Ceny Anděl, zdroj: Facebook hudebních cen Anděl

3 rady pro ty, co ještě nemaj Anděla

Každým rokem se to opakuje. Ten březnovej týden, kdy je facebookový feed plný fotografií tvých kamarádů, známých a spolužáků se zlatou soškou, květnatým komentářem a splněným snem, vždycky v první chvíli malýho čecháčskýho kumštýře zabolí.

Tvoje deska, hodna klečet po boku Sira Ringo Starra pod královským mečem, je jako bejby v koutě, Spotify stream vysychá, i když ledy tají, nominace se ukrývá ve vakuu nekonečna. Přestože na tyto případy organizátoři Andělů mysleli a zúžili počet kategorií, vysmátých fotek a pocitů beznaděje se stále nemůžeš zbavit. Kde se stala chyba? Jak se dostat z periodicky se opakujícího jarního splínu?

1. Založ si vlastní soutěž nebo okopíruj cizí koncept.

Stane se z tebe velký zvíře, bude se ti klanět celá scéna, dostaneš se k deskám zdarma legální cestou. Holky a kluci se ti budou podbízet jen pro to, aby dostali pozlacenou magnetofonovou kazetu nebo jinej artefakt, který vymyslíš. Brzy ale budeš muset muziku odklonit na druhou kolej, jako organizátor budeš zaseklej mezi papíry, sponzory, navíc řešíš hysterii okolo umělců, nominací, sháníš omamné látky, které tě v deliriu přimějí si připustit, že i Slavíci maj něco do sebe.

2. Najdi si jiný kamarády. Válíš přece na kytaru.

Každej tě bude chtít na víkendovce na kolech v Orlických horách. Bude čas probrat život v korporátu, co s uvolněným kapitálem z podílovejch fondů a že v Drážďanech maj ten modrej oblek (ne octaver) od Bosse za půlku. Domluvíš se s klukama na partičce squashe v tejdnu. U ohně kopneš do bedny, přidáš pitomou holku, pár nocí touhy a veškeré hudební ambice můžeš rozpustit v bramborové tresti Tuzemáku.


3. Holubí letky.

Vždycky stály po boku umělců a jako její člen ochutnáš kouzlo kumštu... No. Můžem pokračovat dál s tímto bizárem, ale bylo by dobrý si připustit pár věcí. Na letošním ročníku udílení cen Anděl bylo znát zhmotnění snahy organizátorů o předem avizovaný nový formát celého večera. Přenos v novém, odlehčeném a trochu punkovém kabátu trval intenzivní hodinku a půl. Interpretům to zpívalo, hrálo a proslovy nejen, že se daly poslouchat, ony inspirovaly a motivovaly!

S upřímnou radostí a velkou pokorou tak letěli andělé z Fóra Karlín do zkušeben, kde denně zápasíme s klikem a ladičkou a kde probíhá to důležité kouzlo. Třeba nás přesvědčí, že je fakt dobrý chodit na akce, naslouchat lidem a vnímat hudbu okolo. Najít si svý místo na scéně, sbírat inspiraci, semtam ukecat kluky na koncert v jiném regionu, užít si ho. Dát víc času do muziky a neřešit tolik dění na sociálních sítích. Posunout kapelu třeba jen o krůček dál a mít z toho radost.

Ona ta ocenění většinou čekaj na ty, kteří dělají muziku právě pro to, že chtějí a – jak řekl David Stypka, že můžou. Ale pozor. Holubí letky maj stejný černý pásky jako ocenění interpreti.