Lily Afshar, zdroj: archív umělkyně

8 klasických kytaristek aneb dámy s nylonkami

Žádné obavy – Frontman se nestává magazínem o módě. Dámy v našem výčtu sice mají nylonky ve velké oblibě, ale o punčochy se v tomto případě rozhodně nejedná.

Specifický zvuk kytar s nylonovými strunami učaroval celé řadě kytaristů a kytaristek již před mnoha lety, ale zájem o klasickou kytaru a její kouzlo se neztrácí ani v současnosti. Důkazem může být i několik následujících dam, které už si ve světě klasické kytary získaly více než slušné renomé.

1. Tatyana Ryzhkova

Nejmladší z našeho výčtu klasických kytaristek je Běloruska Tatyana Rhyzkova (*1986). V současné době patří mezi nejsledovanější klasické kytaristky a kromě vysoké sledovanosti svých příspěvků na kanálu YouTube, má za sebou více než 400 úspěšných koncertů takřka po celém světě. Kromě samotného přehrávání klasického repertoáru od slavných autorů se věnuje i tvorbě vlastní. A protože kromě brilantního kytarového umu vládne Tatyana i podmanivým hlasem, některé ze svých skladeb opatřuje texty a dává jim tak podobu klasických písní. Na kontě má v současné době čtyři vynikající alba a věnuje se rovněž výuce.


2. Ana Vidovic

Jen o málo starší je chorvatská rodačka Ana Vidovic (*1980). Ta se věnuje kytaře již od svých pěti let a její píle a talent ji již ve třinácti letech přivedly na akademickou půdu do Záhřebu, kde studovala pod vedením profesora Istvána Romera. Od roku 2005 žije v USA, kde vystudovala slovutnou Peabody Conservatory v Baltimoru a kde dnes působí jako soukromá učitelka. Za svou dosavadní kariéru natočila šest alb a vydala dvě DVD. Zároveň je vítězkou řady mezinárodních kytarových soutěží a držitelkou několika prestižních cen. Bez zajímavosti jistě není ani fakt, že její otec je uznávaný (alespoň v chorvatském měřítku) hráč na elektrickou kytaru.


3. Karin Schaupp

Další zručnou krotitelkou nylonových strun je australská kytaristka Karin Schaupp (*1972). Karin se sice narodila v Německu, ale v osmi letech se s celou rodinou přestěhovala do Austrálie. Na kytaru hraje už od svých tří let a ve svých šesti letech hrála poprvé na veřejnosti. V současné době vystupuje jak sólově, tak jako členka australského kytarového kvarteta Saffire. Natočila deset sólových alb a další tři se zmíněným kytarovým kvartetem. Na svých albech se věnuje nejen klasické kytaře, ale často spolupracuje i např. s australskou písničkářkou Katie Noonan, se kterou vytváří zajímavou hudební symbiózu složenou s klasické, lidové, populární, ale i jazzové hudby.


4. Nicola Hall

Angličanka Nicola Hall (*1969) vystudovala kytarovou hru na Chetham School Of Music a poté ještě na Royal Northern College Of Music. Soukromé lekce ji nějaký čas dával také samotný John Williams. V roce 1991 vyšlo její debutové album Virtuoso Guitar Transcriptions, které posbíralo hned několik ocenění. Nicolla Hall také na několika svých albech představila bravurní transkripce skladeb, psaných původně pro jiné nástroje než pro kytaru. Bohužel koncem devadesátých let onemocněla zánětem šlach, který přerostl v trvalé neurologické postižení. Kvůli omezené hybnosti jednoho prstu se musela vzdát profesionální kariéry a nyní pracuje jako právní poradce. Na její nahrávky jako zdroj inspirace a ukázku brilantně zvládnuté techniky, ale odkazují mnozí hráči a učitelé dodnes.


5. Lily Asfhar

Ačkoliv se Lily Asfhar (*1960) narodila v Íránu, od svých sedmnácti let žije v Americe, kde také vystudovala Bostonskou hudební konzervatoř. A že byla studentkou opravdu nadanou dokazuje i fakt, že se jako jedna z opravdu mála kytaristek zúčastnila i mistrovských kurzů Andrése Segovii pořádaných na University of Southern California. V roce 2000 obdržela cenu Orville H. Gibson Award pro nejlepší klasickou kytaristku a další prestižní ocenění následovala i v dalších letech. Nějaký čas také působila jako "umělecký velvyslanec" v Africe. Na svém kontě má již více jak deset klasických kytarových alb a několik koncertních či instruktážních DVD. Lily Asfhar je také první ženou na světě, která získala hudební doktorát ve hře na klasickou kytaru.


6. Sharon Isbin

Americká kytarová virtuozka a držitelka několika ocenění Grammy, Sharon Isbin (*1956) se věnuje kytaře od svých devíti let. Stejně jako předchozí kytaristka měla to štěstí a absolvovala několik lekcí u legendárního Andrése Segovii. Svá studia následně završila titulem Master Of Music na prestižní Yale School Of Music. Sharon také proslula svými přesahy do mnoha jiných žánrů a to především velmi úspěšnou spoluprací s rockovým virtuozem Steve Vaiem nebo s jazzmany Larry Coryellem a Stanley Jordanem. Její diskografie čítá přes 25 nahrávek a v roce 2001 získala svou první cenu Grammy. Je rovněž držitelkou řady dalších ocenění a to nejen ve světě klasické kytary. V roce 2005 vydala své první koncertní DVD Troubadour na kterém vystupuje spolu s umělci jako je Steve Vai, Joan Baez, Stanley Jordan a mnoha dalšími.


7. Liona Boyd

Britská rodačka, která po letech strávených v Kanadě žije v současnosti v Kalifornii, bývá často označována jako "první dáma klasické kytary". Ke kytaře se sice dostala celkem pozdě a to až ve svých třinácti letech, nicméně španělské kořeny v podobě jejího otce a babičky se u Liony (*1949) nezapřou a tak jen tři roky po ukončení studií již vystupovala ve slavné Carnegie Hall. Koncert sledoval z hlediště i Andrés Segovia, který ji následně poslal vzkaz, ve kterém ji prorokoval velkou a slavnou budoucnost. A nemýlil se... Debutové album The Guitar zaznamenalo velký úspěch a do současnosti vydala Liona Boyd již šestadvacet alb na kterých se rovněž nebrání nejrůznějším fúzím a spolupráci s hráči z jiných hudebních světů. Její nahrávky tak ozdobila i taková jména jako David Gilmour, Chet Atkins, Eric Clapton, Al DiMeola, Alex Lifeson či Steve Morse. Liona je pětinásobnou držitelkou Juno Awards a je zařazena do Galerie velikánů časopisu Classical Guitar Player.


8. Ida Presti

Jestliže předchozí kytaristka je označována jako "první dáma klasické kytary", francouzská kytaristka Ida Presti (1924-1967) je nazývána – a právem – největší kytaristkou 20. století a možná i všech dob. Umělecké jméno Ida Presti (vl. jm. Yvette Montagnon) ji vymyslel její otec a první učitel hry na kytaru Claude Montagnon. Své první vystoupení absolvovala v osmi letech a v roce 1937 – tedy v Idiných třinácti letech spatřila světlo světa její první oficiální nahrávka. V roce 1938 se objevila ve filmu Le Petit Chose, kde si zahrála roli – jak jinak než kytaristky. Posléze utvořila slavné duo se svým manželem Alexandrem Lagoyou. Ida Presti zemřela uprostřed turné po Spojených Státech v roce 1967, ve věku pouhých 42 let na neléčený nádor plic spojený s masivním vnitřním krvácením. Její vliv na klasickou kytarovou hru je ovšem nesmrtelný a její umění můžeme obdivovat prostřednictvím znovu a znovu vydávaných nahrávek – v roce 2004 byl vydán luxusní box set obsahující 6 CD. Její životní příběh byl rovněž popsán v několika knihách a její styl hry je zmiňován prakticky ve všech klasických kytarových školách.


Kytaristek vyznávajících zvuk nylonových strun je samozřejmě po světě mnohem více, než jsme mohli obsáhnout v tomto výčtu a i v našich končinách máme několik "dam s nylonkami", které stojí za pozornost. Pokud tedy právě ta vaše oblíbená zde chybí, podělte se o ni s námi v diskuzi.