Přejít k hlavnímu obsahu
ALE, foto: archív umělce
ALE, foto: archív umělce
Veronika Wildová -

Adam Lešikar (ALE): Je pořád dost chlapů, co balí holky na peníze

V zaplněném klubu Mandragora se počátkem března odehrál křest alba Teď anebo někdy, za nímž stojí textař a hudebník Adam Lešikar, známý pod psedonymem ALE. Adamovy texty mě zajímaly, znala jsem už jeho knížku Žer ty stranou, která spojuje nevšední a zábavné slovní hříčky s vtipnými ilustracemi. Adam však nechtěl zůstat jen u textování. A protože před založením vlastní kapely hrál především bigbeat z 60. let, osvěžující šedesátkové koření přínáší také jeho sólové album. Zaujmout by vás ale mohla možná i Adamova sbírka žraločích „artefaktů“. „Někdo láká holky na motýly, já to mám trošku míň tradiční,“ směje se Adam, který teď kromě nadčasového hitu plánuje i další potápění.

Adame, pokřtil jsi svoje první CD a právě tu rozjíždíte živý koncert. Jaké máš pocity?

Pocity jsou veskrze optimistické, protože jsou ovlivněné tím, že jsem se trochu napil na kuráž, což nedělám často. Takže se mi hraje dobře, zpívá se mi dobře, nešikanuje mě totiž levá hemisféra a netrápí mě, jak to vnímají ti ostatní. Což asi nezní úplně profesionálně, ale přece nebudu lhát hned v prvním rozhovoru.

Jak dlouho ti trvalo, než jsi CD Teď anebo někdy dal dohromady – od prvního nápadu do poslední nahrané stopy?

Myslím, že to budou tak čtyři roky. Před necelými třemi lety jsem natočil EP s pěti písničkami, a pak jsem skoro dva roky psal dalších jedenáct. Vloni v létě jsme je natáčeli.

Jaké máš s albem další plány?

Dostat ho mezi lidi a najít ty, kdo ho budou rádi poslouchat. Je to trošku něco jinýho, než hrát převzatou hudbu, což jsem dělal doteď. Až na pár ojedinělých dřívějších pokusů je to poprvé, co jdu takhle s vlastní kůží na trh. Tak doufám, že o ni někdo bude stát.


Kde tě fanoušci najdou?

Zatím nás najdou jen na Bandzone. Na vlastních webovkách teprve pracujeme. Ale to základní na Bandzone je.

Všimla jsem si, že máš v kapele kytaristy, ale sám hraješ na basu a u toho jsi frontman. Naučit se zpívat a hrát u toho na basu je veliká výzva. Jak se ti to podařilo?

Musel jsem si to vydřít. Do kapely se mi přihlásili samí kytaristi a žádný basák, takže to „zbylo“ na mně. V některých písničkách to vypadalo, že to nedám, ale makal jsem na tom a postupně se to naučil. Občas hraju na basu a zároveň foukám harmoniku, to byl ještě větší oříšek. Člověk to nesmí vzdát, nakonec to jde. Jen teda dodávám, že na basu jsem hrál už se svojí první kapelou a taky jsem zpíval, takže jsem se teď nemusel učit od nuly. Tenkrát jsem ale na to nebyl sám, takže jsem si vybíral jen songy, které mi k base seděly. Teď musím zvládnout všechno. Ale baví mě to.

Kdybys byl světová hvězda a mohl sis nadiktovat, co budeš mít na backstagi, od 15 modelek po vířivku plnou kokainu, jak by to u tebe vypadalo?

Nad tím mě nikdy nenapadlo přemýšlet. Pro mě by byl vysněný koncert, kde bych měl vůbec nějakou backstage (do který by se vešlo 15 modelek). Možná kulečník, jako Rolling Stones, nebo akvárium se žralokem...

S živým žralokem, jako tím osedlaným na přebalu tvé desky?

S živým, samozřejmě. Kdo by chtěl koukat na mrtvýho, že jo? Já mám pro žraloky od malička slabost. Vlastně to hraničí s posedlostí. Všichni mí kamarádi to vědí, a tak mám doma docela solidní sbírku žraločích „artefaktů“ (figurky, zuby, knížky...). Někdo láká holky na motýly, já to mám trošku míň tradiční. (smích) Na tu obálku jsem si ho prostě propašovat musel (původně to je obrázek z rozpracovaného klipu k Chtěl bych). Za měsíc se zrovna letím potápět s pořádnýma pruhovanýma potvorama. Desku už mám, tohle bude další splněný životní sen. Pak si budu muset vymyslet něco nového.

Na tvém albu jsou už teď dvě písně, které jsi opatřil videoklipem – Hajzl a Stále nestálá. V Hajzlovi se zpívá o typickém „zlobivém klukovi“, a videoklip je pojatý jako videohra. Jak tě to napadlo?

Já jsem od začátku směřoval ke klipu. Chtěl jsem originální klip, ne jen takový to – kapela ve zkušebně, kapela na pódiu, dav fanoušků v kotli, k tomu nějaká hezká holka, pokud možno málo oblečená... To mě strašně nudí. No a ten nápad s videohrou mi připadal fajn. Myslím, že je pořád dost chlapů, co balí holky na peníze, drahý auta... Tak proč to nevyužít jako volitelné zbraně? Původně jsem uvažoval o 3D animaci, ale myslim, že takhle jednoduchý je to nakonec lepší. A hezký holky jsem tam ani nemusel dosazovat uměle, prostě by to bez nich nešlo. (smích) Jak mě to ale původně napadlo, už si asi nevzpomenu. Já sám hry vůbec nehraju. Nejspíš jsem někde viděl nějakou upoutávku na střílečku a bylo to. Mám to takhle i s obrázkama, prostě vidím něco všedního a přemýšlím, jak to použít do vtipu.


A Stále nestálá? Vychází z tvé vlastní zkušenosti?

Asi ve všech mých písničkách je něco z osobní zkušenosti, ale ne vždycky v tom musím hrát hlavní roli. Dost se kolem sebe rozhlížím. Tuhle písničku jsem si napsal tak trochu s předstihem. Jednu slečnu, na kterou by se dost hodila, jsem potkal chvíli po tom, co jsem album dotočil. Ale myslím, že asi nebude jediná taková. Klip k Stále nestálé je v tomhle případě vlastně trochu nouzovka. Prostě jsem u ní chtěl mít na YouTube něco víc než jen třeba obrázek s titulkou desky. Měl jsem velmi omezený rozpočet, nebylo moc času... Je to taková jednoduchá rychlovka. Dost mě překvapilo, když mi to pár lidí pochválilo. Jeden kamarád mi dokonce řekl, že mu to přijde fakt originální, protože takovej klip ještě neviděl. To mě potěšilo.

Kam na tebe a kapelu můžeme v nejbližší budoucnosti přijít?

Teď je priorita sehnat stálého bubeníka a natrénovat pár dalších písniček. Křest jsem nechtěl odkládat, protože desku mám už od podzimu, ale na pravidelné hraní, tak, jak si to představuju, ještě nejsme úplně připravení. Doufám, že na jaře už budeme mít jasno a nejpozději v létě bych chtěl koncertovat, co to půjde. Až se bude něco chystat, rozhodně se svěřím Bandzone a webovkám.

Co je teď tvým dalším hudebním snem?

Napsat nadčasovej hit a udělat k němu nezapomenutelnej klip. (smích) Asi to není moc originální, viď? Ale co jinýho by měl muzikant chtít, než psát písničky, který lidi fakt baví? A samozřejmě bych chtěl pořádný publikum. Tím myslím to, které budou kromě mých videoklipů bavit i koncerty.

Tagy ALE Adam Lešikar

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Veronika Wildová
Písničkářka, pianistka a frontwoman kapely Divoko. Přes den tradiční projektová řídící v IT.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY