Amberlane, foto: Anka Dufková

Bez metronomu už ani ránu

Nejsme odlišní od jiných začínajících kapel, začínáme na stejné startovní čáře, ale cíl si představuje každá kapela trochu jinak. Máme zkušebnu, nástroje, muzikanty, spoustu nápadů a energie, ale co teď? Jak se dostat s naší kapelou Amberlane do povědomí, správně se prezentovat a hrát pro lidi?

Nechceme mít koncert každý druhý měsíc v místní hospodě pro patnáct kamarádů, ale mít zpětnou vazbu od lidí i za hranicemi našeho města. Bez zkušeností a známostí nám nezbývá nic jiného než zkoušet, kde jsou možnosti a kde možnosti nejsou, co mělo smysl a co ho naopak nemělo. Měli jsme materiál na to, abychom odehráli plnohodnotný koncert, ale bylo třeba myslet i na další věci kolem nás.

Nahráli jsme pár demonahrávek, pro případné návštěvníky našich stránek, v jednom menším studiu. Na začátku chceme všichni hodně muziky za málo peněz. Pro hrubou prezentaci naší tvorby to možná stačilo, ale brzy jsme pochopili, že investice musí být větší. Několikanásobně. Jak po finanční stránce, tak po stránce našeho snažení, protože ať jsme si mysleli bůhví co, tak během nahrávání nedostatky vylezly na povrch hodně rychle. Bez metronomu už ani ránu.

Naše první demo jsme po koncertech rozdávali zdarma v rámci propagace a spousta lidí na něj přesto reagovala nadmíru pozitivně. Až se občas divíme, kdo všechno naše demo poslouchal doma nebo v autě.

Svět sociálních sítí je levný nástroj propagace, ale musí na něm něco být. Oslovili jsme fotografku Anku Dufkovou, která nám udělala perfektní promo fotky a hned byl kvalitní vizuální obsah všude, kde to šlo. Pár lidí naše stránky zaujaly a několik koncertů bylo na světě. Na koncertech jsme potkali kapelu 008, se kterou jsme si padli do oka a díky klukům jsme měli spoustu společných koncertů a letos se na spoustu míst, kde jsme hráli, zase vracíme. Nečekaně nás pár fotek v podstatě dostalo k více koncertům a nejen to. Měli jsme demo, fotky, pozitivní zpětnou vazbu, ale co dál?


Videoklip. S myšlenkou natočit klip jsme si hráli dlouho a teď byl na řadě. Najednou jsme se přes fotografku dostali k režisérovi Tomášovi Krejčímu a jeho týmu z Wildcat Films. Slovo dalo slovo, určila se písnička, vymyslel se scénář a termín a mohlo se natáčet. Byla velká zkušenost pracovat s týmem, který své práci rozumí. Na rozdíl od nás. Byla to další splněná meta, kterou jsme chtěli dosáhnout.

Klip je dneškem oficiálně venku a jaký bude mít dosah se teprve uvidí. Ale my máme jasno. Zkoušet možnosti a hranice budeme dál. Přesvědčili jsme se o tom, že i ta „zanedbatelnější“ činnost může mít dopad přesně takový, jaký jsme chtěli. Člověk to nečeká a přijde to úplně z jiné strany.

Nemá cenu šetřit čas ani peníze, protože se špatně odvedenou prací se nikdo nakonec nesmíří a vždycky se bude chtít vrátit a udělat to líp. Zkoušeli jsme hodně věcí, některé nám pomohly a další byly k ničemu. Potkali jsme výbornou partu lidí a několik parazitů, ale to všechno jsou zkušenosti, na kterých budeme stavět dál, protože snažení nekončí.