Blond DN-1M: polomasivní celomahagon za hubičku

Kytary Blond jsou sice stále vnímány spíše jako low-endové nástroje, nicméně v případě Blond DN-1M jsem se na vlastní oči a hlavně uši přesvědčil, že hrát na low-end nemusí být nutně ostuda, ale dokonce to může být i požitek.

Jak to vypadá?

Tvarově se jedná o typický dreadnought, který bývá zárukou silného a bohatého zvuku. Kytara je polomasivní konstrukce s vrchní deskou z masivního mahagonu, luby a zadní deska jsou mahagonové lamino. Krk je rovněž mahagonový a na hmatník výrobce použil materiál Blackwood neboli nepravý (tzv. mosambický) eben. Z téhož materiálu je vyrobena i kobylka. Nultý a sedlový pražec je vyroben z blíže neurčeného plastu. Mechaniky jsou uzavřené a bezejmenné, tudíž s největší pravděpodobností z levné čínské produkce, nicméně chodí poměrně lehce a ladění drží celkem spolehlivě - alespoň prozatím.

Mahagonové dřevo má velmi pěknou kresbu a i přes fakt, že se pravděpodobně nejedná o nějaký prvotřídní mahagon, nenašel jsem nikde žádný kaz ve dřevě. Celkově je zpracování s přihlédnutím k cenové kategorii na slušné úrovni. Tělo kytary je lemováno černobílou lemovkou a jednoduchou, rovněž černobílou rozetou okolo ozvučného otvoru. V jednoduchosti bývá síla, takže nelze nic namítat. Černý plastový pickguard pak ochrání vrchní desku od poškrábání trsátkem. Dvacet pražců je sice perfektně zasazeno do hmatníku nicméně o maličko pečlivější začištění a vyleštění by nezaškodilo. Ale na druhou stranu, setkal jsem se i s odfláknutějšími pražci u dražších nástrojů, takže kdo umí, snadno si dodělá doma, kdo ne svěří zkušenějším, nebo rovnou kytaráři. Struny jsou pravděpodobné též z čínské produkce (odhaduji na sílu .011), ale zvukově dostačující a bez známek koroze. Tedy žádný velký problém, můžeme hrát.

Jak to hraje?

Masivní vrchní deska dává naději, že nástroj se bude s léty "vyhrávat", ale zvuk byl pro mě velmi příjemným překvapením již od začátku. První prohrábnutí strun sice znělo jakoby trochu "pod dekou", ale zhruba po hodince hraní se kytara začala probouzet k životu. Ve zvuku je spousta dynamiky, zvuk je vyrovnaný, pevný s výraznými středy, cinkajícími výškami a příjemně kovovými basy. Kytara dobře reaguje nejen na změnu trsátko – prsty, ale i na změnu stylu hry. Sustain je přiměřený a doznívá pěkně pozvolna. Oproti měkkým dřevinám jako je smrk či cedr, poskytuje tvrdší mahagon coby rezonanční deska temnější podtón, což je právě to, co činí tuto kytaru tak zajímavou. Tedy vlastně nejen to – další věcí, která je u kytar v této cenové hladině k vidění skutečně málokdy je široká patka krku, poskytující větší plochu spojení krku s tělem a následné rezonance přenášené při hře do krku jsou veskrze příjemné.

Velkým překvapením pro mě byl i fakt, že kytara hezky zní a ladí i za desátým pražcem, kde většina low-endových nástrojů povětšinou už prostě "nehraje". Dohmat by mohl být o malinko nižší, ale možná by to bylo na úkor zvuku i sustainu a to by byla určitě škoda. Hra je sice trochu namáhavější, ale na prsty do krve to zase není.

Závěr

Ne ne, s touhle kytarou si rozhodně ostudu neuříznete a je lhostejno, zda ji vytáhnete s partou kamarádů někde u táboráku, nebo při akustickém jamování s kapelou. Pro začátečníky ideální volba, pro pokročilé skvělý nástroj pro cvičení, nebo cestování všude tam, kde se bez kytary nechcete obejít a přitom beze strachu o hýčkaný drahý nástroj. Jak vidno, i bez velkého jména na hlavě kytary se někdy dá udělat hodně muziky a cena pohybující se těsně pod hranicí 4 500,- Kč je už jen příjemnou tečkou.

Tagy: