Budujeme domácí studio XII: když (si) dva vystačí

Od začátku razím názor, že šest vstupů je minimum, přičemž dva by měly být mikrofonní/nástrojové, dva linkové a dva digitální, protože člověk nikdy neví, co může přijít, aby měl rezervu. Ale výjimky, jak známo, potvrzují pravidlo, a jsou mezi námi i tací, kteří vědí, že chtějí natočit jen svůj hlas nebo saxofon či trubku nebo housle a nikdy nic jiného. Svou celoživotní lásku si našli a nemají potřebu si zpestřovat život nějakými skupinovými excesy, sedět na dvou židlích, kdy by současně hráli a ještě fungovali jako zvukaři pro další. Ti samozřejmě už nebudou hledat zvukovou kartu vybavenou větším počtem vstupů.

Pokud to vědí, otevírají se jim při stavbě domácího studia další možnosti, protože mohou ušetřené peníze použít jinak, nebo dosáhnout vyšší kvality. Pokud nechtějí utrácet a mají počítač nebo laptop s USB, mohou zkusit Focusrite Scarlet 2i2 za necelé čtyři tisíce, nebo 2i4 se čtyřmi vstupy, bohužel linkovými jen na cinchech za 5 300, či Roland UA-22 Duo Capture EX za 4 200, popřípadě TC Electronic Desktop Konnekt 6 nebo Mackie Blackjack za pět táců. Komu stačí jen jeden mikrofonní vstup, může si koupit za tři tisíce Steinberg UR12 nebo o dvě stovky levnější Focusrite Scarlet Solo či Avid Fast Track Solo. Nabídka je v této třídě skutečně široká.

Jestliže chce někdo skutečně kvalitu, je tu za jedenáct tisíc dvouvstupá USB karta Focusrite FORTE s předzesilovači ze špičkového zařízení RedNet. Kdo dává přednost nakousnutému jablku, může jít do opravdové špičky, reprezentované firmou Apogee, dvouvstupý Duet vyjde na patnáct tisíc.

Jestliže by někdo měl pocit, že je dobré mít rezervu pro případné rozšíření karty o další vstupy, dá se za sedm tisíc koupit firewire karta Focusrite Saffire Pro 24, které má optický vstup pro rozšíření karty od dalších osm vstupů přes ADAT. A kdo by chtěl mít top kvalitu od německé firmy RME, je tu Babyface s připojením přes USB, která má dva vstupy a možnost rozšíření přes ADAT. Za babku už není, stojí patnáct tisíc, ale RME je kvalitní, má dobré převodníky. A cena je pořád o osm tisíc nižší, než na kolik přijdou vícevstupé karty od téže firmy.

Špičku představuje Universal Audio Apollo Twin Solo se dvěma vstupy, možností rozšíření přes ADAT a připojením přes thunderbolt. Součástí je vestavěná akcelerační sada se špičkovými pluginami UAD-2 Solo, které se dají používat v reálném čase při nahrávání i dalším zpracování signálku. Ve verzi akcelerační sady s jednojádrovým procesorem UAD 2 Solo stojí necelých devatenáct tisíc, s dvojjádrovým pak čtyřiadvacet tisíc.

I když dva vstupy stačí, je stejně lepší volit kartu, která má digitální vstup, nejlépe formátu ADAT umožňující připojit až osm dalších vstupů, stereofonní SPDIF je v digitální době, kdy přibývá zařízení s digitálním výstupem, takřka nutností. Pokud je Apollo nebo Babyface nad naše finanční možnosti, což při výši našich platů, intervencím centrální banky a oslabování koruny není zas tak překvapivé, je lepší si trochu připlatit a místo zařízení zmíněných v třetím odstavci si koupit alespoň nějaké zařízení s digitálním vstupem Native Instruments Komplete Audio 6 za 6 300, desetivstupý Presonus Fire Studio Mobile něco nad 5 tisíc či Focusrite 6i6, kde jsou dva mikrofonní vstupy dva linkové a digitální SPDIF.

Strýčka pro externí preamp

Důvod pro jejich volbu je celkem prostý. K takovéto kartě jde připojit nějaký dobrý předzesilovač. Karty nebývají vybaveny skutečně špičkovými předzesilovači, i u těch lepších představují jen lepší průměr. Většinou využívají integrované obvody a i ty hodně dobré jako THAT mají o něco sterilnější zvuky než předzesilovače čistě z diskrétních součástek, natož pak ty lampové.

Aby si kartu koupil co největší počet lidí, jsou její předzesilovače neutrální, aby se na ně daly točit stejně dobře plochy kláves jako basové linky, i éterické vokály nebo jedovaté housle. Každý z těchto zdrojů zvuku však má odlišný frekvenční průběh. Mnohdy zní lépe, když jsou natočeny přes nějaký předzesilovač, který zvýrazní to podstatné a dá nahrávce osobitý charakter, tak jako to v šedesátých a sedmdesátých letech dokázaly kvalitní pulty Neve či Trident. Takové předzesilovače se však nenajdou ani v tom nejlepším preampu, maximálně se tu a tam nejde nějaká simulace v plug-iny, ale silikonová prsa nikdy nejsou pravá.

Na vylepšení zvuku nad úroveň karty přitom nemusíte být milionář – celkem slušná kopie Neve od firmy Golden Age PRE 73 vyjde na cca osm tisíc, verze s ekvalizérem PREQ 73 pak na deset tisíc. Na patnáct tisíc přijde velmi kvalitní Focusrite ISA One vybavený transformátory Lundahl, které umožňuje dokonce přepínat impedanci mikrofonů a kromě mikrofonního vstupu má ještě druhý linkový, takže funguje jako dvoukanál.

Pokud rádi svítíte a hřejete, líbí se vám teplý lampový zvuk, tak elektronkový dvoukanál ART DPS 2 vyjde na desítku, kvalitnější a lépe vybavený ART Pro MPA 2 je za 11 500, s AD převodníkem pak vyjde na něco přes šestnáct tisíc.

Kam s ním

Odpověď na nerudovskou otázku není dám ho do racku, nejde o fyzické umístění přístroje, ale kam preamp do karty zapojit. Některé kvalitní preampy jsou vybavené vlastním AD převodníkem, takže se hodí SPDIF, ale pravidlem to není. Mnohdy se dá rozšiřující karta s převodníkem dokoupit, ale pravidlem to není a rozhodně si takováto možnost vyžádá příplatek pěkných pár tisíc.

I těm pomaleji myslícím dojde, že nebude nejlepší nápad výstup z preampu píchnout do kombinovaného vstupu vybaveného předzesilovačem, který chceme tím kvalitnějším nahradit. Pro takováto experimenty se zvukem je nutné, aby karta měla linkový vstup, který žádným předzesilovačem vybaven není. Pokud takový vstup na kartě není, protože jste si koupili kartu se samými mikrofonními vstupy, ještě nemusíte hledat server, kde ji se ztrátou prodáte, stačí, když mikrofonní vstup bude vybaven insertem, a do něj zapnete zařízení. Nyní se to už tak často nedělá, ale třeba Presonus FireStudio 26x26 je má stejně jako FireStudio Project či Mackie Onyx Blackbird.

Převodníky

Pokud má karta digitální vstup, je možné si zaexperimentovat s převodníky, existují samozřejmě lepší, než jaké jsou ve většinu karet, ale i použití těch špičkových od značek Forsell nebo Larvy neprojeví se to na zvuku tak výrazně jako použití lepších preampů. A pro chudé to není. Larvy AD 11, který má dokonce port USB, takže funguje i jako zvuková karta, stojí cca 40 000. A podotýkám, že jde jen o jednostranný převodník z analogu do digitálu a ne už naopak. Myslím, že v domácím studiu se dá tato částka investovat lépe, ale proti gustu žádný dišputát.

Zvuk více ovlivní – mnohdy k lepšímu, často však k horšímu - i další zařízení, jako jsou ekvalizéry, a kompresory. Záleží na uších i na znalostech o nastavování podobných zvukových procesorů, nastavování podle oblíbené varianty otočím to doprava skoro na max, ať se to projeví, vede obvykle k totálnímu zmršení nahrávky, kterou je možná vyhodit. Ovšem mít jistotu, že záznam nebude přebuzení a předem potlačíme frekvence, které nástroj neprodukuje, ať už extrémně vysoké výšky, kde je u takového kontrabasu jenom šum, nebo hloubky, kde nehraje, které jen záznam mažou, je docela dobré, převodník pak zpracovává jen ty zvuky, které produkuje nástroj či hlas, takže je záznam kvalitnější. Dají se zařadit za předzesilovač nebo do efektové smyčky, pokud její preamp vybaven. Všem těmto zařízením se budu věnovat v dalších dílech.

Existuje ale ještě jedno vtipnější řešení a tím je tzv. chanell strip, kdy je předzesilovač spojen s dalšími zařízeními jako je kompresor nebo ekvalizér, což naznačil už Golden Age PREQ 73. Vlastně je to komplet osazená jedna šavle mixážního pultu. Kormě předzesilovače má většinou ještě parametrický ekvalizér, mnohdy ale taky kompresor, limiter nebo i deesser, který umožní potlačit sykavky u zpěváků vokalistů.

Průměrný Presonus Studio Chanell s kompresorem a ekvalizérem na 8 000, kvalitnější RC 500 ale už na 23 000, lampový ART Pro Channell II s ekvalizérem a kompresorem pak na 11 500, ART Voice Chanell s převodníkem na 16 600, plně vybavená lampový chanell strip dbx 376 pak 20 000.

Kartou to prostě nekončí. Naopak, ta je jen začátek. Takže hurá do prozkoumávání tajů zpracování zvuků.