Adam Hall PCL 10 Pro

Budujeme studio XLVI: skrytá zbraň oddělovací trafo

Jedním z největších nepřátel zvukaře je brum. Sám jsem s ním přišel do kontaktu v době, kdy jsem začínal a točil na čtyřstopý kazetový magnetofon Tascam. Ke svému mixážnímu pultu Alesis, to bylo v dobách, kdy Alesis ještě vyráběl kvalitní zařízení a ne rozpadávající se šumící čínský šunt, jsem si koupil reverb. Těšil jsem se, jak konečně trochu nahalím hlas naší zpěvačky i často nepříjemně ostré housle. Přece jenom snímač nebyl to pravé ořechové, jenomže bez něj nešlo zapojit delay.

Pěkně podle návodu jsem spojil send pultu se vstupem reverbu a do returnů jsem dal výstupy hallu. Do vstupů pultu jsem měl vytažené přímé výstupy z čtyřstopáku. Jakmile jsem přimíchal hall, objevil se dobře známý brum, jednoznačně identifikovatelný jako padesátka. Záhy jsem odhalil, že jde o něco souvisejícího se zapojením reverbu do efektové smyčky. Když jsem ho připojil přímo za výstupy z čtyřstopáku, žádný brum slyšet nebyl.

Na vině byla zemní smyčka. Není se čemu divit, země pultu a reverbu byly propojené hned třikrát. Nyní se nabízí nerudovské co s tím. Řešení je prosté. Je jím odzemnění, aby se kostry zařízení nepropojovaly vícekrát propojovat. Simply clever, jak by řekl marketing boleslavské škodovky.

Lze to udělat různě, ale jeden ze způsobů je přímo v intencích českého kutilství a německého slova bastlit. Znamená to ale návrat k jedné z nejméně oblíbených činností, jakou je pájení. Je totiž potřeba upravit kabely spojující obě zařízení, nebo vyrobit nové podle následujícího návodu. Stínění je spojené jen s kostrou zařízení, do kterého signál směřuje. Na opačné straně, tedy u konce, který je zapojen do zařízení, z něhož se signál posílá, se prachobyčejně ušmikne. Takhle hezky je to i s obrázky popsané v příloze D letitého kompresoru Aphex 320A Compellor, který pochází z dob, kdy se ještě nevyrábělo v Číně, studiové vybavení vydrželo léta a návody psali lidi, kteří nahrávání rozuměli, takže je mělo smysl číst.

Se zemními smyčkami se budeme potýkat trvale a ne vždy je náprava tak prostá. I když někdy pomůže úplná banalita, stačí nenarvat rack ad maximum, aby se všechna zařízení v racku nedotýkala kostrou. V USA se dokonce prodávají i speciální pryžové podložky, které umožňují vymezit rackový šroub vůči otvorům v rackových uších, aby se nedotýkaly. Jestli to něco řeší, nevím, osobně jsem to ale nezkoušel. Funguje to však jen se šrouby o menším průměru, než jsou ty standardní, které se používají v racku.

S brumem si ale nejlépe poradí úplně jiné prosté zařízení – oddělovací trafo. Jeho základem jsou podobně jako u jakéhokoli jiného transformátoru dvě cívky, primární a sekundární, které jsou navinuté na jednom jádru. A elektromagnetická indukce pak způsobí, že stejný proud, který je na primární cívce, bude i na cívce sekundární. Čím se ale oddělovací transformátor od běžného liší, je to, že nemá zem. Jinak by to bylo trafo normální a ne oddělovací.

Oddělovací transformátor se prioritně používá z bezpečnostních důvodů. Zemí totiž může procházet tzv. poruchový proud, takže hrozí úraz, jakmile se dotkneme fáze. Za oddělovacím trafem se však lze dotknout kteréhokoli z kolíků, tedy fáze i nuláku pokud se nedotknete obou. Ránu byste neměli dostat, protože proudový okruh není uzavřen. Rozhodně ale nedoporučuju to zkoušet.


Nejen voda se filtruje

Oddělovací trafo se však nemusí využít jen na silovém přívodu elektrické energie, ale i na signálových kabelech. Než se však budeme zabývat signálovými kabely, zaměříme se na přívod elektrické energie do studia. Pokud máte ve starším bytě, kde jsou jen dva okruhy – jeden světelný a jeden zásuvkový, tak se nemůžete divit, že se vám objevují v nahrávce podivné brumy nebo lupnutí. Motor ledničky se automaticky zapíná a vypíná a co teprve, když do zásuvky připojíte lampičku se zářivkou. Optimální je, když mají zařízení ve studiu vyčleněný samostatný okruh, do kterého se nezapíná nic jiného, než zařízení související s nahráváním. V nouzi se dá použít i oddělovací trafo, i když jsou lepší řešení. Žádné ale není úplně levné.

Oddělovací trafo RJN 500 o nijak zvlášť velkém výkonu 500 VA stojí něco přes 1200 korun, silnější RJN 800 za 2400 korun. S výkonem cena docela stoupá, ale myslet si, že místo jednoho silnější použijeme více slabších nefunguje. Všechna zařízení musejí být připojena k jedinému zdroji, tedy za jediné oddělovací trafo nebo jiné podobné zařízení. A i když oddělovací transformátor zajišťuje odzemnění, nemyslete si, že se to dá obejít nějakým laciným trikem v podobě odpojení země v zásuvce a ušetříme tak ony dvě tisícovky. To udělá jen hlupák a hazardér. Některá zařízení musejí být uzemněna a takovéto odpojení nic nevyřeší, protože tam chybí transformátor.

Dokonalejším řešením jsou profesionální stabilizátory napětí, které dokáží ošetřit i případné předpětí nebo podpětí. Většina z nich je vybavená funkcemi s tajuplnými názvy RFI a EMI. RFI je filtr pracující ve vysílacím spektru, takže potlačuje vyšší frekvence, které by zdrojem v jednotlivých audiozařízeních mohly prolézt, EMI je elektromagnetická přepěťová ochrana. A většina jich snese docela vysokou zátěž, obvykle mívají deseti nebo patnáctiampérovou pojistku.

Samozřejmě ani ty nejsou dokonalé, často nemají oddělené výstupy, takže nějaký levný spínaný zdroj použitý v nějakém adaptéru může veškerou snahu pohřbít. Všechny obvykle mají na zadní osm zásuvek, do kterých lze zapojovat eurokabely, což není úplně optimální, protože mnohá zařízení mají klasickou zástrčku, jenomže jinak by nešlo dodržet standardní výšku. A komu by to vadilo, tak firma Krup vyrábí i speciální prodlužovací kabely, které mají místo normální zástrčky eurokoncovku.

Nejlevnější ART PB 4x4 F stojí necelé dva tisíce. ART PB 4x4 nebo Samson Power Brite PB10 vyjdou na tři až čtyři tisíce korun. Jsou už vybavené dvěma světelnými trubicemi, takže mohou zařízení v racku osvětlit, což není od věci. Dražší zařízení mají i voltmetr, někdy napětí zobrazují jen rozsvěcující se LED, někdy na displeji, jako u ARTu SP 4x4 PRO, přičemž ART PS 4x4 PRO nebo Adam Hall PCL 10 Pro ukazují i proud, ty však už stojí přes 4500. Čím se jinak od sebe liší, se moc zjistit nedá, takže nelze posoudit, jestli některé funguje lépe.

Pokud ale točíte nebo zvučíte v nějakém prostředí, kde si nejste jisti řešením a stavem sítě a obáváte se různého rušení třeba od zářivek nebo jiných světel, většinou tato zařízení pomohou, i když samospásná nejsou.