Dunlop slaví se zlatým wahem Cry Baby 50th Anniversary

Kvákadlo – nesčetněkrát jste ho slyšeli a mnohokrát i viděli, ale asi ne v této luxusní verzi, se kterou společnost Jim Dunlop slaví padesáté výročí od vzniku jednoho z nejpopulárnějších efektů historie moderní hudby. Pedál, který významně rozšířil zvukové možnosti elektrické kytary, se v brzké době dostane na trh ve speciální limitované edici 50th Anniversary Cry Baby GCB95G.

Jak název napovídá, jedná se o variantu známého modelu GCB95 se 100kOhmovým potenciometrem Hot Potz, ovšem šasi z tlakového odlitku je tentokrát potaženo vrstvou 24 karátového zlata, což tento pedál ještě před jeho oficiální distribucí pasuje do role raritních efektů s nadstandardní sběratelskou hodnotou. Novinka v limitované sérii 750 kusů by měla být dostupná koncem dubna za cenu cca 250 dolarů.

Prototyp kvákadla postavil v roce 1966 technik Bradley J. Plunkett pracující u firmy Warwick Electronics Inc./Thomas Organ Company, nicméně koncept toho zařízení nebyl zcela nový. Podobný efekt vlastní výroby používal už koncem padesátých let country kytarista Chet Atkins, jazzman Peter Van Wood využíval modifikovaný expression pedál z Hammondových varhan a studiový hráč Big Jim Sullivan natočil s velmi podobným typem zvuku kytarové party v songu The Crying Game (1964) z repertoáru zpěváka Davea Berryho.

Plunkett, jenž se k tomuto nápadu dostal vlastně náhodou při vývoji nového přepínače pro kombo Vox Super Beatle (značka Vox byla součástí Warwick Electronics), sice zjistil, že efekt podává optimální výsledky ve spojení s elektrickou kytarou, ale vedení společnosti Thomas Organ sázelo v té době především na dechové hráče.

První sériově vyráběný wah, u jehož zrodu stál společně s Plunkettem také inženýr Lester L. Kushner, byl tedy trochu překvapivě spojen s jazzovým trumpetistou Clydem McCoyem, jehož podobizna (později pouze podpis) na spodní straně šasi nepřímo odkazovala na schopnost pedálu evokovat zvukový charakter McCoyova oblíbeného trumpetového dusítka Harmon.

To už se psal rok 1967 a s ním vrcholící vlna kapel hrajících psychedelický rock a kvákadlo si velmi rychle našlo cestu do arzenálu celé řady kytaristů včetně ikon Jimmyho Page, Jimiho Hendrixe, Jeff Becka, Erica Claptona nebo Davida Gilmoura a z podií a nahrávek se efekt postupně dostal i do filmových soundtracků. Dnes je kvákadlo téměř běžnou součástí pedalboardů a doufejme, že jí zůstane i dalších padesát let.