Epiphone Les Paul SL: jednoduše, levně, přesto solidně

Les Paul za dva tácy? Není to vtip? A může to vůbec hrát? Cena je skutečná, o vtip se nejedná a hraje to celkem slušně. Tak by se dala ve stručnosti shrnout novinka od Epiphone Les Paul SL GL BL.

Jak to vypadá?

Při prvním pohledu vás určitě stejně jako mě, napadne určitá podobnost s některými modely Les Paul Junior. Jednoduchá konstrukce, absence bombírované vrchní desky, single snímače, dva potenciometry a stopbar struník s integrovanou kobylkou. Jednodušeji už to asi nejde. Krk je v rámci jednoduchosti i úspory ceny samozřejmě šroubovaný, ale ani to nevidím jako výrazné negativum.

Co se týče materiálů, tak tělo kytary je z topolu, krk 1960´s SlimTapper o profilu D je z mahagonu a hmatník nesoucí 22 medium-jumbo pražců je z palisandru. Barevných variací nabízí tento zbrusu nový model hned šest a mnou testovaný nástroj byl v provedení Turquoise neboli tyrkysově modrém. Bílý jednovrstvý pickguard hezky kontrastuje s černými single coil snímači. Ty jsou keramické a u krku nalezneme model Epiphone 650SCR, u kobylky pak model Epiphone 700SCT. O jejich ovládání se stará dvojice potenciometrů Volume a Tone a klasický třípolohový přepínač.

Ladící mechaniky Premium Covered jsou firemní a stejně jako struník Wrap Around Stopbar jsou chromované. Výstup na jack nenalezneme jak bývá zvykem na spodní hraně těla kytary, ale trochu netradičně přímo na desce (podobně jako tomu bývá u modelů SG). Pokud tedy nechcete, aby vás trčící jack nějak omezoval ve vašem živelném hudebním projevu, doporučuji používat jack lomený.

Co se řemeslného zpracování týče, našel jsem jen pár – spíše kosmetických nedostatků, jako např. některé nedokonale začištěné pražce, drobné nedostatky v lakování apod. To je ovšem vzhledem k ceně a určení nástroje poměrně častým jevem a na jeho funkčnost to nemá žádný vliv. Nezbývá, než kytaru prověřit v praxi.


Jak to hraje?

Tenké tělo a dvojice single snímačů dává již dopředu tušit, že tady to o tlustém, kulatém tónu alá Gibson Les Paul moc nebude. Nasucho kytara nezní příliš hlasitě a sustain také není z nejdelších. Po zapojení do lampového zesilovače Fender Bassbreaker zní kytara dle očekávání spíše agresivně a charakterově se blíží více Telecasteru, než Les Paulu. Čistý zvuk je ale i přes svou ostřejší charakteristiku celkem příjemný a dobře reaguje na dynamiku hry.

Zkreslený zvuk je průrazný s mírnou absencí středů, což lze opět přičíst tenké desce těla a použitým snímačům. Kytaře hodně sluší mírný crunch, kdy se barva zvuku hezky mění v závislosti na dynamice vaší hry, akordy se neslévají a zvuk zůstává zvonivý a čitelný. Při větším zkreslení už kytara trochu postrádá dravost, přirozeně narůstá brum a snímač u krku se začíná trochu zahlcovat. Na nějakou metalovou pilu pak můžeme rovnou zapomenout, ale to ostatně od tohoto nástroje asi nikdo neočekává.

Jinak pocit ze hry na Epiphone Les Paul SL je vcelku pozitivní, krk příjemně padne do ruky, kytara je dobře vyvážená a nikam nepřepadává. Ladící mechaniky fungují hladce a dobře drží ladění. Jejich životnost je samozřejmě otázkou, ale pro začátek slouží dobře. Kytara má díky použitému kobylko-struníku trochu omezené možnosti seřízení a nastavení, ale testovaný kus dobře ladil v oktávách i v polohách.

Závěr

I přes drobné výtky ke zpracování a zvuku se jedná o zajímavý nástroj, zejména pro začínající muzikanty nebo jako nástroj pro cvičení. Konkurovat ostatním low-endovým nástrojům pak může kromě extrémně nízké ceny (cca 2400 korun) také solidním zpracováním, vcelku povedeným designem a hlavně použitelným zvukem.