ESP LTD EC-1000T CTM Snow White: krása pro oči i uši

Přijde mi, že nejvíc fanoušků kytar ESP LTD je mezi těmi, kteří hrají nejdřív očima. EC-1000T CTM Snow White však skutečně zní stejně dobře jako vypadá. To už samo o sobě dost znamená.

Na kytarách ESP LTD obvykle na rozdíl od nití nechávám struny suché. Aktivní EMG mi vždycky víc než co jiného připomínaly rakvičky pro zvuk. Taky „čím víc řezů, tím míň metal,“ to dá rozum. Tedy až na model EC-1000T CTM Snow White. Hmota single cutu ve tvaru Les Paulu tlačí na koleno i přes i aparát Hughes & Kettner. Tohle je jiný gusto než bratránek ESP LTD EC 1000 VB, který má taky lepený krk.

I když nechci moc domejšlet, jak by vypadaly po pořádně dlouhým tahu, ani pozlacené doplňky na bílé kytaře nejsou jen pro okrasu. Uzamykatelná mechanika drží tóninu v zásadě do té doby, než si to rozmyslíte. Tím spíš, že součástí je prachsprostá pevná kobyla a ne jako u milovaného i nenáviděného Floyd Rose dvojzvratná tremolová, která by kytaru i kytaristu mohla rozladit. Pozor, zámky hledejte u kolíků. Vyblbnul jsem si i s oslabenou sestavou tří namísto čtyř poťáků ve složení volume-volume-clona. Obzvlášť, když jsem si přepnul třípolohový switch na střed. Tam snímače pouštějí nejvíc barvy. Dojmy tedy jsou v tom nejlepším slova smyslu hodně zlý.

Zkoušel jsem variantu osazenou aktivní i pasivní sadou snímačů. Rakvičky EMG 81 a 60 znějí dobře i v jim nepřirozených akustických polohách, ale jestli si chcete dopřát vážně mocný zážitek, raději přezbrojte na pasivní od DiMarzio, které dávají opravdu hodně života do death metalu i intimnějších akustických poloh.

Trochu drhl i krk, ale ani tady nejde o žádnou tragédii. Testovaná „Sněhurka“ se zkrátka navzdory dravému designu chová víc jako klasický Les Paul. A že vedle ostatních ESP LTD je zrovna tenhle kus pomalejší, je mi celkem šumák, když hraje dobře. Paradoxně ne zcela striktní metalovost se mi na EC-1000T CTM Snow White líbí zdaleka nejvíc.