Floex a Tom Hodge v Českém rozhlasu, foto: archív Floexe

Floex a Tom Hodge kombinují retro zvuk orchestru s moderní produkcí

Na desku se snažili dostat takový trochu vintage, retro zvuk. Něco, co je typické pro soundtrack k české sci-fi Ikarie XB 1. Aby docílili takového výsledku, používali řadu starých zařízení, několik druhů páskových ech, různé pružinové reverby, ale i analogové kompresory. Celý orchestr nahráli na páskové mikrofony, které mají hladký, zašumělý charakter evokující 60. léta. Zároveň se ale desce snažili dát progresivní, současný zvuk – sound designem a produkcí. „Tyhle dva protipóly se na albu mísí a vytvářejí zajímavé napětí,“ říká Tomáš Dvořák aka Floex, který má na svém kontě tři Ceny Anděl, nominace na evropské ceny Qwartz, Ceny Apollo i Vinyla.

Řeč je o nahrávce českého klarinetisty, skladatele, producenta a multimediálního umělce Floexe a jeho britského kolegy Toma Hodge (Piano Interrupted, Max Cooper, Second Moon Of Winter). Deska A Portrait Of John Doe (volně přeloženo jako Portrét Jana Nováka), na které se podílel také Symfonický orchestr Českého rozhlasu, je mistrovským setkáním umělců, nástrojů a hudebních žánrů. Právě vyšla u jednoho z nejprestižnějších světových vydavatelství klasické hudby Mercury KX (Decca Classics/Universal), kde vydává mj. Ólafur Arnalds.

Poselstvím alba je sdělení, že obyčejné příběhy každého z nás mohou mít hloubku a důležitou kvalitu, protože nás spojují v naší různorodosti. To se mně líbí. Je radost tento majstrštyk podpořit a být u toho. Je radost, že svými remixy nahrávku podpořili také skotští Hidden OrchestraWednesday (Is The New Friday), britský producent Max CooperJohn Doe Arise a holandské duo DeltawerkPrelude I.


Za nejlepší kousek desky této desky, kombinující soudobou vážnou a filmovou muziku s elektronikou, považuju třetí skladbu Machines Are Dancing. Přes svou délku je horkým adeptem na třetí nasazený singl do hitparády Velká sedma na Radiu 1. Zajímavé na ní je už to, že vznikla z námětu paralelních rytmů na hrnce a duetu klarinetů. „Byla to jedna z prvních věcí, kterou jsme s Tomem v pražském studiu nahráli. V určité chvíli nám to začalo evokovat mechanický provoz, třeba na nějaké lince, a tak jsme si okolo toho vytvořili příběh o tom, jak si John Doe představuje, že ty stroje, na kterých pracuje, mu pod rukama ožívají a třeba i začínají tancovat,“ říká Floex.

Skladba I Dream Of Ikaria odkazuje na řecký mýtus, ale zároveň je i odkazem na českou sci-fi Ikarie XB 1, kterou jsem zmínil už v úvodu. Další dosud nepředstavenou skladbou je Requiem. Je typická dvěma vcelku brutálními elektronickými výseky, které rámují naopak úplně klidnou až romantizující část uprostřed skladby – koncert pro piano a smyčce. Jedná se o metaforu odchodu na onen svět a zase zpět. Resurgence je zase trackem o vnitřní transformaci. Zosobněním krize, která nás dovedla k obrození do nové, čistší podoby.

Naživo Floex a Tom Hodge vystoupí ve speciálním multimediálním projektu s živou kapelou a virtuálním symfonickým orchestrem. Živá podoba koncertu byla předznamenaná pilotním koncertem v září 2017 v plném obsazení včetně Symfonického orchestru Českého rozhlasu, čtyř perkusistů a kapely. V rámci tohoto koncertu hudebníci nahráli akci jednotlivých členů orchestru na 35 kamer. Tento materiál nyní využijí jako základ pro vytvoření dostupnějšího klubového formátu, který unikátním způsobem zpřístupňuje hudební zážitek velkého Symfonického orchestru v kombinaci s živou kapelou. „Vytvořili jsme virtuální symfonický orchestr, který přibližuje aktuální akce hudebníků pomocí projekce na balóny různých velikostí levitujících nad hlavami kapely,“ říká Floex k plánovanému podzimnímu turné. Křest alba je naplánován na 11. listopadu 2018 v pražském klubu MeetFactory.


Potvrzené koncerty:
06/11 Bratislava – A4
07/11 Ostrava – Brickhouse
08/11 Pardubice – Divadlo 29
10/11 Opava – Freiplatz
11/11 Praha – MeetFactory (křest)
13/11 Olomouc – Jazz Tibet Club
14/11 Brno – Kabinet MÚZ

Konceptuální album o příběhu Jana Nováka dvojice připravovala čtyři roky. Není portrétem někoho konkrétního, a zároveň je portrétem kohokoli. „Na albu oslavujeme krásu každodennosti a příběhy, které všichni známe a které nás spojují,“ uzavírá Floex. A já se na pražský křest téhle desky těším jako na máloco.

Tagy: