Frontman šmíruje u Alexise Morase

Ovlivnili ho The Doors, Led Zeppelin, Nirvana a hvězdy řecké hudby. Zpěvák, baskytarista a manažer brněnských Jannis Moras & Banda i člen rodinné kapely Parea, Alexis Moras, promlouvá o lásce ke své base, skládání i o tom, co mu poslední dobou dělá radost.

Na čem právě pracuji?

Hudba je pro mě životní styl. Ještě než jdu ráno do práce, zahraji si na baskytaru, po cestě si čtu buď o významných osobnostech hudební branže, teď je to například Patti Smith, nebo knížky vzdělávacího rázu. Stihnu také projet plakátovací plochy, abych měl přehled, kdo a kde právě koncertuje. Při práci poslouchám hudbu. Doma dělám aktivity manažerského typu jako domlouvání koncertů, úprava webu a sociálních sítí, PR či tvoření koncertního vizuálu. Večer skládám hudbu nebo koukám na filmy, naposledy to byl například film o Ray Charlesovi. Co se skládání týče, je zajímavé, že k tomu používám baskytaru, což bude ve výsledných skladbách cítit a věřím, že se tak písně odliší od těch složených tradičnějším způsobem, tedy na kytaru nebo klavír.

Mé vybavení?

Hraji na čtyřstrunnou baskytaru Vintage Advance AV4, osázenou strunami značky Warwick. Efektových krabiček jsem vyzkoušel poměrně hodně, ale u žádné jsem si nedokázal představit praktické využití v hudbě, kterou s kapelou děláme. Obecně mám u baskytary nejraději její autentický zvuk, který si na kombu TC Electronic (250 W, osazené 15“ reproduktorem) nastavuji tak, aby basa zněla co nejkonkrétněji. Nemám příliš v oblibě přebasovaný zvuk, kde není slyšet, co muzikant vlastně hraje.

Dříve jsem k propojení s kombem používal klasický jack, ale vzhledem k tomu, že vyznávám energický a pohybově poněkud náročnější styl hraní, tak mě kabel omezoval, mnohdy i zavazel a ve výsledku jsem jeden i zkřivil. Kabel jsem tedy vyměnil za bezdrátový systém XVive U2. Výhodou tohoto zařízení je jednoduchost a pohodlnost. Člověk jen zastrčí jednu část do komba, druhou do baskytary a může hrát. Zařízení má v sobě zabudovanou baterku, která na jedno nabití dle manuálu vydrží 5 hodin, v praxi nicméně vydrží dokonce o 1 až 2 hodiny déle.

Mezi mé vychytávky patří netradiční dvojitý popruh D´Addario Planet Waves, který zamezuje tomu, aby mi při hře baskytara sklouzla z ramena, což se díky již zmíněnému energickému stylu hraní stávalo poměrně často. A druhou vychytávkou je dřevo ve tvaru trojúhelníku, vynález sloužící k nadzvednutí komba, aby reproduktor byl namířený směrem k hlavě a ne, jak je často zvykem, k nohám. Výsledkem je, že se lépe slyším, mohu tedy snížil hlasitost baskytary, a tím pádem na pódiu nevzniká neidentifikovatelný shluk zvuků. Ke zpěvu používám mikrofon Audio-Technica AE 6100.



Oblíbený kousek?

Nejoblíbenějším nástrojem mi je mnou vlastněná výše popsaná baskytara, neměnil bych.

Co bych si rád pořídil do sbírky?

Se svým muzikantským inventářem jsem spokojený, zatím na obzoru není nic, co bych si chtěl pořídil. I když pomaličku začínám pokukovat po elektrické kytaře, která je už odmalička mým tajným snem.

Nejhorší muzikantský zlozvyk?

Když držím baskytaru v ruce, mám potřebu neustále na ni hrát, což je sice skvělé, ale spoluhráči zvučící opodál jsou jiného názoru. Hudba se mi nejlépe tvoří večer či v noci. Nejsem si, ale jistý, zda tuto vášeň sdílí sousedé, zatím si však nikdo nestěžoval.

Nejlepší hudební zážitek?

Zbožňuji koncerty, každý je pro mě zážitkem, který ve mně tvoří energii. Stejně tak má každý koncert své specifikum, což této činnosti dodává na rozmanitosti. Jeden zážitek bych však přeci jen vyzdvihl nad ostatní. V neděli 22. dubna do Brna přijel jeden z nejpopulárnějších řeckých zpěváků Alkinoos Ioannidis a my si před ním zahráli jako support. Jednalo se u něj o jediný koncert s předskokanem. Byl to pro nás splněný sen. Ioannidis patří k těm umělcům, které sledujete na YouTube, kde má miliony zhlédnutí, tisíce lidí na koncertech... a najednou jsme s ním byli na jednom pódiu.