Lucie Redlová, foto: archív umělkyně

Frontman šmíruje u Lucie Redlové

Lucie Redlová se po šesti letech od vydání alba Křižovatka vrací s novinkou. EP Otázky, vycházející 22. února, natáčela v kopřivnickém studiu pod producentským dohledem Tomáše Neuwertha. Nahlédli jsme do kuchyně umělkyně, která spolupracovala s kapelami Žamboši, Traband, Květy nebo Beatou Bocek, s níž po boku s Jitkou Šuranskou vystupovala také v projektu MDŽ – Muzikantky, dámy, ženy.

Na čem právě pracuji?

Na vydání nového alba, konkrétněji třípísňového EP. Natáčeli jsme s kapelou ve studiu Animan Tomáše Neuwertha, který EP i produkuje, a jsem z těch nahrávek popravdě úplně nadšená. Je to vlastně poprvé, kdy je producentem mého alba Čech (předchozí byli Ir a Američan), a kdy je to zároveň ten, který nahrávky snímá i míchá. A Tomáš si s těmi aranžemi opravdu pohrál. Někdo si třeba nenechá na své výtvory sahat, ale já jsem naopak ráda, že producent posune mou tvorbu kreativním způsobem někam, kam já sama na začátku nedohlédnu. EP se bude jmenovat Otázky a vyjde u Indies Scope 22. února.

Původně jsem myslela, že jej vydám jen elektronicky, ale nakonec budeme i lisovat „opravdové“ CD a budeme k tomu jako k opravdové nahrávce přistupovat. Je to už hodně let od posledního alba Křižovatka, a tak jsem se rozhodla dopřát si ten luxus a vyrobit i fyzický nosič. Mám velkou radost, že jsme si plácli s výborným grafikem Pavlem Fuksou, který mi na minialbum navrhnul celý obal. Když jsem si procházela jeho portfolio (na YouTube dělal kampaň pro Obamu, pracoval pro Facebook, Twitter, Microsoft…), mírně mi spadla brada, a tak se moc těším na výsledek.



Mé vybavení ?

Akustická kytara Furch – typ OM 25 – SR s výřezem. Tu mám od roku 2009 a nevyměnila bych ji ani za nic (ani za něco!). Má užší tělo, takže je na hraní ve stoje velmi pohodlná. Struny používám dvanáctky (většinou Elixir), což někteří mí (zejména mužští) kolegové často komentují obdivně zvednutým obočím (smích). Akustická mandolína Furch – typ A (MF 24 – SF) – nahradila před pár lety typ C „slzu“, na kterou jsem před 15 lety začínala v kapele Docuku. V obou nástrojích mám už od výrobce snímač Fishman. Kombo Line6 – Spider IV 30 – jsem jen takový rocker – začátečník, na koncertech s kapelou hrávám na elektriku jen pár písní, a tak mi zatím stačí… Elektrické kytary „Les Paul“ Bach (asi z Číny) a „Telecaster“ Fokus (asi taky z Číny) – na koncertech s kapelou teď používám toho Bacha (a tmavě zelený telecaster smutně pláče v koutě). Krabička Boss RC-2 (jednokanálový looper) a k ní A/B switch Morley – ten jsem si dovezla z USA; ne, že by to tady nebylo k dostání, ale tehdy mi přišel šikovně pod ruku – do té doby jsem musela přehazovat šňůru mezi kytarou a mandolínou, což není úplně praktické (na obě hraju přes ten looper, ale ten má jen jeden vstup).
Pak mám ještě takové „párty ukulele“, které jsem dostala na narozeniny s tím, že jej můžu klidně rozbít. Zatím se tak nestalo (kupodivu ani při divoké cestě vlakem na festival Banát) a ukulele si dokonce zahrálo v jedné písni i na tom novém EP!
A ještě jsem si pořídila Octaver Boss OC-3, ale zatím jsem jej úplně nezačala využívat. Ale to přijde!

Oblíbený kousek?

Kousek čokolády.

Nejhorší nástroj, co jsem držela v ruce?

To byly nenáviděné housle celou druhou třídu, kdy jsem na ně chodila do hudebky. Já jsem strašně chtěla hrát na klavír, ale naši mi ho nikdy nekoupili, protože by se k nám (prý) nevešel. Museli si pak odtrpět rok vrzání, a když jsem na konci roku neudělala postupové zkoušky, tak jim konečně došlo, že tudy cesta nevede (babička tancovala „v krúžku“ a doufala, že jednou budu hrát v cimbálovce). Dali mě pak aspoň na akordeon, kde byla přece jen ta pravá ruka „jako klavír“. U něj jsem pak teda vydržela do konce základky… A pak ve 14 letech začala sama mlátit do kytary a bylo po akordeonu. Už jej ani nemám, ale něco ještě zahraju.




Co bych si ráda pořídila do sbírky?

V tuto chvíli asi nejvíce uvažuji o vícekanálovém looperu, ale s tím, jak hraji zase více s kapelou než sólo, vlastně přemýšlím, jestli bych ho využila.

Nejhorší muzikantský zlozvyk?

Provádět na nástroj gymnastiku místo muziky (ve stylu „dívejte, jak rychle/dobře to zahraju“).

Nejlepší hudební zážitek?

Peter Gabriel v Liepzigu, UP tour a Paul McCartney v Budapešti, nedovedu se rozhodnout, tyto dva zážitky jsou na stejné úrovni.
Slyšet naživo písničky Beatles, na kterých jsem vyrůstala, a dívat se přitom z pár metrů na Paula McCartneyho (v momentě, kdy se otevřely brány, jsme na ten stadion fakt běželi, a měli celkem skvělá místa) byl zážitek, který mě rozhodil na hodně dlouhou dobu.
Koncert Petra Gabriela byla zase skvělá show v tom nejlepším slova smyslu – s každou písní se měnila scéna, objevovaly nějaké technické vychytávky a když jeho a zpěvačku (jeho dceru) začali přivazovat do sedáku na lano, tak jsme s kamarádem čekali už skoro všechno – ale že udělá „hop“, obrátí se hlavou dolů a bude pochodovat a u toho zpívat „Downside Up“, to nás tedy přece jen překvapilo (smích). Však si pusťte to DVD (měli jsme tehdy tu výhodu, že jsme jej neviděli a mohli se s každou písní nechat překvapit tou jeho vymazlenou scénou).

P. S. Křest EP Otázky proběhne 21. 3. v pražském Café V lese, 22. 3. ve Staré pekárně v Brně a 23. 3. ve Valašském Meziříčí v Tucan Café.