Máš načteno?

Česká hudební žurnalistika má od tohoto týdne další hlásnou troubu. Zda se čtrnáctideník Hudební noviny, ohromující až sci-fi nákladem, dokáže udržet, nebo ho čeká jepičí život, je zatím ve hvězdách. Přesto se jedná o pozitivní informaci, že v době internetu a čteček ještě stále někdo doufá v úspěch papírového produktu.

Těch nezlomných optimistů je však ve vydavatelské sféře celá řada, a když uvážíme zřejmou specifičnost našeho trhu – jazykové omezení i poměrně malá populace, snad bychom ani nemuseli být skeptiky. České hudební časopisy nezmizely z povrchu zemského, nalezneme mainstreamovější i žánrově vymezené kousky, mnohé z nich mají nejen tištěné, ale i internetové verze a dobře spravované sociální sítě.

Měsíčník Rock & Pop vychází od roku 1990, v historii redakce nalezneme slovutná jména od Jiřího Černého po Vojtěcha Lindaura. Před rokem však nastaly personální změny, s tím související odchod téměř celé redakce a vznik novinky Rock & All.


Žánrově nevyhrazený je Full Moon Magazine, vycházející i v online verzi a webem fullmoonzine.cz. Full Moon komentuje dění hudební, literární, filmové, grafické či komiksové, do dalších uměleckých disciplín se vydává také kulturní magazín Uni, nabízející svůj obsah se zpožděním na webu.


Harmonii vévodí jazz, world music a vážná hudba. Milovníkům klasiky jsou určeny taktéž Hudební rozhledy.


Na tvrdší strunu hrají Spark a Fakker, recenze nástrojů a tipy pro aktivní hudebníky nabízí Muzikus, kterému na webu s Frontmanem už šlapeme na paty.


V letech 2001-2015 vycházel dvouměsíčník HisVoice, dnes již naleznete jen jeho webovou formu, zcela virtuální a interaktivní je od počátku Headliner. Neměli bychom opomenout ani deníky. Mladá Fronta, Lidové noviny, Hospodářské noviny i Právo ještě na kulturu zcela nerezignovaly, jistěže kopaná a hokej hrají pořád prim. Dvoustranu věnuje muzice každý týden Respekt.


Možná se vám zdá kázání o nutnosti četby zdá podivné, chcete-li však na hudební scéně uspět, nevšímavost vůči svým kolegům či hudebním žurnalistům se nevyplácí z mnoha důvodů. Vždy je dobré vědět, co dělá konkurence. Třeba proto, že originalita je ceněna a stát se kopií kopie je mnohdy svůdně vábivé a snadné, ovšem pro vaši budoucnost kontraproduktivní.

Jistě získáte tipy na festivaly, organizátory, vydavatelství, producenty, zahraniční přehlídky nebo hudební soutěže, o jejichž existenci byste měli jen těžko tušení.

"Ten mi mluví z duše!" napadne vás při pročítání recenze nebo reportu z koncertu? Rezonují ve vás i další články autora? Není nic snadnějšího než dotyčného oslovit s vlastní tvorbou. Jen výmluvy na žurnalistův hudební nevkus v případě negativní kritiky si poté musíte odpustit…

A v neposlední řadě – čtení rozšiřuje obzory na poli gramatiky a stylistiky, můžete se inspirovat pro budoucí psaní vlastních tiskových zpráv, biografie kapely a jiných nutností, kterým se coby hudebník jednadvacátého století zkrátka nevyhnete. Máte už předplatné "svého" časopisu?

Tagy: