Veronika Wildová, foto: Tomáš Nadrchal

Holka s českým přízvukem má ve Státech z půlky vyhráno

Někteří z vás možná touží po tom odjet do Spojených států a zkusit hudební štěstí tam. Je to velkolepý sen, který se mě držel většinu života – a který jsem měla tu možnost zažít na vlastní kůži.

Vždycky mě bavilo psát a zpívat ve stylu britského popu. Po dokončení vysoké jsem se v loni na jaře rozhodla, že zkusím realizovat svůj dávný sen. Zabalila jsem kufry a odjela dobrovolničit do nahrávacího studia v Providence – hlavním městě státu Rhode Island. Měla jsem to hodinu busem do Bostonu a 4 hodiny do New Yorku. Brzy jsem se zorientovala v tom, jak místní hudební komunita funguje. Koupila jsem v bazaru klávesy a začala objíždět open-mic večery.

Jak vypadá open-mic večer pro americké písničkáře? Zavoláte nebo napíšete dostatečně dlouho předem (klubu na malém městě stačí na registraci týden, na jeden z nejnabitějších večerů v Bostonu se musíte přihlásit i měsíc dopředu). Dostanete cca 15 minut (3 písně) a je jen na vás, jak a koho zaujmete. Organizátoři i zvukaři jsou velmi ochotní, zejména když zjistí, že přinášíte něco neotřelého, nového. Pokud jste holka s českým přízvukem, máte z půlky vyhráno. Většina klubů VÍTÁ autorskou tvorbu. Publikum pokaždé ocenilo, když jsem do setu zapojila i český song – byla to pro ně příjemná změna.

Muzikantská komunita ve Spojených státech, zejména na lokální úrovni, je něco neuvěřitelného. Všichni se navzájem podporují, chodí na koncerty svých kamarádů, upřímně si přejí úspěch. A navíc, většina z nich je opravdu dobrá. Bohužel jsem nestihla zaletět do San Francisca, kde je pověstný „klub vedle klubu“, všechny až po strop naplněné skvělými muzikanty.

A jak dopadl můj americký sen? Po půl roce jsem pochopila, že bez Zelené karty nebo velmi dobrého manažera daleko nedojdu. Začínala jsem opravdu americky – sama a od nuly – ale doba se mezitím trochu změnila. Stejně jako u nás, rozjezd hudební kariéry stojí peníze – a pokud si je nemůžete legálně vydělat ve státě, kde žijete, jde to ztuha. Navíc mi velmi chyběl domov, rodina, Praha, místo, kde je všechno dostupné a kde si žijeme velmi dobře, aniž bychom si toho byli vědomi.

Po návratu jsem napsala píseň Hvězdy, která o mé cestě za oceán vypráví. O produkci se postaral můj dobrý kamarád Daniel Šída ze studia Black&Gold a za kameru se postavil David Pacholík. Díky za podporu a mějte se znamenitě!

www.facebook.com/VeronikaWildMusic

Tagy: