Poly a jeho podvratná Insania

Investoři do akcií anarcho-punku si mnou ruce

Úvod z burzy: Zatímco těžký průmysl a IT společnosti obecně ztrácejí dech, cenné papíry kapel z anarchoscény představují konzervativní a bezpečnou investici.

Z indexu Dow Jones v poslední době nejvýrazněji posilují akcie hudebních skupin „Smrt systému“ a „Až se to tu otočí“. Ve velice kvalitním růstu pokračuje také black metal, dynamický investor by měl pak upřít svou pozornost především na severskou satanistickou scénu. Zajímavé dividendy vyplácejí akcie horrorcore, violence, screamo a gothic metalu.

Již dnes se ukazuje, že i v malých městech je jeden crust-punkový klub zoufale málo, developerské společnosti proto přicházejí s lukrativními stavebními projekty koncertních hal, které se budou realizovat za finanční podpory státu, jehož daňový příjem výrazně profituje na vzestupu těchto klasických žánrů. Jak se vyjádřil mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Joe von Kratzmar: „Máme ambice přivést do České republiky nejvýznamnější hráče na mezinárodním trhu v oblasti open-air festivalů, které jsou schopny několikanásobně překročit hygienicky povolenou úroveň hluku, a podpoříme jejich podnikatelské projekty na sídlištích a v centrech měst.“ [sic]

Když jsem před lety bydlel inkognito (coby spící agent) v jednom brněnském činžáku, obyvatelé domu mě odhalili jako muzikanta, který o víkendech nasedá černě oděn do limuzíny a s tvrdým pouzdrem na kytaru odjíždí do tmy. Zřejmě z tohoto důvodu o mně kolovaly zvěsti, že jsem zámožný. Na schodech mě jednoho dne zastavil soused s dobrou šedesátkou na krku (poddruh „sklepního kutila“, jenž se ve všem orientuje a na každém bitevním poli lační po triumfu). Začal mi klást otázky: „Moc-li to sype, ta rocková muzika?“ Se spikleneckým mrknutím jsem mu svěřil, že je to hotový zlatý důl, trh je nenasytný a pokud soused touží zbohatnout, pak právě nyní je ta pravá chvíle založit pekelně ostrou crustpunkovou kapelu.

V očích mu zajiskřilo (nerad to říkám, ale byl poměrně hamižný) a druhý den jsem ho zahlédl, jak domů odhodlaně vleče starou elektrickou kytaru v odrbaném koženkovém obalu a rezavý stojan na noty (který v bazaru dostal ke kytaře jako bonus). Od té doby jsem o něm neslyšel, ale byl dostatečně zarputilý, takže všechny jeho crustpunkové sny se mu jistě už dávno vyplnily.

Tagy: