ISA One: přesvědčivý jednokanálový předzesilovač, 2. díl

Měření, konektory a zejména jeho využití v praxi, taková bude náplň druhého dílu recenze na ISA One, stálici firmy Focusrite.

Měření

Největší sekce na čelním panelu je věnovaná měření. Dominuje jí velkým VU metr, který si můžeme pomocí tlačítka a potenciometru na zadní části sami kalibrovat, což bych tedy raději nezkoušel. Vedle něj jsou ještě dva pruhy po šesti LED diodách, které ukazují špičky na obou vstupech. U vstupu mikrofonního lze přepnout, zda měříme signál před případným externím přídavným zařízením, jako je třeba kompresor nebo ekvalizér, zapojeným do insertu, nebo až po návratu z něj.

Pravá část je pak věnována digitálnímu výstupu, ta ovšem závisí na tom, zda jsme si ho dokoupili, což zase není tak laciná záležitost. Osobně ji nemám.

Konektory

I zadní strana s množstvím konektorů ukazuje, že ISA One je více než jen pouhý preamp. Najdeme na něm překvapivě velké množství konektorů. Pro hlavní vstup jsou tam tři konektory, XLR pro mikrofon a druhý canon a jack pro linku. Dále je tam zdířka pro druhý nástrojový vstup DI.

Dva konektory souvisejí s insertovou smyčkou – je tam send a return, které jsou naštěstí chytře rozdělené, takže se obejdeme bez insertového kabelu ve tvaru Y a nutnosti pamatovat si, na které vidličce je vstup a na které výstup.

Výstupy z hlavního kanálu předzesilovače i z druhého přídavného nástrojového jsou na konektorech canon. Dva jacky pak umožňují připojit výstup z nahrávacího zařízení, abychom při nahrávání overdubu slyšeli ve sluchátkách základ.

V praxi

Jak je patrné už z popisu, ISA One je, jak by se řeklo anglicky, velmi sofistikované zařízení. Architektura i parametry vypadají krásně, vlastní šum je -97dB, odstup signálu od šumu 106 dB, harmonické zkreslení 0,0009 procenta a při zesílení 60dB je pokles na 16Hz 3dB a stejné tři decibely na 118kHz, což je v oblasti výrazně za hranicí slyšitelnosti.

Ovšem stejně jako je auta podstatnější, jak jezdí než technické údaje, u předzesilovače to, jak hraje. Odpovědět se dá jedním slovem - skvěle. A není to žádné uchvácení novinkou. ISA One mám dva roky. Pozici hlavního preampu na akustické nástroje, jako jsou housle nebo cello i čisté vokály, si zachoval i poté, co jsem si koupil Universal Audio TwinFinity.

ISA One má čistý a věrný přednes, což ho předurčuje k nahrávání swingu, moderního R'n'B, folku nebo komorní hudby, kde by ovšem byly potřeba dva plnohodnotné kanály, takže je lepší volit rackovou ISA Two, byť ta nemá VU metry.

Samozřejmě se dá použít i na nahrávání jiných stylů, nenabízí ale jemné zkreslení jako plně vybuzené lampové předzesilovače nebo klony Neve 1073 s vytaženým gainem. ISA One je spíše neutrální preamp, to ale neznamená, že by nahrávky na něm působily sterilně, zvuk má plný. Výraznou měrou k tomu přispívá možnost volit impedanci a dostat z mikrofonu to nejlepší. I Rode NT1a získalo plnější zvuk, ta tam byly nepříjemné výšky. Použil jsem ho nejen se svým oblíbeným Shure SM-7b, pro který je doslova předurčený kvůli vysokému gainu, ale dobře si rozumně i s Oktavou MK319, která jinak zní dost zrnitě. Použil jsem ho i s Neumannem KM104 a AKG D12 a D112.

I když se píše, že změna impedance se projevuje především na dynamických mikrofonech, na D12 to bylo dost patrné, ale mnohem zřetelnější to bylo u kondenzátorových NT1 a Oktavy. U Neumanu se tolik neprojevovalo.

Je jasně patrné, že ISA One je určen především pro snímání mikrofonů, i když jsem zkoušel do něj zapojit i výstup z analogových syntezátorů. Připojit k němu Mopho je však trochu absurdní, tento analogový syntík má sám o sobě dobrý zvuk a rozdíl proti tomu, když se zapne přímo do dobré karty, v mém případě RME Fireface 800 - není skoro znát. Přece jen ISA One není lampový preamp nabízející při vysokém zesílení jemné zkreslení, jaké může analogový zvuk ještě pozvednout.

Ze stejného důvodu není ISA One zrovna ten pravý preamp pro připojování kytary nebo basy linkou. Zatímco po připojení pětistrunky do Universal Audia neměl poprvé basák větších výhrad a jiní si chrochtali blahem, u ISA One to už tak slavné nebylo. Vstup je čistý, nic neubírá, ale taky nic nepřidává, což u holých strun ze snímače vadí. Ale na tu folkovou elektroakustiku je to naprosto v pohodě. To, co platí pro nástroje připojené do hlavního vstupu, platí i o nástrojovém DI vstupu.

Vhodnou volbou dalšího zařízení na insertu můžeme zvuku dát potřebnou šťávu, což se ukázalo, když jsem tam připojil lampový kompresor Summit Audio TLA 50. Normálně ho sice používám k vylepšení trochu sterilního zvuku SSL Alpha Channelu, ale tady se osvědčit stejně dobře.

Samozřejmě je potřeba připojovat kvalitní zařízení na úrovni ISA One a nepoužít nějaký kompresor behringer či Alesis 3630. To by peníze investované do ISA One byly vyhozené z okna. Na zvuku se ale nijak negativně neprojevoval ani můj oblíbený minikompresor FMR RNC ani Aphex Compellor. Ovšem ani jeden z nich charakter zvuku nahrávky nezměnil. Taky jsme to po nich nechtěl, použil jsem je při nahrávání akordeonu na album Alexandry Niklíčkové.

Na zařízení jsem zatím našel jen jeden nedostatek, který mi vadil, je trochu citlivější na špatně zapojené sítě. Bruměl více než Golden Age Pre 73.

Samozřejmě někteří lidé mohou za nedostatek považovat příliš čistý zvuk, takže se na nahrávání elektrické kytary nebo basy linkou není úplně optimální. Ovšem k tomu není ISA One prioritně vymyšlen. Problémy s přepínači jsem již zmiňoval, ale to je jen takové hledání hnid.

Najít k ISA One alternativu je takřka nemožné díky jeho unikátní jeden a půl kanálové architektuře i kvůli bonusům, které nabízí. Samozřejmě se střetává s jinými zařízeními na trhu, které jsou ale většinou charakterově odlišné.

Ano, jsou tu i jiné přenosné preampy, ale to jsou většinou jednokanály, z nichž relativně blízko je ISA One tranzistorový Universal Audio 110, ten ale stojí výrazně více a nemá tolik možnosti. Je to stejně čistý jednokanál, SPL Gain Station má alespoň bohatší výbavu, je však už hybridní s lampami, tudíž zvukově trochu jinde.

Mezi tranzistorovými zesilovači může ISA One konkurovat půlrackový a přece jen levější Golden Age Pre 73 – v základní konfiguraci stojí přes 9000. Jeho cena ale výrazně vzroste na více než 13 000 ve verzi DLX, která má vstupní transformátor. A pokud chceme kvalitní transformátory Carnhill, musíme si je dokoupit. I Golden Age je čistý jednokanál a nemá možnost volit impedanci, zato ve verzi DLX umožňuje nastavovat horní propust, což ISA neumí. Kdo chce ušetřit, objevila se zmenšená verze GAP 73 Pre jr. za 7000. Tady bych už uvažoval, co se mi hodí více. Kvůli univerzálnosti bych osobně volil ISA One, a to mám i Golden Age.

Dalším konkurentem je Warm Audio WA 12 za 13 000, kde už transformátory Cinemag jsou z výroby, ale opět jde o čistý jednokanál bez výraznějších bonusů. Přepínání impedance, i když v menším rozsahu, a horní propust má až verze Tone Beast TB-12 za 19 000. Pravda oba kopírují architekturu klasických pultů Neve a API, jde však otázkou, zda k nim nezařadit dnes i ISA 110.

Tagy: