Jackson Monarkh SCX RW SB: nahý král

Výrobky této firmy se staly synonymem pro metal. Možná proto působí tak zkostnatěle a samolibě na ty, jimž metalová subkultura připadá buď hrozivá, anebo směšná. A protože předsudkům je třeba čelit a nikoliv se v nich utvrzovat, dal jsem Jacksonu největší možnou šanci. Ozkoušel jsem jeden ze současných modelů, saténově černý Monarkh SCX RW, a soustředil se přesně na ty vlastnosti, které by metalistu zajímaly především.

Javorový krk s typickým firemním brandem, do palisandrového hmatníku vsazenými „žraločími ploutvičkami“, je rozhodně největší předností tohoto nástroje. Mírně zploštělý a s nízkými pražci se výborně hodí pro zběsilé akupresury tím spíš, že dosáhnout lze úplně do všech poloh. Bohužel pro Jacksona totéž může nabídnout konkurenční Ibanez.

V těle po avizovaném jednom kusu mahagonu, natož sustainu nebylo ani památky. Nejenže mi tělo přišlo podezřele lehké, taky málo rezonovalo. Na dobré zpracování choulostivější lepený krk zřejmě nebyl právě nejlépe proveden. Na druhou stranu, zdaleka ne každý na to musí nutně pohlížet stejně tragicky jako po vytrácející se ozvěně minulého partu tesknící doomaři. Naopak to poslední, co thrasher potřebuje, je zapadnout v“doommetalovém marasmu.


Bytelná mechanika snese dost surové zacházení a její nátěr zase velmi agresivní pot. Daní za to je absence jednozvratného i dvojzvratného tremola. Nástroj je vybavený pouze pevnou kobylkou, což těžce ponesou zvláště věční sólisté. Chtělo by se říct, že díky tomu kytara spíš udrží tóninu, jenže u testovaného kusu byl opak pravdou. Níž než v Drop D jsem raději neladil.

Také třípolohový přepínač mezi dvěma „hambáči“ je pro Les Pauly typický. Výjimkou je snad jen sada tří poťáků místo čtyř. Co se továrních snímačů týče, přenášejí do aparátu beztvarou zvukovou hmotu. Poslepu je lehce zaměnitelná se svistem Ibanezových katan. Snad by pomohla dodatečná investice do snímačů, vzhledem k výše uvedenému jsem ale spíš skeptický.

Bohužel se mi potvrdilo, že cena této kytary je do jisté míry daná hodnotou značky výrobce. Doprovodným hráčům, pro které je rychlost vším, lze nástroj bez obav doporučit. Zato sadistickým sólistům by na jeho těle přeci jen mohl scházet podstatný mučící nástroj. Ani pro hutné riffovačky a procítěná pomalá sóla se Jackson Monarkh SCX RW SB příliš nehodí. Cejch plochého metalového pádla mu tedy odpárat nelze.