Jak si vybrat pouzdro na kytaru

Patříte mezi hazardéry, kteří nosí svou kytaru jen tak přes rameno nebo v laciném futrálku a doma či na pódiu ji jen tak opírají, o co se dá? Nebo si svůj nástroj hýčkáte a snažíte se, aby byl doma i na cestách jako v bavlnce?

Ani proti jednomu způsobu sice nelze mít moc námitek. Každý si se svým nástrojem může dělat, co chce a co mu vyhovuje. Jinak se o svůj nástroj bude starat profesionální hudebník, kterého tento nástroj živí a dal za něj leckdy i velmi tučný obnos, a amatérský hudebník, hrající párkrát do roka na sousedských oslavách. Jistě, nic se nemá přehánět a kdo ze strachu a péče o svou kytaru v noci ani nespí, by si asi měl uvědomit, že je to pořád jen nástroj a tedy v důsledku stále přeci jen „věc“. Ale kdo naopak kytaru bere čistě jen jako kus dřeva na který kromě samotného hraní zvysoka kašle, bude mít sice asi klidné spaní, nicméně kytara mu nemusí díky jeho "péči" sloužit dlouho.

Podívejme se, ale jaké jsou rozumné možnosti jak nástroj uchovávat doma a jak jej bezpečně přepravovat na koncerty a zkoušky. K tomuto účelu samozřejmě nejlépe poslouží pouzdro. V současnosti je jich na trhu široké spektrum, od těch nejlacinějších "pytlů" prostých jakéhokoliv polstrování a tudíž nenabízející vůbec žádnou ochranu před poškozením úderem či pádem až po luxusně polstrovaná pouzdra či rovnou tvrdé casy a kufry.

U těch nejlacinějších pouzder a obalů jde zejména jen o tu nejzákladnější ochranu proti prachu, slunci a do určité míry i proti vlhkosti (nepočítejte ovšem, že vám takové pouzdro kytaru ochrání i při průtrži). Taková pouzdra tedy doporučuji spíše pro domácí ochranu nástrojů, které nechcete mít ve stojanu či na věšáku na zdi. Použití těchto pouzder pro cesty s kytarou je koledování si o v lepším případě nějaký ten šrám či ťukanec na kytaře, v horším případě pak může dojít i k nevratnému poškození nástroje.


Mnohem lepší variantou jsou tzv. gigbagy, které většinou disponují alespoň minimálním polstrováním a v luxusnějších variantách se již mohou směle měřit i s pevnými casy a jejich silné polstrování, masivní zipy a podlepené švy váš nástroj ochrání před ledasčím. V případě, že se tedy rozhodnete pro gigbag, je dobré dát přednost spíše zavedeným značkám, jako jsou např. Hérgét, Mono či Bespeco, které patří k osvědčeným výrobcům spolehlivých a kvalitních pouzder s nejrůznějším stupněm ochrany, od čehož se následně odvíjí i jejich cena.

Jedná se o pouzdra z velice odolných umělých tkanin, která se vyrábějí v nekonečném množství druhů, co se týče síly polstrování, vybavenosti nejrůznějšími kapsami na kabely, noty, náhradní struny, náhradní ponožky, trenky… a já nevím co ještě. Gigbagy bývají rovněž vybaveny pohodlnými popruhy pro snadné přenášení na zádech jako batoh a s polstrováním od cca 5-7 mm už nemusíte mít o svůj nástroj nijak veliký strach. Pouzdra jsou povětšinou voděodolná a snesou i nějakou tu prudší spršku. Jsou rovněž takřka univerzální, takže pokud nevlastníte atypický model kytary (jako např. Explorer, Flying V či Firebird), nemusíte mít obavy, zda bude pozdro sedět i vašemu nástroji.

Kytara je v pouzdře fixována jednak samotným zapnutím pouzdra a v některých případech je krk přichycen ještě pevným páskem na suchý zip, tudíž se kytara v pouzdře ani nehne a nemlátí vás do zad při každém kroku. Má-li pouzdro na sobě několikero kapes, je to jistě ku prospěchu, ale kapsy plňte s rozvahou, neboť pouzdro nacpané vším možným se jednak více pronese a ve finále mohou některé ostřejší předměty napasované do kapsy poškodit při přenášení váš nástroj či pouzdro samotné.


A konečně je tu i možnost uložit svůj nástroj do skutečně luxusních caseů, nebo kufrů, kde je kytara skutečně jak v pokojíčku. Nevýhodou tohoto luxusu je ovšem jeho větší váha (zejména u klasických dřevěných kufrů, plastové casey z moderních materiálů jsou pak o poznání lehčí). Tuto variantu bych ale volil kupříkladu u nástrojů buď finančně dražších, nebo cenných z historického hlediska. Pro běžné užívání plně postačí kupříkladu i soft case, který je velmi lehký a z hlediska ochrany je někde na půli cesty mezi pevnými kufry a gigbagy. Zde můžete svůj nástroj bez obav svěřit výrobkům od firem jako např. Razzor, Guardian, Rockcase a často na své nástroje nabízí kvalitní a bezpečné obaly i samotný výrobce nástroje.

Ve chvílích, kdy kytaru nemáte v pouzdře, doporučuji pořízení kvalitního stojanu, nejlépe se zabezpečením nástroje proti pádu. A to nejen v případě, že máte doma nezvedená dítka nebo nezvedené spoluhráče na pódiu či ve zkušebně. Stabilnější stojan se zabezpečením kytary a oporou pro krk sice zabere o maličko více místa, ale z vlastní neblahé zkušenosti vím, že se vyplatí. A máte-li nástrojů více, nabízí se možnost stojanů, které běžně pojmou od tří do osmi kytar (na zakázku si pak samozřejmě můžete nechat vyrobit stojan i pro více kytar).

Co v žádném případě není vhodné, je nechávat kytaru jen tak někde opřenou či položenou. Dříve nebo později totiž takto zaručeně přijde k úrazu. Bohužel jsem tento nešvar viděl i párkrát přímo na pódiu – a tam už je to opravdu hazard. Před koncertem nebo po něm se obvykle na pódiu vyskytuje poměrně dost lidí, panuje tam čilý ruch a ne všichni mohou při tom mravenčení ještě koukat kolem sebe, nebo pod nohy a riziko je přirozeně i při produkci samotné, máte-li na pódiu své další kytary jen tak někde opřené.

Závěrem bych rád znovu zdůraznil, že jak v případě pouzder, tak i v případě stojanů se nevyplatí příliš šetřit. Tady jsou investice do něčeho kvalitnějšího rozhodně namístě.