Přejít k hlavnímu obsahu
Stanley -

Jak si vybrat struny na klasickou kytaru

Vybrat si ty správné struny na kytaru, to je v dnešní nepřeberná nabídce úkol věru nelehký. Zvláště pro méně zkušené a začínající kytaristy. Často se stává, že na své kytary natahují struny buď zcela nevhodné, či minimálně nevyhovující jejich hře a stylu. Pokusím se vám v tom udělat jasněji.

Nylonové struny

Pod tímto označením naleznete nejčastěji struny určené pro klasickou kytaru, lidově řečeno španělku. Na tyto nástroje se nejčastěji hrají skladby z oblasti tzv. vážné, nebo chcete-li klasické hudby, ale také ve flamencu nebo obecně populární hudby. Se zvukem nylonových strun se tak poměrně snadno můžete setkat v rockové, popové, ale kupříkladu i jazzové hudbě. Ať už ale zvažujete hrát na klasickou kytaru s nylonovými strunami jakýkoliv styl, stěžejní pro nás bude poradit vám s jejich výběrem a údržbou. Povíme si něco málo o jejich složení a velice stručně i o jejich historii.

Samotný nylon je totiž poměrně mladý materiál, který se prvně objevil až kolem roku 1940. Do té doby se struny na klasické kytary vyráběly výhradně z přírodních materiálů jako hedvábí či zvířecí střívka. Ostatně se strunami z těchto materiálů se můžete setkat ještě i dnes, ale jedná se o velice nákladnou záležitost, určenou pro ty nejdražší mistrovské nástroje. Jejich výhodou je sice delší životnost, než u strun nylonových, ale mají také mnohem větší nároky na údržbu a hůře drží ladění. Co se týče složení, tak každá struna, ať již kovová či nylonová, je tvořena jádrem. V případě strun nylonových je to samozřejmě jádro nylonové a má kruhový průřez. Struny melodické (bez vinutí), jsou tvořeny pouze tímto jádrem, struny basové (vinuté) jsou tvořeny nylonovým jádrem a opředením z různých typů tenkého kovového drátu.

Nejčastěji se používá stříbro či kovová slitina stříbřená měď. Oba tyto kovy mají nejen vynikající zvukové vlastnosti, ale i mechanické, jako je měkkost a tažnost. Nevýhodou stříbřené mědi je její vcelku brzké opotřebení (oproti např. stříbru), díky čemuž mají nylonové struny poměrně krátkou životnost. Naopak struny nevinuté časem získávají lepší zvukové vlastnosti, díky tomu, že nylon se působením tahu zpevňuje a struny pak mají jasnější, hlasitější tón a lépe drží ladění. Z tohoto důvodu někteří kytaristé mění častěji jen struny basové a melodické ponechávají na kytaře výrazně déle. Zde je ovšem třeba klást důraz na používání stále stejných sad, stejné značky a síly.

Výběr a typy nylonových strun

Přestože na trhu je skutečně velká řada nylonových strun, doporučuji se při jejich výběru držet několika základních rad. Předně je lepší (zvláště vlastníte-li nějaký kvalitnější nástroj), vybírat ze zavedených značek (např. D´Addario, La Bella, Aquila či Savarez) a případně i dražších sad. Dražší sady mívají vinutí ze stříbra a jádro tvořené z několika nylonových vláken, což jim zajišťuje delší životnost a ještě lepší zvukové vlastnosti. Co se síly strun týče, je zde situace trochu jednodušší, než u strun kovových, neboť se základně dělí jen do dvou skupin a to Normal Tension a Hard Tension.

V těchto dvou kategoriích se pak dále dělí na měkké, střední, tvrdé a extra tvrdé. Zde tedy záleží na tom, co komu více vyhovuje a jakým způsobem hodlá na klasickou kytaru hrát. Je pochopitelné, že rockový kytarista, který chce použitím nylonových strun jen zpestřit svou hru a bude nedejbože používat ke hře i trsátko (klasičtí kytaristé teď jistě dostávají osypky:-)), zvolí struny silnější. Ale vše zde vychází spíše z osobních pocitů, zkušeností a je potřeba hledat a experimentovat. Výsledek se nakonec vždy dostaví.

Výměna

Specifikou nylonových strun je také jejich upínání na hlavě kytary a na kobylce. Oproti strunám kovovým se totiž tzv. uvazují. Podrobných návodů jak má takové uvazování vypadat je všude plno a nemá smysl se tu o něm rozepisovat, navíc když možností uvazování je hned několik. Lépe mrknout na nějaké instruktážní video. A ti, kteří si ani přesto netroufnou na uvazování strun, mohou využít vstřícnosti některých výrobců, kteří nyní nabízí i na klasickou kytaru nylonové struny zakončené tzv. ball endem a tudíž je stačí prostrčit kobylkou jako běžné kovové struny. Zde bych ovšem rád upozornil, že zásadně nedoporučuji používat na klasickou kytaru struny kovové! Kytara totiž není stavěna na tah těchto strun, který je několikanásobně vyšší, než tah strun nylonových a takovýto experiment vede zpravidla k odlepení kobylky či zkroucení krku a máte po kytaře.

Údržba

Na závěr ještě pár slov k údržbě nylonových strun. Zde by mělo platit více než ostatních druhů strun, že bychom před samotnou hrou měli dbát na omyté a důkladně osušené ruce, neboť špína, mastnota a pot jsou největším nepřítelem strun a těch nylonových obzvláště. Po hraní je rovněž důležité očistit samotné struny. Můžeme buď použít některý z komerčně dostupných čističů strun (opět doporučuji zavedené značky, např. Dunlop, Ernie Ball, GHS apod.), ale plně postačí i čistý, suchý hadřík, kterým struny po celé jejich délce vyčistíme. Ovšem všeho s mírou... čistěte důkladně, ale opatrně, neboť u vinutých strun můžete snadno strhnout ovinutí a se strunou je ámen. Tak šťastnou ruku při výběru strun i jejich údržbě a ať vám to dlouho a hezky hraje.

Tagy struny

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Stanley
Mé muzikantské motto: "Když se ti něco nelíbí, tak to nehraj. Ale nejdřív se to pořádně nauč..."
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY