Sting - Seven Days

Jak to hraje? Sting – Seven days live

Když se při natáčení videoklipu podaří skvěle zahrát a zvuk výborně natočit, není důvod s nahrávkou nejít na světlo boží. Ten, kdo si může dovolit publikovat produkty vzniklé mimochodem, je skutečný mistr.

Story

Když se Gordon Sumner z tria Police rozhodl vydat na sólovou dráhu, obklopil se vynikajícími muzikanty, kteří jeho hudbu posunuli o notný kus výše. Ne jinak tomu bylo i u projektu Ten Summoner's Tales z roku 1993, kde po boku Žihadla a jeho věrného souputníka kytaristy Dominica Millera skvěle doplňují základní kvartet bubeník Vinnie Colaiuta a klávesák David Sancious. Cd se natáčelo v domácím prostředí Stingova sídla Lake House dočasně přebudovaného na nahrávací studio. I většina klipů byla natočena ve stejném prostředí jako live session. Dnešní rozbor bude zajímavý. Skladba Seven Days má kromě oficiální cd verze i internetovou, zaznamenanou živě při natáčení obrazu pro videoklip. Je možné, že došlo ke kouzlu nechtěného, ale výsledek byl natolik poutavý, že se Sting rozhodl jej publikovat.

Zvídavý čtenář může porovnat oba klipy, zda a jak moc se liší i v obraze. Přiznám se, že tomu jsem se nevěnoval.

Rozbor mixu

Protože se jedná o živý záznam, je „ochuzen“ o veškeré playbacky, vše je natočeno živě. Ze stejného důvodu se neodehrály žádné postprodukční tvořivé zásahy. Mezi slokami a refrény se jen změní zvuk kytary a kláves; umístění nástrojů ve stereu, jejich barva a použité prostory zůstávají stejné. Nám tak může jeden 3D mix posloužit pro celou píseň.


Základy
Rytmicky se song opírá o skvělý 5/8 pattern Colaiutových bicích, které jsou přirozeně sejmuty a mají svou obvyklou barvu – tedy skvělou. Protože zřejmě nebyly použity ambientní mikrofony, má hlavně velký buben méně těla. Zato jeho krásná „filcová tečka“ je možná ještě hezčí, než na cd. Barva ráfku a splashů je prostě nezaměnitelná. Rozmístění bicích ve stereobázi je zvoleno z hlediska posluchače.
Spodek a hutnost celé nahrávky dělá Stingova basa, která je brána hlavně linkou. Nijak se neplete do vyšších frekvencí a nechává volný prostor dalším nástrojům i zpěvu.

Doprovody
Doprovodné nástroje jsou prakticky jen dva. Charakter sloky určuje pizzicatový riff Davidových kláves. Ten se v refrénech překlopí do otevřeného syntetického padu vyplňujícího prakticky celé pravé křídlo stereobáze. Dohromady s bohatými činely vyrábí průzračnost refrénu.
Elektroakustická Dominicova kytara akcentováním některých dob doplňuje ve slokách pizzicato kláves, ve druhé sloce používá i rozklady. V refrénech podporuje otevření prostoru znějícími rozebíranými akordy. Je umístěna vlevo od středu.
I uvolněná pasáž před posledním refrénem je nadýchána klávesovým padem a rozvolněnou kytarou.

Zpěvy
Stingův zpěv se svým nezaměnitelným frázováním je jako vždy precizní. Je umístěn uprostřed a tvoří středobod celého mixu. Je obdivuhodné, jak je synchronní i se studiovou nahrávkou. Další pomocný zpěv zpívaný Dominicem je umístěn rovněž uprostřed. Uplatňuje se zejména v refrénech, kde barevně podporuje první hlas. Vzhledem k rozmístění muzikantů na videu mohl být více vyosen vpravo a party tak mohly být přehlednější.

Efekty
V rámci postprodukce byly efekty použity k doplnění živé nahrávky jen střídmě. Nejvíce na sebe upozorňuje ambience bicích, kterou lze přičíst přirozené akustice prostoru. To potvrzují i nepříliš kontaktně nastavené mikrofony (viz video). Část ambience jistě pobraly i zpěvové mikrofony. Zpěv, klávesy i kytara jsou navíc obohaceny širokým plastickým hallem. Na kytaře je použito echo, které jí dodává vzdušnosti a ve vázaných akordech prodlužuje jejich znění. Protože je ve stejném místě stereobáze, je pravděpodobné, že se jedná o kytarový efekt používaný už při nahrávání.

Závěr

Ať už tato spontánní nahrávka vznikla jakkoli, je krásnou ukázkou mistrovství muzikantů a přirozenosti zvukového pojetí. Samozřejmě se natáčelo do stop a při mixu se přidávaly nějaké efekty. Zvlášť zajímavá je ambience bicích tvořená nahrávací místností. Bicí by mohly mít trošku širší bázi, ale to je subjektivní detail. Pro zajímavost zkuste porovnat zvuk, aranž i video z dnešní ukázky s oficiálním klipem.


Vychytávka 1: Všichni hudebníci mají sluchátka, v nichž kromě poslechu určitě běží i originální studiová nahrávka, aby ji pak šlo použít pro obrázek. Je nutno ocenit precizní výkony všech muzikantů, kteří mají své party přesně zafixovány. Vinnieho nelze přistihnout při hraní jiných riffů nebo technik a Stingovo frázování je naprosto shodné se studiovou nahrávkou.

Vychytávka 2: V live nahrávce se tu a tam podařilo zahrát nějaký špek navíc. David v partu pizzicata několikrát neudržel invenci na uzdě a předělil fráze zpěvu vyhrávkami. Chytrý střihač ale záběr na jeho ruce nepoužil, aby video korespondovalo i se studiovou nahrávkou.

Vychytávka 3: Video může sloužit i jako studijní materiál pro zvukaře. Protože nebylo možno v místnosti použít ambienty, tak aby byl zvuk přirozený, nejsou mikrofony na bicích příliš kontaktní. Je zajímavé, jak přirozené barvy zpěvů lze dosáhnout i pomocí klasických Shure. Výšky sice nejsou průzračné jako při použití studiových kondenzátorových mikrofonů, ale středy SM58 mají cosi do sebe.

Příště

Příště se podíváme do zlatých osmdesátých. Neděste se. Žádné sequencery, syntetické podklady, hezouncí chlapci s trvalou. Neviditelně se dotkneme jednoho z nejslavnějších hitů kapely Genesis Invisible touch. Pokud i vy máte nahrávku hodnou doteku frontmanské recenze, neváhejte a kontaktujte nás.

3D mix
Sting
Ve studiu