Take 6, foto: archiv kapely

Jak to hraje? Take 6 – I‘ll be home for Christmas

Sejde-li se šest špičkových sólových zpěváků s dokonalou technikou, nadlidským rozsahem a neuvěřitelným smyslem pro rytmus a sborový zpěv, nemůže to dopadnout jinak než založením jednoho z nejlepších vokálních sdružení všech dob.

Story

Take 6 je jedno z nejznámějších světových vokálních seskupení, které od svého založení v roce 1980 v Alabamě už několik desetiletí určuje top kvalitu vokálního projevu a capella. Věnuje se primárně gospelu, R&B, jazzu a popu. Výčet osobností, s nimiž za několik desetiletí své existence spolupracovalo, by vydal na několik článků. Za všechny bych zmínil Ray Charlese, Gordon Goodwina, Whitney Houston, Al Jarreaua, Marcuse Millera, The Manhattan Transfer, Stevieho Wondera a Quincyho Jonese. Zvláště posledně jmenovaný využíval dokonalosti Take 6 v nejednom ze svých projektů.
V tento čas, kdy na nás ještě trochu dýchá doznívající atmosféra vánočních svátků, jsem pro dnešní rozpitvání vybral z CD The Most Wonderful Time of the Year z roku 2010 a capellovku I'll be home for Christmas.

Rozbor mixu – 0:00 - 3:38

Z hlediska aranže i zvukového designu se celý song odehrává prakticky v jednom schématu. Proto bude dnešní rozbor platit pro celý zkoumaný snímek. Ke drobné ale zajímavé změně přece jen dojde mezi úseky se sólovým zpěvem a speciálem. Dovolil jsem si tedy netradičně nabídnout dva 3D mixy. I naše zaběhané dělení na základy, doprovody a sóla bude poněkud kulhat. Z důvodu větší přehlednosti se jej však přidržím.

Základy
Perkusní složku tvoří pouze luskání, které většinou při a capellovém zpěvu pomáhá k rytmickému stmelení zpěváků. Z toho je logické, že je vytvářejí přímo protagonisté během svých výkonů. O to překvapivější je jejich jiné umístění ve stereobázi a efektování (více viz Vychytávka 3).
Basový part je nadvojen a umístěn po stranách stereobáze, což při poslechu na sluchátka působí přinejmenším nezvykle. Nadvojení zřejmě vychází z celkového zdvojení celé doprovodné sekce.

Doprovody
Za tento segment aranže lze označit všechny vokální party kromě basu a sólového zpěvu. V 3D mixu jsou schématicky sdruženy do tří hlasů bez ohledu na jejich faktický počet. Pro nás je důležité jejich zdvojení a princip umístění ve stereobázi. Nižší hlasy doprovodu jsou umístěny blíže krajům stereobáze, zatímco vyšší tendují ke středu a tvoří tak jakousi pyramidu. V části se sólovým zpěvem jsou hlasy více odsunuty na periferii, aby utvořily místo pro sólový zpěv (3D mix solo). Naopak ve speciálu jsou s dodaným a nadvojeným prvním hlasem rovnoměrně rozmístěny po celé šíři stereobáze (3D mix special). Doplněný první hlas nijak nevyčnívá, aby vznikl kontrast mezi oběma pasážemi.

Sólový zpěv
se vyskytuje pouze mimo speciál. Není zdvojen a je zřejmě dotáčen zvlášť. Jeho umístění ve středu je logické. Od doprovodů se odděluje jednak pojetím stereoscénáře a v neposlední řadě užitím rejstříků a exprese všech protagonistů.

Zkuste sledovat změny pěveckých rejstříků a expresivní nasazení doprovodných hlasů v částech se sólovým zpěvem a ve speciálu.

Efekty
Použití prostorů jde ruku v ruce s celkovým pojetím songu. Luskání je pouštěno do hallu nejvíce a tvoří tak nejvzdálenější plán mixu. Basová linka je lehce podpořena krátkými reflexemi po stranách, které ji oživují a zvýrazňují její barevné akcenty. Doprovodné party a prakticky celý speciál je obarven širokým jasným hallem, který se projevuje zejména v pauzách. Ten podporuje jejich zdvojení a široké rozmístění po stranách stereobáze. Sólový zpěv je zvýrazněn krátkým monofonním difúzním echem, které jej odděluje od širokých doprovodů a protahuje do dálky. Jako každý ukázněný postprodukční efekt je také patrné zvláště v pauzách.

Interview pro Hawati Public Radio s live ukázkami.

Závěr

Písnička I'll be home for Christmas je zvukově uchopena v souladu s hudebním záměrem. Nadvojení basového i doprovodných partů vychází z jedinečné možnosti využít schopností interpretů. Použití efektů je zcela v souladu s hudebně zvukovým uchopením. Široké umístění basu je poněkud překvapivé, ale to je pouze otázka zvyku.
Dokonalost jednotlivých protagonistů se během několika desetiletí stala axiomatickou. Měl jsem možnost absolvovat jedno živé vystoupení tohoto fenomenálního vokálního sdružení a několik dní jsem zážitek rozdýchával. Od té doby si nejsem jist, co na jejich nahrávkách je technický proces a co je produktem jejich génia. Černý mág Quincy Jones o nich na kompilaci From Quincy with Love uvedl pouze dvě věty: „Take 6 je nejlepší vokální sdružení planety. O tom není pochyb.“ Muži v černém zřejmě tyto mimozemšťany neudrželi v jejich vyhrazeném podzemním sektoru.

Živé vystoupení s WDR Bigbandem. Krásná ukázka aranže i provedení, kde si rytmické, basové i doprovodné party vzájemně předávají Take 6 a jednotlivé sekce bigbandu.

Vychytávka 1: Zdvojení doprovodných hlasů po stranách je podpořeno i postprodukčními efekty, protože se doprovody při umonění výrazně zeslabí (značná část frekvenčního spektra se odečte). Při pozorném poslechu zjistíme, že se některé hlasy u zdvojení liší. Jedná se tedy o kombinaci nazpívání dvakrát a doplnění nějakým stereoefektem (chorus, ensemble, delay).

Ke zdvojení partu do sterea se někdy používá i zpoždění jednoho ze signálů (10 – 30 ms). Při umonění nahrávky může ale dojít k zeslabení partů, nebo při malých hodnotách zpoždění k fázovému posuvu (zastavená modulace efektu phaser).

Vychytávka 2: Basový part, ač taky nadvojen, se chová trošku jinak. Ve svém basovém spektru je už umoněn, tudíž se při převedení nahrávky do mona neztratí. Myslím ale, že mohl být umístěn více u středu stereobáze; zvláště při poslechu na sluchátka je střed v basových frekvencích zbytečně prázdný a basová linka působí poněkud „schizofrenním“ dojmem.

Vychytávka 3: Navzdory faktu, že toto geniální sdružení používá luskání (stejně jako jiné a capellové produkce) pro udržování vzájemné rytmické komunikace, tady bylo zřejmě luskání natočeno zvlášť. Dá se tak usoudit z jeho jiného umístění ve stereobázi a použitím na ně jiných prostorů. Hudební ani technický důvod mě nenapadá.

V souladu s principem Occamovy břitvy pokládám za velice nepravděpodobnou variantu snímání luskání speciálními mikrofony, jejich akustické oddělení od zpěvových mikrofonů nějakými paravánky a záměrné jiné zvukové zpracování (rozmístění i efektování). Navíc se podle zvuku dá usoudit na snímání luskání pomocí dvojice mikrofonů XY. (U zpěvů je každý hlas snímán svým mikrofonem.)

Vychytávka 4: Nedalo mi to a nahrávku jsem zkusil napasovat na metronom. Tady mě čekal drobný šok. Tempo se plynule a přirozeně mění, z čehož vyplývá, že nahrávka byla natáčena bez pomocných rytmických stop. Dvojení, playbacky, luskání... O to hlubší smeknutí virtuální pokrývky hlavy si výkon muzikantů zaslouží.

Příště

V dalším díle našeho seriálu se mrkneme na poněkud jiný žánr. Pod lupou prozkoumáme singl Ordinary World anglické kapely Duran Duran.

3D mix - sólo
3D mix - speciál
Take 6 a Manhattan Transfer