Co zkusit něco od Fenderu?

Jak vybrat první kytaru?

Kytara se během 20. století stala snad nejpopulárnějším hudebním nástrojem vůbec. Není proto divu, že vzniklo mnoho různých druhů. Díky tomu může být začátečník při výběru své první kytary přehlcen informacemi. Tento článek vám pomůže se v problematice zorientovat.

Elektrická, nebo akustická? A struny kovové, nebo nylonové?

To jsou první otázky, které si musíte při výběru nástroje zodpovědět. Vše záleží na tom, co kdo chce hrát za hudební žánr. Ačkoli pořád lze najít zastánce názoru, že "každý by měl začínat na klasické kytaře", nenapadá mě jediný racionální důvod, který by to podporoval. Naopak, vzhledem k rozdílům v technice hry na jednotlivé druhy kytar se člověk nejrychleji naučí hrát hudbu, která ho zajímá, na nástroj k tomu určený.

Doporučuji tedy vybrat druh kytary podle toho, jakou hudbu posloucháte a chtěli byste v ideálním případě hrát. Vhodný nástroj je obrovskou motivací ke cvičení. Máte-li nějaké oblíbené kytaristy, není vůbec špatný nápad přihlédnout při výběru k tomu, na co hrají. Patrně budete mít podobný vkus.

Klasická kytara tak, jak se u nás vyučuje nejčastěji...

Akustické kytary určené pro využití s nylonovými strunami (lidově "španělky", odborně "klasické kytary") jsou historicky nejstarší. Jsou uzpůsobené specifickému stylu hraní, mají širší krk a struny dál od sebe. To proto, že se na ně v drtivě většině případů hraje prsty, nikoli trsátkem. Díky tomu (a specifickému zvuku nylonových strun) si klasická kytara najde uplatnění především ve vážné hudbě, flamencu a občas v popu. S klasickou kytarou v kombinaci s trsátkovou hrou se výjimečně setkáme v jazzu.

Při koupi klasické kytary je potřeba počítat s několika zásadními odlištnostmi. Jsou konstruovány na nylonové struny, které mají mnohem menší tah, a natažením kovových strun byste mohli nástroj poškodit nebo dokonce i zničit. Na druhou stranu jsou struny z uměliny mnohem snažší na domáčknutí, a hrát na ně je tedy snadnější i pro ty nejmenší.

Akustická kytara určená pro kovové struny (westernová kytara nebo jumbo) je už nástrojem v soudobé hudbě používaný výrazně častěji. Díky svému ostrému a zvonivému zvuku si našla mnoho zastánců mezi hráči folku (u táboráku naprosto nepostradatelná záležitost), country a blues. Navíc má i široké využití v popu a klasickém rocku. V současnosti se navíc prosazuje i relativně nový styl hry na akustickou kytaru, který kombinuje tradiční hru na kytaru s jejím perkusivním využitím.


Stejně jako u klasické kytary, i u westernové je potřeba počítat s tím, že na jiné než pro ni určené struny si nezahrajeme. Tentokrát není problém s velkým tahem, ale není je kam uvázat. Další obtíže nastávají při hře prsty. Kovové struny totiž obrušují nehty, které jsou potřeba. Pokus jste spíš obdivovatelem prstové hry, doporučil bych kytaru klasickou.

Elektrická kytara. Zde už problémy s druhem strun odpadají, jelikož nylonové struny nelze snímat elektromagnetickými snímači, které se na elektrické kytaře používají. Zvuková škála elektrických kytar je opravdu široká. Od tvrdých zkreslených zvuků používaných v metalu až po jemné kulaté jazzové tóny se vše se dá dostat ze stejného nástroje. Je ale potřeba počítat s několika nevýhodami.

Krom kytary je potřeba pořídit i nějaký aparát, protože nezapojená kytara je velice tichá. V přírodě si tedy nezahrajeme. Navíc se zvukem jedná spíše o kapelní nástroj, pro sólové vystupování (až na několik výjimek) spíše nevhodný. Na druhou stranu, na elektrickou kytaru se dá hrát velice potichu a nemůže s ní být problém, např. v paneláku. Možnost ovládání hlasitosti je obrovskou výhodou.

Oblíbené a cenově dostupné jsou elektrické kytary Vintage...

Co dál?

Druh kytary už máme vybraný. Pokud je kytara pro menší dítě, je potřeba zvážit i velikost. Krom standardních dospělých se vyrábí i zmenšené. Běžné jsou 1/4, 1/2 či 3/4 kytary. Ačkoli každá kategorie je určena pro určitý věk dítěte, jedná se spíše o orientační informaci.

Rozhodujícím faktorem je velikost rukou. Rozhodně se nevyplatí šetřit a pořizovat větší kytaru s tím, že "do toho přece doroste". Přílišná vzdálenost mezi pražci výrazně ztěžuje hru. To může dítě znechutit do té míry, že úplně ztratí chuť hrát. Navíc to přispívá k vytvoření si špatných návyků při hraní, zejména křečí v rukou. Ty pak nejen že hru ztěžují a znemožňí v budoucnu hrát dobře, ale mohou vést i ke zdravotním problémům. Výběr velikosti kytary pro menší dítě má tedy zcela zásadní vliv.

Obecně platí, že od začátečnické kytary je dobré chtít spíše, aby se na ni dalo snadno hrát a aby ladila. Při hraní si totiž pěstujeme a rozvíjíme (relativní) hudební sluch. Pokud se učíme hrát na nástroj který neladí, může to mít neblahý vliv na naše uši. Je tedy dobré jít do obchodu s někým, kdo se v kytarách aspoň trochu vyzná, a hlavně, má hudební sluch. K tomu po domluvě může ideálně posloužit třeba budoucí učitel hry na kytaru.

Pokud pořizujete pro dítě kytaru elektrickou, je potřeba počítat s tím, že na ni hrává převážně ve stoje. Krom velikosti je tedy velkým faktorem i váha. Na trhu se lze setkat i s dětskými kytarami, které jsou z těchto důvodů znatelně odlehčené. Tím se dá předejít spoustě problémů se zády.

Krom kytary je potřeba věnovat pozornost i strunám. Ze začátku nemá cenu řešit zvuk, ale je důležité se naučit hrát s co nejmenší námahou a uvolněně. Proto je vhodné, v případě strun kovových, na kytaru hned po pořízení natáhnout ty nejtenčí co seženeme.

To je tedy snad vše co je potřeba mít na zřeteli při výběru první kytary. Pokud by vás napadla jakákoliv tady nevyřešená otázka, nebojte se zeptat v komentářích. Od toho tu jsou.

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Všechna písmena jsou malá.