Jak zapojit kytarový signálový řetězec – I. díl

Propojení jednotlivých komponent, který tvoří signálový řetězec elektrické kytary, nemusí být vždy jednoduchou záležitostí. Proto jsme se rozhodli přiblížit především začínajícím muzikantům tuto problematiku v krátkém seriálu. Vzhledem k rozsáhlým možnostem zapojení a kombinace různých efektů a dalších součástí, tento článek nenabízí (a ani nemůže nabídnout) to jediné správné a všem hráčům maximálně vyhovující řešení, ale spíše se jim snaží osvětlit základní nastavení systému, z něhož mohou vycházet a následně experimentovat podle vlastního uvážení a preferencí.

Úvodní díl tohoto seriálu je určen především hráčům používajícím pouze čistý kanál zesilovače v kombinaci s podlahovými efekty, kde zkreslení zajišťují overdrivy a distortiony. Ještě před tím, než se začneme věnovat jednotlivým efektům, bych rád zmínil nezanedbatelný význam kvalitní kabeláže (nástroj -> pedalboard s efektovými propojkami -> aparát), která může zásadním způsobem ovlivňovat výsledný zvuk.

Co zařadit před zkreslení

Pokud byste využívali na kytaru pouze čistý zvuk, tak by pořadí jednotlivých krabiček v řetězci mohlo být mnohem volnější než v případě využití zkreslení, jehož vlastnosti dané fyzikální podstatou těchto obvodů, mohou do určité míry limitovat optimální funkčnost a tím pádem i pozici některých efektů v pedalboardu.

Jaký typ efektu tedy zařadit na začátek řetězce? Pokud pominu otázku samostatného vstupního bufferu (eliminuje větší kapacitu dlouhých kabelů a další interference) tak bych na první místo rozhodně doporučil pedálovou ladičku a to z prostého důvodu – při ladění by měl do tuneru mířit neefektovaný signál, který ladička detekuje mnohem přesněji než např. zvuk obarvený modulací.

Za tuner můžete zařadit noise gate – v této pozici se mi osvědčil Boss NS-2, který je ale možno použít i na jiných místech a za gatem by mohl mít své místo volume pedál a to v případě, že jej používáte místo potenciometru hlasitosti na kytaře. Při tomto způsobu zapojení funguje pedál při čistém zvuku v podstatě jako klasická hlasitost a po aktivaci drivu ovlivňuje jeho gain.

Za volume pedál zapojte kvákadlo a následovat by měly další filtrace, samostatné pitch shiftery (Whammy, detuning, oktavery atd.) a také simulátor akustické kytary. Před zkreslení patří i kompresor ořezávající dynamické špičky a přidávající sustain. U klasického kompresoru s obvody OTA nebo Ross bych se aspoň zpočátku vyhnul extrémnějším hodnotám nastavení a to z důvodu možné degradace dynamiky a mnohdy vyššímu nárůstu šumu.


Zkreslení

V současné době trh nabízí nepřeberné množství zkreslovacích krabiček s různým stupněm gainu, zvukovým charakterem a možnostmi ovládání. Pokud budete v sérii využívat zároveň více typů těchto efektů tak poměrně spolehlivým řešením je začít těmi, které produkují menší porci zkreslení jako jsou například boostery TC Electronic Spark, Xotic EP, AC, RC, MXR MC-402 apod.

Po boosteru následně zapojte overdrivy (Ibanez TS 8080, TS 9, TS 10, Boss OD-1, SD-1, BD-2, Fulltone OCD, EHX Soul Food atd.), poté distortiony nebo fuzzy (Boss DS-1, DS-2, FZ-5, ProCo RAT, Dunlop, Bogner La Grange, EarthQuaker Devices Erupter, EHX Big Muff atd.) a ve finále modely s brutálnějším metalovým zkreslením (Boss HM-2, MT-2, Ibanez SMMini, Bogner Ecstacy Red, Marshall JH-1, Diezel VH4P apod.).

Co zařadit za zkreslení

Pokud si nevystačíte s korekcemi na zesilovači tak můžete využít grafický nebo parametrický ekvalizer, kterým upravíte frekvenční pásma. EQ zapojený za zkreslovací krabičkou funguje standardně a výrazněji než při jeho zařazení před zkreslení – ve druhém případě není zdvih jednotlivých frekvencí tak markantní, ale zase se zde nabízí možnost použít EQ jako clean booster pro nakopnutí vstupu drivu.

Poté by měly přijít na řadu modulace v podobě flangeru, chorusu, vibrata, tremola, phaseru (lze zařadit i před zkreslení), uni-vibu, rotary speakeru apod. a jestli chcete využít volume pedál pro plynulé nastavování celkové hlasitosti zkreslení (např. pro zvýraznění sól), tak zde by mohla být jeho pozice.

Na konec řetězce většinou patří dozvukové efekty jako jsou různé modely delaye a reverbu. V případě, že využíváte stereo systém (dva aparáty, duální koncový stupeň s boxy apod.) tak lze za dozvukový efekt zapojit stereo chorus, jenž rozdělí signál na dvě větve a rozšíří patřičným způsobem projekci.

Tuto funkci vám samozřejmě zajistí i stereo delay nebo reverb, ale dané řešení někdy upřednostňují hráči, kterým nevyhovuje stereo vytvářené pomocí klasického delaye s nastavenou delší prodlevou, kdy z jednoho boxu slyšíte jen přímý signál a z druhého pouze nastavený dozvuk.

Jako poslední v řadě můžete zapojit dnes velmi oblíbený nahrávací looper (Boss série RC, Digitech JamMan, Strymon TimeLine, TCE Ditto atd.). Jen podotýkám, že při nahrávání smyček byste si měli dát pozor na čitelnost zvuku, který by po následném vrstvení a přidání reálně hraného partu mohl ve výsledku působit rušivě a chaoticky.

Jak už bylo napsáno výše, tato problematika je v mnoha případech otázkou vkusu a vlastního pohledu na věc, takže se nebojte experimentovat a zkoušet i méně tradiční zapojení a to i stylem pokus/omyl – je to nejlepší způsob, jak pochopit funkci a vzájemnou interakci jednotlivých efektů. Příští díl tohoto mini seriálu bude věnován řetězcům využívajícím zkreslení preampem zesilovače s efektovou smyčkou a zmíníme také true bypass smyčkovače, rackové multiefekty, napěťové napaječe a kontrolery.

Tagy: