JAY TURSER JT-LT DLX: šikmooké telátko s americkým zvukem

Přestože firma Jay Turser pochází z amerického Illinois, kytara byla vyrobená v Číně. To jí ale rozhodně neubírá ani na kráse, ani na zajímavosti. Navíc JAY TURSER JT-LT Custom DLX je kytarou z jedné z luxusnějších řad této firmy, což napovídá nejen slovíčko Custom v názvu kytary, ale také impozantní vzhled kytary. Jestli je stejně tak impozantní i její zvuk se dozvíte o pár řádků níže. Ještě se sluší dodat, že i přes vše výše uvedené se kytara pohybuje v cenově více než přijatelné hladině těsně po 5 tisíc. Ale dnes už naštěstí dávno neplatí, že lacinější kytary mají i lacinější zvuk, tak pojďme zjistit jak je na tom právě tato "kráska" a... hrábněme do strun!

Jak to vypadá?

Ihned po vyjmutí kytary z krabice vás možná trochu překvapí poctivá váha kytary, která činí rovné 4 kila. To je dáno především masivním olšovým tělem, které je navíc překryto tenkou dýhou z fládrovaného javoru, zbarvenou do elegantního Antique Sunburstu. Díky této kombinaci, ke které navíc krásně ladí zlatý hardware, na vás z kytary doslova dýchne dojem luxusního nástroje, který vůbec nekoresponduje s tím, co vidíte na cenovce. Olšový základ těla je navíc lakován do působivé černé barvy a celé tělo je z obou stran olemováno krémovou linkou.

Vše leštěno do vysokého lesku. Výsledný dojem pak už jen podtrhuje perleťový pickguard a lakovaný hmatník z pěkného extra světlého kousku javoru. Hmatník je dokonale nalícovaný na krk ze stejného materiálu a člověk se musí podívat opravdu hodně zblízka, aby zjistil, že krk a hmatník jsou skutečně dva samostatné kusy a pražce nejsou zasazené přímo do krku (jak dělávali ve svých začátcích např. u Fenderu).

Krk je ve tvaru C a všech 21 pražců na hmatníku je perfektně začištěno, a tudíž dojem ze hry je veskrze příjemný. Na zadní straně krku nechybí typický skunk-stripe, pod kterým je ukryta výztuž krku. Menzura nástroje je klasických 648 mm. Ani při podrobném ohledání jsem nenašel žádné výrazné vady v laku a ani lemovka nemá žádné větší nerovnosti. Horší už je bližší pohled na pickquard, který je dost nedbale zabroušen a jeho zakulacené hrany jsou spíše kostrbaté; tady by to chtělo ještě trochu péče (ale to si jistě případně každý zvládne dodělat doma sám).

Další drobnou vadou na kráse tohoto jinak velmi kvalitně zpracovaného nástroje je mírně excentricky osazený potenciometr Volume, trochu nedbale vlepený nultý pražec a poněkud krátké šroubky na kamenech kobylky. Jinými slovy, kdo má rád vyšší action strun, musí mít závity opravdu na hranici záběru, což může mít vliv na stabilitu kamene, a tím i na ladění nástroje. Ladící mechanika typu die-cast je sice "no name", ale funguje spolehlivě, nenašel jsem sebemenší mrtvý chod a kytara ladění slušně drží. Oba potenciometry i 3-polohový přepínač snímačů fungují bezchybně a příjemně ztuha, takže nehrozí nežádoucí rozštelování vašeho nastavení během hry.


Jak to hraje?

Kytara je z továrny osazena strunami D´Addario (odhaduji to na sílu 0.10) a tak není nutno ihned po pořízení nástroje struny měnit (pokud tedy nejste ortodoxní vyznavači jiné značky či síly). Kytara vyžadovala drobné seřízení dohmatu, výšky snímačů a doladění oktáv, ale nešlo o nic dramatického, spíše o drobné korekce a přizpůsobení mým zvyklostem.

Už nasucho se projevuje charakter nástroje. Zvuk je sice trochu tenčí, než bývá zvykem u kytar typu Telecaster, ale díky strunám taženým skrz tělo i tak kytara pěkně rezonuje a rezonance se příjemně přenáší do krku. Po zapojení do zesilovače je ovšem tenký zvuk tatam a oba snímače (přestože se nejedná o žádné špičkové nebo značkové modely) hrají velmi slušně.

Singl u kobylky má minimální brum, hraje pěkně z ostra a při hře na clean kanál produkuje nádherný čistý zvuk se zvonivými výškami. Zde se také nejvíce projevuje ona vrchní javorová deska, která tyto výšky ještě více přiostřuje. Někdy pravda až trochu moc, ale není problém vše srovnat na korekcích zesilovače, či pomocí tónové clony na kytaře.

Humbucker hraje tak, jak se od tohoto typu snímače čeká, produkuje tlustý, příjemně teplý tón, který jde hezky za rukou a výborně reaguje na přidávání gainu. Nejméně použitelné se mi pak jeví použití kombinace obou snímačů. Toto zapojení na mne působí trochu bezkrevně a nekonkrétně. Ale samostatně hrají snímače velmi hezky a poskytují díky svým rozdílným charakteristikám širokou variabilitu použití tohoto nástroje. Rozhodně nevidím jako nutnost je ihned po zakoupení nástroje měnit, jak tomu někdy bývá u nástrojů v této cenové kategorii. Ale je pravda, že kvalitní snímače by mohli tento nástroj vystřelit do ještě vyšších sfér.

Při přepnutí na zkreslený kanál, či zapojení nějaké kreslící krabičky se zvuk kytary ještě více rozezpívá a zejména humbucker je jak stvořený na plnokrevná rocková, ba i hardrocková sóla. Sustain kytary sice není z nejdelších, nicméně zvuk náhle neumírá, spíš se jen rychleji, ale plynule vytrácí. Kytara reaguje na dynamiku hry i na potenciometr Volume, kterým se dá velmi dobře regulovat míra zkreslení. Potenciometr Tone také plní svou funkci vcelku dobře, ovšem začíná zabírat až v poslední třetině své dráhy - do té doby se ze zvukem neděje nic, škoda. Na nějaký hi-gain zvuk můžete samozřejmě u této kytary zapomenout, ale na druhou stranu, kdo takový zvuk hledá, nepořídí si Telecastera, že? Tahle kytara má charakter a dokáže věrně interpretovat to, co do ní vložíte.

Závěrem

Pokud hledáte vhodnou alternativu k drahému originálu a zároveň kytaru, která nebude hrát tak úplně typicky "telecasterovsky", zkuste tohle "telátko". Osazení single - humbucker je zvukově inspirující (ostatně své o tom jistě věděl i Albert Collins) a dává kytaře více možností. S touto kytarou se nemusíte bát country, popu, rocku, hardrocku, ale třeba ani funky. Velice povedený počin od firmy Jay Turser, od níž se při držení této laťky ještě můžeme dočkat nejednoho příjemného překvapení. Nechci být hnidopich, ale prošla mi rukama už celá řádka kytar Squier Telecaster a tam ta kvalita byla nezřídka sotva poloviční...