Je lepší klasická, nebo akustická kytara?

"Dobrý den, já bych se chtěl naučit na kytaru, můžete mi nějakou doporučit?" Tahle věta zní v obchodech s hudebními nástroji docela často. Většina začínajících hráčů na kytaru má zkrátka jenom představu naučit se hrát, a zdaleka netuší, že pod pojmem "kytara" se skrývá neuvěřitelné množství typů a druhů nástrojů. V základních pojmech rozlišujeme tři základní druhy kytary - klasická, akustická a elektrická. Ponechme stranou elektrickou kytaru, a věnujme se přirozeně znějícím nástrojům.

Jaký je mezi nimi tedy rozdíl? V čem se liší klasická kytara od akustické a v čem jsou výhody obou druhů?

Začněme klasickou kytarou, která koneckonců vznikla o nějaké to století dříve (pro hodně lidí se taky vžilo označení španělka). Klasická kytara byla původem určena pro hraní vážné hudby, během posledních sedmdesáti let se nicméně rozšířila do hodně oblastí populární hudby, jako je folk, country, jazz a jiné.

Klasická kytara se na rozdíl od akustické vyrábí převážně v jednotném tvaru, se širokým hmatníkem (cca 53 mm) vhodným pro větší prsty, a s nylonovými strunami, které jsou měkké a neřežou začátečníka zpočátku tolik do prstů jako struny kovové. Navíc jsou klasické kytary vyráběny v pěti velikostech dle věku a dispozic hráče, takže s hrou na klasickou kytaru můžete začít již jako čtyřleté děcko. Pro zajímavost, velikosti se udávají ve zlomcích, tedy od nejmenší kytary je to 1/4, 1/2, 3/4, 7/8 a "dospělácká" 4/4. Klasická kytara je vhodná pro začátečníky, kteří doposud nehráli na žádný strunný nástroj, a učí se první hmaty, prstoklad a práci s prsty a trsátkem.

Akustická kytara (někdy také nazývaná jako westernová nebo jumbo) je zjednodušeně řečeno, trochu vyšší level. Rozdíl oproti klasické spočívá jednak v šíři hmatníku - obyčejně to bývá 42 mm, tedy o centimetr méně než u klasiky, a zadruhé ve výbavě kovovými strunami, které mají silnější zvuk, ale jsou tvrdší na domáčknutí než struny nylonové. Nutno připomenout, že tato nepříjemná vlastnost se dá částečně eliminovat natažením slabších strun, které sice méně zní, ale jsou poddajnější na dohmat – jedná se o kovové struny s označením 9 případně 10 (číslo udává tloušťku nejtenčí struny E1 v setinách palce). Akustická kytara dnes zasahuje v podstatě do všech žánrů hudby - najdeme ji v popu, rocku, jazzu, swingu, country, folku...


Co se týče konstrukce a tvaru akustické kytary – vzhledem k většímu tahu kovových strun na kobylku je přední deska na rozdíl od klasické kytary zespoda vyztužena kříženými žebry, a samotné struny se nenamotávají přímo za kobylku, ale jsou zapasovány skrz kobylku a ozvučnou desku pomocí kolíčků. Šikovná vlastnost pro výměnu strun.

Tvary akustické kytary oproti klasické vycházejí vstříc každému začátečníkovi – je zde na výběr od malých kytar typu Parlor, Folk, Minijumbo přes standardní tvar nazývaný Dreadnought, až po největší kytary typu Jumbo, Grand Auditory, Grand Symphony, Grand Orchestra a Grand Concert.

Dalším měřítkem kvality kytary je pak materiál, ze kterého je zhotovena. O obou druzích kytar – akustické i klasické – se dá říci obecně, že jsou zhotoveny buď z překližky, polomasivu nebo celomasivu. Nejlevnější jsou překližkové kytary, jejichž výhodou je víceméně stálý zvuk po celou dobu životnosti. Dalším stupněm je pak polomasiv, což jsou kytary také z překližky, které ovšem mají přední ozvučnou desku z jednoho kusu dřeva-masívu, což velice podstatně zlepšuje kvalitu zvuku – je silnější, jasnější a znělejší. Nejvyšším stupněm jsou pak celomasivní kytary, jejichž konstrukci tvoří pouze dřevěné pláty z jednoho kusu - tyto kytary se vyznačují nejlepším a nejčistším zvukem ze všech tří kategorií.

Druh dřeva, ze kterého je kytara zhotovena, je další důležitou složkou, která určuje hlavně její výsledný zvuk. Běžně se používá smrkové dřevo, mahagon, palisandr, cedr, javor, dub, akát, divoká třešeň, ale i další dobře znějící exotická dřeva jako koa, bubinga, zebrawood, nato a jiné. Kombinací těchto dřev, kde jiné se použije na přední ozvučnou desku, jiné na luby (boky) kytary a zadní desku, a jiné dřevo na krk, pak vznikají kytary s jedinečným, mnohotvárným a různobarevným zvukem.

Samostatnou kapitolou jsou pak akustické či klasické kytary s výřezem ve spodní části těla pod hmatníkem, kterému se říká cutaway a umožňuje pro sólující kytaristy lepší přístup k posledním pražcům hmatníku. Tento výřez se z valné většiny vyskytuje na kytarách, které jsou vybaveny snímačem a výstupem pro propojení s akustickým kombem, pro případ hraní pro větší publikum či nahrávání zvuku kytary. To už je pro začátečníka trochu "vyšší dívčí", každopádně ale nic nebrání učení na tento typ kytary.

Jakou kytaru tedy pro začátek vybrat? Zopakujme si základní rozdíly: klasická kytaraširoký hmatník, měkčí nylonové struny, slabší zvuk a všechny modely jsou v pěti velikostech tvarově stejné. Akustická kytaraúzký hmatník, tvrdší kovové struny, silnější zvuk a lze vybrat z několika velikostí i tvarů.

Ponechme tedy na zcela na úvaze začínajícího hráče, jaký typ kytary zvolí pro své první seznámení se světem hudby. Možností je opravdu hodně, a naštěstí zde neplatí, že správná volba je jen jedna…

Akustická kytara
Velikosti klasické kytary
Velikosti akustické kytary

Komentáře

Klasická kytara je akustická kytara. Tohle dělení si vymyslel nějaký kretén.

Cože? A jak tedy tyto dva zcela odlišné typy kytar rozlišujete vy? Dělení na pianina a křídla vymyslel taky kretén?

Mimochodem, koukněte se na shopy a výrobce po celém světě. Znamená to, že i ve Fenderu, Gibsonu a všude na světě jsou kreténi, když to takto dělí? Kretén spíš napsal tento komentář, omg...

Já to většinou nepotřebuju rozlišovat, poněvadž jsem si koupil pořádnou elektriku, vole, takže mě akusitky nezajímají. Pokud mě to zajímá, zeptám se jestli hrál na španělu nebo na něco jinýho, případně jestli na tom měl nylonový struny. Dreadnought nepoznám od jumba... a nezajímá mě to. Chápu, že obchodník se to nějak rozlišit snaží, ale nemusí přitom ze sebe dělat idiota. Je možný, že shopy po celém světě to tak mají rozlišené, ale to není důvod jen tak to přejmout. Elektrika × akustika. A akustika pak klasická/španělská a ty další.
Dělení na pianina a křídla do toho netahejte.
(Jo – a mimochodem: zcela chápu, že dědečkovi připadalo označení „elektrická kytara“ kreténský a že důsledně říkal kytara elektrofonická...

pardon, ten komentář měl být jako odpověď pro tu žábu, co mě má za kreténa.-

Je spousta lidí, kteří se v názvech a tvarech neorientují a proto je potřeba jim poradit. Ani ten pán co si koupil "elektriku", (tak se taky říká tramvajím mimochodem), se v tom neorientuje. Asi by byl překvapen, kdyby si šel koupit auto a prodavač by mu řekl: Tady máš traktor vole, vzdyt je to jedno, má to čtyři kola, ne?

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Všechna písmena jsou malá.