Přejte ostatním a sami makejte naplno...

Kritika a komenty: přejte a bude vám přáno

Nahrajete ve studiu písničku nebo natočíte klip. Pipláte se s tím, řešíte každý detail. Nespíte, přemýšlíte, jak to vylepšit. Snažíte se, aby bylo dílo co nejlepší. Vyšperkované. Těšíte se až to vypustíte do světa. Než to vypustíte, dáváte všude po internetu hlasitě najevo, že to přijde. Zakládáte událost na FB, zvete přátele, spamujete BZ. A pak to přijde...

Konečně. Vaše dílo, vaše dítko, vypustíte do světa. Pokorně. Jste zvědaví, co na to budou posluchači říkat. Bude se jim to líbit? Nebude? Udělali jste pro to hodně. Samozřejmě v rámci svých možností. A tak to dokonce i zdůrazníte. Napíšete, že jste za takových a takových okolností udělali, co jste udělali. A poprosíte o zpětnou vazbu. Protože se chcete zlepšovat. Je vám jasné, že je všude plno „lepších“ lidí, kteří vám mohou poradit a posunout vás dál. Lidi s lepším hudebním sluchem, lidi s více skladatelskými zkušenostmi, lidi s bohatšími zkušenostmi s nahráváním, natáčením, lidi co mají větší přehled o technice, aparátech, kytarách, trianglech...

A tak doufáte, nejen že lidi budou poslouchat nebo se dívat, ale že vám někdo něco napíše. Z čeho budete mít radost nebo z čeho se alespoň poučíte. Alespoň někdo z vašich známých, z přátel, z kluků (nebo holek :-) ) ze spřátelené kapely. Nebo i z ne-spřátelené kapely, nějaký muzikant.

Tak čekáte a pak to přijde. Koment typu: „A tohle má být thrash?“ „Ta zpěvačka je otřesná.“ „Ty kytary jsou hrozný.“ „Punk is dead.“ „Tohle ještě dneska někdo poslouchá?“

Ať už jsou ty komenty pravdivé, výstižné, nevýstižné, hejtovací nebo prudící, proč někdo tyhle komenty vůbec píše? Nad tím bych chtěl dneska trochu popřemýšlet. Tak v prvé řadě. Z komentů tohoto typu se nikdy nikdo nepoučí, nic se nenaučí ani si nic nevezme. Takže i když byste někomu takový koment napsali, například ve snaze dát najevo, že už ten člověk/kapela raději nemá nic dělat, tak on určitě bude, protože jste svým komentem nevyjádřili vůbec nic. Naprosto vůbec nic. Jen to, že máte plno času a nevíte co s ním, když ho ztrácíte psaním komentářů o ničem.

Jo, i špeky jako Foo Fighters se dají snadno zkritizovat, divili byste se...

Pojmenoval bych to jako konstruktivní a nekonstruktivní kritika. Tu druhou, tu nekonstruktivní, tu čteme, vidíme a slyšíme dnes a denně úplně všude. Jsme z ní unavení, otrávení, nic nepřináší, nic neřeší. Otravuje nás. Kazí nám náladu, život. Zamořuje.

Kladu si otázku, proč to vůbec někdo dělá? Ze závisti? Prostě se snaží shodit někoho, kdo se víc snažil a má lepší výsledky? (Všimni si, záměrně nepíšu, že je lepší...) Chce se tak pomstít? Vyřídit si účty? Nedokáže unést, že je někdo jiný „lepší“? (Všimni si, lepší je v uvozovkách :-) ) Je to jen obyčejný hejter, co prostě musí všechno a všechny hejtovat? Možná, kdo ví.

Co vím jistě, tahle ta kritika je jednoduchá. Klikl jsem na klip, od kterého jsem očekával, že bude thrashový nátěr. Místo toho je to sice profi nahrávka, jenže ta kapela hraje podle mě spíš hardcore. Zklamaný ihned píšu „A tohle má být thrash?“

Poslouchám krásný folk, nástrojům to pěkně ladí a tak natěšeně čekám, až přijde zpěv, který si užiju... ale ne... prostě takový zpěv? To si dělají srandu. Jak to, že ta zpěvačka nemá přesně takový hlas jako dalších deset folkových zpěvaček na které jsem zvyklý? Moje prsty na nic nečekají a napíší to první, co je napadne: „Ta zpěvačka je otřesná.“

A tak dál. Prostě napsat kritiku umí každej blb. Je to rychlé, je to jednoduché. Ale jak jsme si řekli, není to podle mého názoru vůbec k ničemu.

Tak bych se tady chtěl tak trochu přimluvit. Pišme si konstruktivní kritiky. Co vy na to? Nebude to pro všechny lepší? Ano, je to o dost složitější a náročnější. Sám jsem si to vyzkoušel a zkouším. Když někde někdo požádá o názor, hodnocení, napíšu ho. Samozřejmě, když si myslím, že k tomu mám co říct. Asi nemá cenu psát názory a komentáře k věcem, který neumím nebo nechci hodnotit. To přenechávám těm, co naopak k tomu chtějí či mají co říct.

Tak jsem třeba psal komentáře na písničky jiných kapel. Skoro vždycky dostanete zpětnou reakci. Všichni jsou prostě za názory vděční. Uvědomil jsem si, že ale hodnotím věci ze svého pohledu, co se mně líbí. Když to byla tvrdá kapela, napsal jsem, že se mně to nelíbí, protože já poslouchám měkký kapely. Ale je tohle konstruktivní kritika? Není.

Takže jsem pak vždy na začátek napsal, co poslouchám za styl a jak na mě působí jejich styl. To si myslím už je lepší, protože kritizovaný, alespoň trochu o mně něco ví a dokáže si z toho něco vzít.

Na Nightwish také řada hudebních kolegů nenechá nit suchou. A přitom...

Dál jsem pak třeba psal: „Ty kytary jsou moc utopený a málo hoblujou.“ Ale jsou ty kytary fakt utopený a málo hoblujou? Co když oni chtěli udělat mnohem klidnější skladbu a naopak ty kytary hoblujou až moc? Je to konstruktivní kritika? Podle mě moc ne. A tak jsem začal psát: „Podle mého názoru...“ To už je lepší, ne? Tohle nikoho neurazí. Někdo to vyvažoval, poslouchal dokola a dokola, zkoušel varianty až přišel s tím, co jsem právě slyšel. A já mu na jeho práci slušně napsal svůj názor. A on, pokud bude chtít se, nad tím zamyslí, zhodnotí, vrátí se k tomu s odstupem času a uvidí. Buď je to podle jeho představ a bude tak pokračovat a nebo to změní.

A teď vidíte, proč psaní konstruktivní kritiky je mnohem náročnější. Tu jednu myšlenku, kterou byste chtěli napsat, musíte rozvést, napsat proč si to myslíte, co byste udělali jinak, jak byste to udělali. Musíte to napsat slušně a citlivě, protože autor je, světe div se, taky člověk. Takže je z krátké připomínky ve výsledku odstavec, který píšete pět minut.

Ale já si myslím, že se to vyplatí. Že je lepší raději napsat jeden slušný, konstruktivní názor, než pět nicneříkajících.

Abych tu nepranýřoval jen kritiky, stojí za zmínku i zpětné reakce autorů. Nezapomínejte, že reakce autora je také kritika názoru onoho člověka, co vám ho napsal. A měli byste je tedy psát stejně pečlivě a citlivě. Když si někdo dal tu práci vám něco napsat, měl pro to nějaký důvod. Tak se nad tím alespoň zamyslete, než odpovíte.

Opět moje zkušenosti z reakcí na moje názory. Autoři, cokoliv napíšete, se ihned snaží nějak ospravedlnit.

„Nahrával jsem to narychlo, tak jsem nevychytal všechno.“ „Neměl jsem po ruce lepší mikrofon.“ „Neměli jsme peníze na lepší, větší, dražší...“ atd. Je to přirozené. Ale je to nutné? Mě jako posluchače nezajímají důvody, ale výsledek. Dostal jsem k posouzení materiál a ten jsem posoudil. Na autorovi pak je, aby si řekl, jestli mám pravdu a že se tak stalo z toho a toho důvodu. A pak ví, pokud bude chtít, co má odstranit, změnit, vylepšit.

Jednou mi v reakci, na podle mě už slušný názor se všema náležitostma, přišla odpověď typu: „Díky, za tvoji kritiku...“ Ten člověk to ocenil. Jen prostě měl pocit, že kritizuji, přestože jsem zdůrazňoval, že je to můj názor. No ano. V podstatě názor je kritika. Nebudeme slovíčkařit.

Tímhle bych prostě tak nějak chtěl říct, že když už si o ten názor řekneme (nebo i neřekneme, ale něco svého prezentujeme lidem), tak ho pak i musíme přijmout a nějak se s tím poprat :-)

Ještě než přejdu k závěru. Co když se mi opravdu něco nelíbí a chci to napsat, to jako podle tebe nesmím? Hele, tohle všechno, co tady píšu, je jen čistě můj osobní názor a postoj. Ty si dělej co chceš ;-)

Ale zamysli se, nejde to udělat i seriózně? „Pánové, je vidět vaše zapálení, ale tohle vůbec není můj styl, a proto se mi to nelíbí.“ „Díky za pozvání, na váš videoklip jsem se podíval do půlky, pak mě to přestalo bavit, protože se neztotožňuji s tím, co prezentujete.“

Vidět někde tohle na netu, tak smekám a hluboce se ukláním před obrazovkou. Viděli jste někdy někdo něco takového? Já ne.

Za neúspěch si ve většině případů můžeme sami...

Teď mě tak napadlo. Napsat, že hrajete sračky, je easy, protože tím vlastně komentujete někoho jiného a vás se to nedotýká. Ale větou „tohle vůbec není můj styl, a proto se mi to nelíbí“ v podstatě hodnotíte sebe. Jooo a to je moc těžká věc. Jít takhle na trh s vlastní kůží, to chce odvahu a kuráž. To není pro kdejakýho měkouše, co raději anonymně napíše „hrajete sračky“. (O anonymních komentářích raději ani psát nebudu.)

A teď ten závěr. Chtěl bych nás všechny povzbudit. Pišme si komentáře a názory. Vždyť proto tu muziku děláme. To nás baví. Nebo ne? A buďme pozitivní, podporujme se, hodnoťme se konstruktivně.

Nedělám si iluze, že změním svět a komentáře na internetu, ale třeba někdy... za rok, za dva si přečtu v komentářích k naší muzice nebo muzice někoho jiného: „Ahoj kapelo, díky za pozvání k poslechu. Osobně poslouchám death, takže váš power je na mě moc melodický. Poslechl jsem si pár písniček. Je vidět, že tomu asi dáváte hodně, studiová nahrávka, to se cení. Asi jste s tím strávili hodně času, těma vyhrávkama a tak, ale já to moc neocením. Pokud bych za sebe měl něco vytknout, zkuste zapřemýšlet nad zvukem kytar. I do poweru by se hodily trochu říznější. Docela se mně líbilo intro v písničce ABC protože bylo takový temný. Mějte se a taky budeme rádi, když nám napíšete svůj názor.“

No a nebo něco ještě pozitivnějšího, veselejšího a víc chválícího. Přejte a bude vám přáno. Buďte nad věcí. Negativních věcí je v životě plno, tak proč si jich ještě přidávat? Co říkáte? Podělte se s námi na facebooku.

Tagy: