Kytarová sóla dvanáctkrát jinak

Přestože kytarové sólo patří v rámci celkového aranžmá většiny songů s klasickou písňovou formou (riffy, sloky, refrény, bridge atd.) mnohdy k nejkratším segmentům skladby, zůstává pro řadu kytaristů důležitou součástí vyjádření jejich osobnosti.

Stavba a výraz sólového partu se stejně jako u jiných nástrojů samozřejmě odvíjí nejen od hudebního žánru, povahy konkrétní skladby, jejího harmonického a rytmického základu atd., ale zásadní prvky určující „identitu“ každého hráče zde představuje také tvorba tónu, vibrato, frázování nebo charakter zvuku.

Na přiloženém záznamu najdete přehledný sestřih fragmentů několika kytarových sól napříč styly (metal, jazz, blues, rock, funky, fusion) a to v podání např. Tonyho MacAlpina, B.B. Kinga, J. Bonamassy, Guthrieho Govana, Zakka Wyldea, Kirka Hammetta nebo Nila Rodgerse a můžete tak posoudit přístup jednotlivých protagonistů k tomuto tématu.