Možnosti tu jsou, ilustrační foto: Wikimedia Commons

Lákala vás „konzerva“ a tenkrát to nevyšlo?

Chtěli jste studovat hudbu, jenže se to v „telecích“ letech zvrtlo? Máte vychozenou střední nebo vysokou školu, díky tomu doma možná spokojené rodiče, ale srdce vás stejně táhlo ke kumštu? Je čas plnit si výzvy z mládí, protože prostor tu aktuálně je.

Nemá smysl zabředávat do diskuze, zda se klasické studium hudby hodí do rock and rollu nebo ne. Jakákoliv muzika jde dělat stejně dobře bez hudebního vzdělání i s ním. Pokud se však o hudbu zajímáte hlouběji, existuje tu instituce jako konzervatoř. Tyto státní vzdělávací instituty fungují ve většině bývalých krajských městech a zabezpečují studium dle schválených osnov a metodiky. Některé z nich nabízejí také tzv. kombinovanou formu studia, což v praxi neznamená nic jiného než klasické dálkové studium nebo studium při zaměstnání. Ne každý rok jsou na všech školách otevírány první ročníky, ale pokud zapálený hudebník chce, může to zkusit třeba přistoupením do druhého ročníku, skrze rozdílové zkoušky. Rozhodující faktor je: Chtít!

Aby člověk mohl studovat konzervatoř, měl by mít ke studiu jisté předpoklady a znalosti. Právě o nich se bude chtít přesvědčit zkušební komise při přijímacím řízení. Zkouška je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Výsledky obou částí se pak sčítají do konečných výsledků. Nutno dodat, že pokud vám to hraje jako z praku, ale notičky jsou pro vás na úrovni egyptských hieroglyfů, úspěch nečekejte. Jisté teoretické minimum je prostě vyžadováno. Ani v takovém případě však neztrácejte hlavu. Většina konzervatoří organizuje přípravné kurzy, které by měly pomoci uchazečům „nasát“ všechny potřebné informace. Bude to sice náročnější, ale rozsah požadovaných vědomostí se dá zpracovat během rozumně dlouhé chvíle. Je pouze potřeba se do toho zakousnout, využít nabízené možnosti a připravit se na den D.

Předpokládám, že konzervatoř si člověk vybírá podle momentální dostupnosti (to je otevření daného ročníku) a vzdálenosti od místa bydliště. Co se praktické zkoušky týče, je dobré kontaktovat se s pedagogem, který vás bude v budoucnu učit. Většina z nich je schopna studenta ke zkouškám připravit. Je to o domluvě a zase té vlastní motivaci.


Pokud uspějete u zkoušek a jste přijati, čeká vás mnohé. Po letech noví spolužáci, více či méně zábavné předměty, zpěv – a nejsou ho ušetřeni ani hráči na bicí nástroje, povinná hra na klavír, a v neposlední řadě dřina. Kombinované studium totiž předpokládá plné zvládnutí rozsahu výuky, jako je tomu u klasického denního studia. To všechno však bohužel s daleko menším počtem hodin. Počítejte tedy s tím, že se po letech budete muset do školy opravdu připravovat a přípravě věnovat jistou část svého volného času. U každého je potřebná doba ke studiu individuální, rád bych však připomenul, že dálkové studium absolvují i maminky pečující o domácnosti a své ratolesti. Takže zvládnout se to určitě dá.

Co studiem získáte? No rozhodně nový pohled na hudbu jako takovou, zdravou konkurenci, která vás bude hnát dál a dál. Kontakt s podobně „postiženými“ studenty, kteří se třeba mohou objevit jako hosté na vaší nové desce. Případně můžete vytvořit kapelu s lidmi, se kterými byste se v reálu setkali jen stěží. Můžete naplánovat výměnné koncerty, protože na konzervatoři každý pořád někde a s někým hraje, a také můžete začít přemýšlet o tom, zda byste své civilní povolání nechtěli zaměnit s takovým, kde se s hudbou budete setkávat na denní bázi. A budete třeba profesně daleko více spokojení.

A poslední vzkaz: Není krásnější pocit, než když stoupáte školním schodištěm a tu slyšíte za dveřmi klavírní preludium, tam zní jemné tóny klasické kytary, zespoda se šíří rytmické údery bicího oddělení a seshora tento babylon zvuků doplňuje operní zpěv?

Konzerva ale samozřejmě není pro každého. Je pro lidi, co to s muzikou myslí vážně, vnímají ji v širším kontextu a chtějí kulturně povyrůst. Jak kdysi pronesl jeden můj kamarád: „To, co umíš, nemusíš v hudbě nutně použít, ale nikdy v ní nepoužiješ to, co ses nenaučil.“

Takže pokud touhu studovat hudbu máte, jděte do to! Možnosti tu jsou.