Levné čínské dekorace II: start, hobby i na zálohu

V prvním zamyšlení proběhlo seznámení s tímto poněkud ožehavým tématem. Navzdory všem alarmujícím prohlášením vyznavačů skutečné kvality totiž tento asijský „odpad“ převálcoval většinu trhu s hudebním vybavením. Možná bychom se divili, co všechno je dnes Made in P.R.C. Nicméně zlaté čínské časy jsou v mezičase pryč a tamní výroba už není zdaleka tak výhodná jako např. před 10 lety. Ale pojďme od mlácení internetové slámy k nemilosrdné tržní realitě.

Občas jsem známými požádán, abych pomohl vybrat kytaru pro jejich zdárné dítko. Samozřejmě co nejlevnější, nebo aspoň s co nejlepším poměrem cena/výkon. Protože sny potomků se obvykle diametrálně odlišují od představ živitelských peněženek, tak nezbývá než brousit i ve vodách, které mě osobně již obvykle míjejí.

Takže jsem jednou s mladistvým fanouškem Artic Monkeys vyrazil na lov jaguára. Vzhledem k nízkému věku, nemožnosti si aspoň něco přivydělat na brigádě, úplnému začátku hudební kariéry (mimochodem věděli jste, že spousta světových kytaristů začínala ve 14?), byl rozpočet napjatý. Musel jsem trochu krotit očekávání, protože Jay Turser Jaguar za 3,5 v akci ve mě žádné velké nadšení nevzbuzoval. Tak jsem trpělivě vysvětloval, že nejdřív vyzkoušíme všechny, co mají na skladě, protože kvalita bývá velmi proměnlivá, snímače v téhle cenovce zřejmě budou spíš nic než moc a bude nutné je asi vyměnit, hardware často bývá z ABS (asian butter steel) atd.

Na brněnské prodejně kytary.cz nám ochotně nanosili jaguáry do zkušební místnosti a vysněný tobacco sunburst vypadl hned na začátku. Na druhou stranu, od nejnižší cenové třídy člověk nemůže čekat dokonalý krk, dohmat ani skvěle začištěné pražce. Na řadu přišel albín ivory, což už byla jiná bílá káva. Technicky a opticky slušný, ovšem po zapojení do komba zlobil přepínač snímačů. Zbýval poslední sonic blue a tyrkysový modrásekto neplánovaně vyhrál. Všechno v uspokojivém pořádku a k mému překvapení i snímače úplně pohodové, tak už jsme jenom vybrali nějaký vhodný popruh a nový guitar hero vyrazil vstříc špicím hitparád.

Ale známe, jak to chodí s takovouhle masovou produkcí, používáním nevysušeného dřeva a nekvalitním hardware. Jak tedy bude hyperlevná kytara vypadat po každodenním intenzivním hraní? Opotřebení totiž bývá největší kámen úrazu této cenovky, ale v tomto případě to neplatilo. I po roce horlivého užívání kytara funguje bez viditelných problémů. Ostatně posuďte sami.

Patří se zmínit, že tremolo je zablokované a nepoužívané, u levných čínských kytar se obecně doporučuje co nejvíc omezit pohyblivé součásti, ale např. mechaniky fungovaly stále hladce. Pólové nástavce u kobylkového snímače by si zasloužily dát kapku výš pro dorovnání jeho hlasitosti, ale to už je lehce upravitelný detail. Takže i já jsem byl pozitivně překvapen a pro začátečníka je taková kytara kvalitou o světelné roky jinde než například s úlevou zapomenutá Jolana Hurricane II, na kterou jsem kdysi začínal já.

Tak dobře, elektrická kytara není tak citlivá na zpracování a výběr materiálu, může obstát i kytara akustická? Co taková akustika pod stromeček na doprovod písniček do 5 tisíc. Sám jednu takovou kytaru vlastním (Cort MR-E, která před zásahem ČNB splňovala i cenové zadání) a po zkušenostech se sortimentem v kytarách.cz jsem si byl jistý, že něco vyberu.

Zaměřil jsem se tedy na nabídku polomasivních dreadnoughtů, ale ouha, prošel jsem všechno co připadalo v úvahu, dokonce i o 1 až 2 tisíce dražší a nic mě neoslovilo. Přesněji řečeno, na skladě tenkrát byly slušné nástroje, ale všechny měly spíš jemnější až subtilní projev, což pro písničkový doprovod není to pravé ořechové. Takže jsem nuceně zamířil svoje kroky do nejlevnějších končin, kam jsem předtím zabrousil zcela výjimečně. A šokovaně jsem se zastavil v oddělení Blond, protože tam několik kytar okolo 3,5 tisíce produkovalo přesně takový zvuk, jaký jsem hledal.

Bohužel byly všechny černé barvy (pozn. jestli není vizuál naprosto zásadní prvek vaší hudební prezentace, tak si akustiky vybírejte raději v přírodní povrchové úpravě; je to nuda, ovšem vrstva laku je na nich mnohokrát tenčí, což má obvykle pozitivní vliv na zvuk), ale ochotná obsluha mi na můj dotaz ze skladu donesla tři další kousky v povrchovce natural s horní deskou z masivu! za 3,3? Naladili jsme, dvě z nich hrály moc pěkně a nakonec jsme se shodli na té basovější, trošku přitáhli výztuhu v krku, přihodili obal a naložili Santovi na sáně. Obdarovaný byl nadšený a rodiče taky (protože to stálo méně, než počítali).

Tentokrát po půl roce mě zajímalo, jak i takhle kytara zvládá pořádný zápřah. Nějaké drobné pihy na kráse se sice vyskytly a poměrně vysušený palisandrový hmatník lačně vpil několik dávek citronového oleje (o (ne)výhodách kytarové kosmetiky si povíme někdy příště), krková výztuha si taky vyžádala lehkou korekci, ale mohutný a barevný zvuk ji zdobil nadále.

Takže jak? Za mě rozhodně ano. Tam, kde není potřeba dlouhodobá spolehlivost (kterou typicky vyžadují profesionálové koncertující 5x do týdne) nebo špičkový studiový zvuk (přírodní zákony ošálit nejde a někde se ta láce prostě projevit musí), to může být hodně zajímavá volba. Startovní, záložní nebo hobby nástroje, tam je jejich pravé místo. Podle mě je skvělé, že jsou i takové možnosti, protože nalejme si čistého vína, špičkovou kvalitu nepotřebujeme vždy a za každé situace.

Takže se jich nebojte, vybírejte z více kusů, případně si domluvte někoho zkušenějšího, jestli nevěříte obsluze, kterou bych ještě jednou rád vyzdvihl. Je to opravdu balzám zažívat příjemný a odborně zdatný personál, bez otrávených xichtů a jízlivých poznámek po 10 vteřinách zkoušení. Mám vám to zabalit? Je fajn, že návštěva hudebnin může být i příjemný zážitek, což dříve zdaleka nebývalo zvykem.