Maella: Čím víc člověk tvoří, tím víc má nápadů

Maella se narodila a vyrostla v Čechách, ale žije a studuje psaní hudby v Londýně. Nedávno vydala singl Crush Me, který v temném i svůdném tónu vypovídá o její touze po destrukci. „One-take“ klip, natočený v Londýně, podtrhuje syrové a originální aranže. Maella zde zní sebejistě, a přitom se nezdá, že by se toužila vydat cestou popového mainstreamu. Jak se jí žije a studuje v Londýně? Jaké jsou rozdíly v hudební scéně? Dozvíte se v rozhovoru.

Maello, singl Crush Me je chytlavý už od prvního poslechu. Psala jsi text i hudbu? 
 
Hudbu i text jsem napsala před dvěma lety, když jsem se zamilovala do kluka, který mi dával mixed signály. Nedokázala jsem rozluštit, jestli mě chce, nebo ne. Rostla ve mně touha, která byla čím dál tím víc agresivnější. Crush Me je volání o nějaký pocit, když chcete, aby ten člověk už něco konečně udělal, chcete od něj něco cítit. (A ještě malej FUN FACT, ten kluk je dokonce ve videu.)
 
Celý natáčení jsme brali trochu old schoolově, to znamená, že jsme písničku natočili live celá kapela najednou v retro studiu „Buffalo Studio“ v Londýně. Muzikanti, kteří na nahrávce hrají, jsou: kytaristka Sofie Veie, bubeník James Porter a basista Sam Cooper. A taky Marek Deml, velmi talentovaný mixing a mastering engineer z Brna, který také studuje v Londýně. Ten to ve studiu nahrával a poté dělal i mix a master.
 
Kdo ti pomáhal s produkcí? Zkoušela jsi různé přístupy a zvuky, nebo jsi měla od začátku jasno? 
 
Šlo mi o to, aby sloky měly tajemný a smyslný charakter a k tomu byl kontrastní energický refrén. Když jsem Crush Me napsala, tak to mělo hodně elektronický a triphopový feel. Produkovala jsem si to sama na Pro Tools, takže jsem používala plug-iny z Spetrasonics (drum sample, synth bass a různý padový synthy). Jenže později jsem to chtěla hrát živě, a potřebovala jsem, aby ten refrén víc šlapal, aby vyjadřoval tu touhu a agresi, takže jsme si to zajamovali s kapelou ve zkušebně a vznikla taková kombinace trip hop-rocku. Ve finální verzi jsem ten trip hop sample a synth bass ve slokách nechala. S produkcí mi pomohl také Marek Deml a Manuele De Pretto.
 


Jak probíhá tvoje londýnské hudební tvoření? Můžete s kapelou zkoušet ve škole?

Snažím se psát co nejčastěji. Přijde mi, že čím víc člověk tvoří, tím víc má nápadů. Často přicházím na melodie když slyším nějaký beat. Bicí a groovy vyvolávají charakter a ten mi pak otevře celou paletu pocitů, které pak vyjádřím melodií. Také mě baví psát, když mám stanovenej jasnej limit. Například když se zavřu ve školním studiu (který můžeme mít zamluvený na max 3 hodiny denně) a dám si challenge za tu dobu napsat a zprodukovat syrový demo song. Hůř se mi píše když mám moc času, to prostě tak dobře nejde. 

Škola je v tom taky super, protože mě naši lektoři – zkušení muzikanti, neustále motivují a inspirují. Jako bakalářskou práci mám za úkol napsat a zprodukovat celý album, což je geniální motivace – nemůžu se vymlouvat, musím tvořit. Ve škole máme přístup do různých zkušeben a s kapelou máme možnost zkoušet zadarmo tři hodiny v plně vybaveném prostoru.
 
Co tě baví na londýnské hudební scéně? Máš pocit, že je tam pro tebe víc příležitostí než tady? 
 
Baví mě to sebevědomí a energie. V Londýně pořád někdo někde hraje, lidi jsou velmi excentrický a panuje tam pocit nesmrtelnosti. Určitě je tam víc příležitostí, víc open miců a míst, kde se dá hrát, ale možná je to tím, že je Londýn prostě větší město než Praha. Ale je pravda, že je tam celkově větší důraz na hudební kulturu, a hodně se tam podporuje originalita. 
 
Jak dlouho už žiješ v Londýně? Chceš tam zůstat?  
 
Bude to třetí rok a určitě bych tu chtěla zůstat co nejdéle.
 
Máš nějaký hudební sen, za kterým míříš? Chystáš se na další singly, nebo koncerty? 
 
Právě teď si dávám pauzu s koncertováním a chci se soustředit na songwriting a pracovat na svém soundu.

Tagy: