Mark Tremonti: Vybíravost mi přinesla vlastní kytaru

Mark Tremonti je známý zejména jako kytarista rockových skupin Creed a Alter Bridge. Úspěch ale slaví i jeho aktuální kapela Tremonti, se kterou se v rámci evropské tour zastavil i v pražské Meetfactory. Přítomnost tohoto často oceňovaného kytaristy jsme si nemohli nechat ujít.

Údajně jsi býval, a patrně stále jsi, velmi ovlivněn Metallicou. Máš nějaké oblíbené riffy nebo sóla, které si ještě tu a tam zahraješ?

No vidíš, Metallicu jsem si nezahrál už dlouho, ale naposled, když jsem ji hrál, tak to asi bylo Battery nebo Damage Inc. Mám rád tyhle staré pecky.

Na internetu se hodně píše, že jsi plánoval založit kapelu s bubeníkem Joey Jordisonem (ex Slipknot). Je to pravda?

Vůbec ne, to jsou jenom fámy. Ani si nejsem jistý, jestli jsme se někdy osobně potkali. Nejblíž jsme se k sobě dostali prostřednictvím jedné holky, která s ním chodila a nám pomáhala s produkcí turné. Možná jsme spolu někdy něco řešili po telefonu a patrně máme podobný hudební vkus, ale asi jsme se fakt ani nepotkali.

Ladění, které nejčastěji používáš na kytaře, je open D5, což je D-A-D-a-d-d. Proč zrovna takhle ladíš kytaru?

Nejprve jsem začal hrát v drop D. Pak jsem ale chtěl, aby prázdné tenké struny pěkně zněly společně s akordy na hlubokých strunách. A čirou náhodou jsem narazil na tohle ladění, které je teď moje úplně nejoblíbenější.

Takže ty tenké struny laděné do D jsou stejné?

Ano, dole mám dvě unisono struny. Prostě to funguje.

Používáš i jiná ladění?

Ano, třeba open E, open G, open G moll, drop B, drop C, DADgad. Ale je fakt, že open D5 používám nejčastěji.



Kolik kytar vůbec používáš během koncertu?

Docela dost. Třeba 8.

A mezi nimi je i tvůj signature model od PRS. Jak ses poprvé dostal k této značce?

Oslovili mě někdy kolem roku 2000 a zeptali se mě, jestli bych chtěl vyzkoušet nějakou z jejich kytar. Žádnou z těch, co jsem zkoušel, jsem si nevybral, takže mi nabídli, že mi vyrobí vlastní signature model. Takže moje chorobná vybíravost mi přinesla vlastní kytaru.

A přes tvou vybíravost, máš nějakou nejoblíbenější akustickou kytaru?

Už spoustu let mám jednu akustiku od Yamahy, na kterou jsem napsal spoustu skladeb. Tenkrát jsem se před koncertem někde v backstagi potkal se zástupcem Yamahy, který tam přinesl asi 20 kytar a řekl mi, ať si jednu vyberu. Tak jsem si na všechny zahrál a tuhle vybral. Od té doby je to nástroj, na který skládám.

Mohl bys popsat tvoje osvědčené metody cvičení, které z tebe udělaly takhle dobrého kytaristu?

Střídám několik typů cvičení. Učím se cizí sóla a snažím se je maximálně napodobit. Další částí tréninku je improvizace a třetí fáze je cvičení nějaké specifické techniky. Takže kombinuju tyhle tři typy tréninku. Mám totiž pocit, že kdybych třeba pracoval pouze na technice, tak vše ostatní by letělo z okna. Mohu ale říct, že nejvíc mi vždycky dalo to učení se sól od jiných kytaristů. V tomto případě je ale důležité pokrýt více hudebních stylů a pochopit jejich specifika. Ne se jen zaměřovat na jednoho kytaristu nebo jeden žánr.

Když jsi na turné, jako je tohle, zvládneš si udělat čas na cvičení?

Jasně. Dám si večeři a pak budu cvičit až do koncertu.

Bez čeho si nedokážeš představit tvou výbavu? Samozřejmě když nepočítám kytaru a zesilovač.

Rozhodně Wah pedál. Kytara, zesilovač a wah pedál je pro mě základ.

Umíš hrát krom kytary ještě na něco? Nebo chtěl by ses na něco ještě naučit?

Na třetí desce Creed jsem nahrával basu, takže to je další nástroj. A vlastně první nástroj, na který jsem hrál jako dítě, byla trumpeta. Ale už to teda vůbec neumim. Před časem jsem si také koupit elektronické bicí, ale nejsem v tom moc dobrý. Takže asi zůstanu u kytary.

A máš nějaký nástroj snů?

Originální ’54 Stratocaster. Miluju staré vintage kytary.

Tagy: