Michal Pavlíček, Foto: Honza Martinec

Michal Pavlíček: Festiwall nás vyprovokuje k invenčnímu běsnění

Už s předstihem lze říct, že jedním z hlavních vrcholů letošního Festiwallu, který se odehraje 8. a 9. v září v pražských Modřanech, bude vystoupení kytarového super tria evropského formátu (pakliže ještě můžeme britské ostrovy počítat do Evropy, ha ha; pokud ne, tak by bylo záhodno říci „světového formátu“). Totiž, u příležitosti druhého ročníku Festiwallu Kytary.cz vzniklo kytarové super trio složené z legendy české elektrické kytary Michala Pavlíčka, fenomenálního fusion hráče Alexe Hutchingse z Velké Británie a irské kytarové hvězdy Simona McBrida. Kapelu rytmicky doplní zkušený český bubeník Ondřej Pomajsl a basák Tomáš Uhlík – oba z kapely Vltava. Jak vzniká koncert, když se se svými spoluhráči uvidíte poprvé teprve těsně před vystoupením? Kolik budou mít pánové času na zkoušení a s čím vystoupí? Ptali jsme se kytaristy Michala Pavlíčka.

Michale, jaký byl dosavadní vrchol tvé letošní hudební sezóny?

Nejspíš závěrečné turné Stromboli, a z toho asi oba společné koncerty s Jethro Tull. Příští rok hrát nebudeme. Jsem rád, že nás to nakoplo a že ty věci nijak nezestárly. Oslovují stále dál a není to jen nostalgické retro. Jsem rád že na nás lidi stále chodí.

A co očekáváš od koncertu na Festiwallu?
Radost ze hry. Moji mladší kolegové (Alex Hutchings a Simon McBride – pozn. red.) jsou opravdu vynikající kytaristé a draví „samorosti“. Technicky to jsou zdatní střelci. Jsem o generaci starší, možná o dvě (smích), ale věřím, že to bude nabitý kytarový dialog, který bude postavený na vzájemném a odlišném rukopisu každého z nás.

Kde jsi měl možnost vidět pány Hutchingse a McBrida?

Sledoval jsem je pouze na internetu a oba pánové hrajou opravdu skvěle.

Můžeš prozradit, co budete hrát a jak jste k playlistu došli?

Hlavní výběr jsme nechali na Simonovi, protože bude ty věci zpívat. Vybral asi pět věcí a jednu jsem pak dodal já. Stanovili jsme jen tóniny a struktury doladíme v Praze. Jsou to osvědčené světové fláky. Zazní například skladby od Hendrixe, Jeffa Becka a dalších.

Kdy budete zkoušet a kolik bude na zkoušení vůbec času?

Abych pravdu řekl, tak nevím přesně, kolik budeme mít času. Asi jen jednu zkoušku. Bude to taková bleskovka. Odehrajeme to stylem „Na Kloboučku“.

Jak probíhá taková nonverbální hudební komunikace na pódiu, když skladba nemá pevnou formu? Jak se hudebník s druhým hudebníkem dorozumívá?

Ty věci si musíme trochu nalajnovat. Aspoň to, kdo kde hraje sólo, aby to nebylo nějaké chaotické lezení si do zelí. Ale samozřejmě se můžou odehrát nepředvídané erupce a věci se můžou protáhnout. Uvidíme, jak nám půjde ten vzájemný jam, ale pevně věřím, že nás to vyprovokuje k invenčnímu kytarovému běsnění.

Očekáváš, že v tomto složení budete hudebně spolupracovat i v budoucnu?

To fakt netuším. Komunikovali jsme zatím jen trochu přes internet.

Jak je těžké nastavit hranice, aby se z hudební kooperace a společného hraní nestalo něco jako, řekněme, soutěž o nejrychlejší sólo?

To je fakt otázka na tělo, ale já se zase jako takový zběsilý kytarový kulometčík necítím. Při gradaci sól se to začne na kytaře samozřejmě trochu začne hemžit prsty. Ale tohle uvidíte spíš u Simona a Alexe. Ty, když začnou hrát rychle, tak je to opravdu rychle. Já jsem spíše slow hand hráč s občasnými laufy.

Jak se do tohoto uskupení dostal Ondřej Pomajsl a Tomáš Uhlík? Proč sis vybral tyto dva hudebníky?

Kluci z mého tria v tento termín nemohli, tak jsem poprosil Ondru a Tomáše, aby to se mnou odehráli včetně mého samostatného bloku, který proběhne ještě předtím. Je to skvěle šlapající rytmika.

Předpokládám, že jsi zvyklý hrát koncerty, které s sebou nesou velkou míru improvizace. Je to tak?

U všech živých vystoupení jsou mé kompozice a struktury přesně dané. Občas si ale najdu prostor na větší improvizaci a natáhnu si podle libosti a momentálního pocitu a invence sólo.

Je něco, na co se obzvlášť těšíš?

Tento koncert bude výzva a nějaká tréma asi i bude. Není to ale o tom, kdo je lepší a kdo rychlejší. Chtěl bych si s pány kytaristy prostě pěkně zabrnkat a užít si to. A hlavně doufám, že si to užijí posluchači.

A zde si můžete připomenout fenomenální vystoupení Michal Pavlíčeka s Radimem Hladíkem na 15. narozeninách Kytary.cz v divadle Archa v roce 2015.