Michal Prokop, foto: Kryštof Kalina

Jsou šikovnější muzikanti v politice, nebo politici v muzice?

Volby do Poslanecké sněmovny jsou za námi. Jejich výsledek a politické hašteření ale nyní ponechme stranou. Podívejme se na politiku z trochu jiného úhlu. Napříč politickým spektrem totiž můžeme nalézt i několik politiků, kteří se věnují hudbě, ale i známých hudebníků, kteří se dali do služeb politiky.

Jsme magazín pro muzikanty, začněme tedy u muzikantů v politických službách.

1. Michael Kocáb

Politický i hudební matador. S hudbou začínal již coby student v roce 1977 a jeho kultovní kapela Pražský výběr byla často tehdejší politickou mocí zakazována a pronásledována. Do neoficiální politiky vstoupil Michael Kocáb ještě před revolucí, na jaře roku 1989 a krátce po revoluci se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra. V témže roce se stal poslancem v tehdejším Federálním shromáždění a stal se předsedou parlamentní komise pro odsun sovětských vojsk. Po dokončení odsunu v březnu roku 1991 se z veřejné politiky stáhnul a věnoval se opět hudbě. Od roku 1993 do roku 2003 působil jako poradce tehdejšího prezidenta Václava Havla a v roce 2008 znovu kandidoval do parlamentu za Stranu zelených. V roce 2009 se stal ministrem pro oblast lidských práv a národnostních menšin. V roce 2010 podal demisi. V současné době se věnuje obnovené činnosti kapely Pražský výběr, podnikání a poradenství.


2. František Ringo Čech

Legendární bubeník, textař, spisovatel, malíř a divadelní principál, není v politice žádným nováčkem. Poprvé se na politické scéně objevil již v roce 1991, v roce 1994 se stal členem Zastupitelstva hl. m. Prahy za ČSSD a o dva roky později byl za tutéž stranu zvolen i do Poslanecké sněmovny. Zde setrval do roku 1998. Poté se z vrcholné politiky stáhl, ale z politického povědomí se nikdy zcela nevytratil, i když se politice věnoval spíše okrajově. Svou energii tehdy napřímil do divadelní a knižní tvorby a také do své malířské vášně. V letošních volbách znovu kandidoval do PS jako lídr Strany Práv Občanů.

3. Vladimír Mišík

I zpěvák, kytarista a textař Vladimír Mišík na určitý čas vstoupil do vrcholné politiky a po letech, kdy byl bývalým režimem zakazován, se sám stal politicky aktivním. V roce 1990 byl na dva roky zvolen poslancem do České národní rady za Občanské fórum. Po roce 1992 se ale znovu začal aktivně věnovat muzice a do světa politiky se již nevrátil.

4. Jan Kalousek

Zpěvák a skladatel Jan Kalousek se na hudební scéně začal objevovat začátkem 80. let, kdy spolu s Ivanem Hlasem založil skupinu Navi Papaya. V roce 1983 emigroval do Kanady, kde se rovněž věnoval hudbě. Do své rodné vlasti se vrátil v době, kdy se nezadržitelně rozpadala tzv. železná opona a opět se zde zapojil do hudebního života. Po vystudování vysoké školy v oboru Mezinárodní vztahy, kandidoval v roce 2010 na post zastupitele Hl. m. Prahy, který vykonával až do roku 2014.

5. Michal Prokop

Generační souputník Vladimíra Mišíka, zpěvák, skladatel a moderátor Michal Prokop také působil řadu let v politické sféře. Hned po prvních porevolučních volbách v roce 1990 zasedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum a po rozpadu OF přešel do poslaneckého klubu Občanské Demokratické Aliance. Od roku 1992 vykonával funkci náměstka ministra kultury a v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde až do roku 1998 zastával funkci předsedy Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Členem ODA byl až do roku 1998, poté moderoval politicky laděný pořad Nic ve zlým a od roku 2000 také vlastní talk show Krásný ztráty. Dnes se opět naplno věnuje hudbě.


Muzikantů, kteří se zapojili či měli tendence se zapojit do politického života je samozřejmě mnohem více. Do parlamentu kdysi kandidoval například i Petr Janda, Felix Slováček či nestor lidových písní Jožka Černý. A jak je to obráceně? Kdo z politiků dokáže vyloudit alespoň nějaký ten tón a na jaký nástroj?

6. Vojtěch Filip

Dlouholetý člen Poslanecké sněmovny a současný předseda KSČM. Jako politika jej zná asi každý, ale málokdo již má povědomí, že v mládí hrával v rockových kapelách a to zejména na postu baskytaristy a ještě dnes mu není cizí si příležitostně na pódiu s baskytarou trochu zařádit.

7. Petr Bendl

Člen ODS a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl se na rozdíl od Vojtěcha Filipa věnuje hudbě aktivně i coby politik, hraje na kytaru, zpívá a na svém kontě má dokonce dvě autorská CD s folkovou hudbou.

8. David Vodrážka

V případě dalšího člena ODS, bývalého poslance a nynějšího starosty městské části Praha 13 je trochu sporné zda jej uvádět více jako politika či jako hudebníka. Rock n´rollová kapela Screwballs, v níž dosud působí jako bubeník, totiž vznikla dávno před tím, než se z Davida Vodrážky stal politik.

9. Petr Čermák

A do třetice i další politik - muzikant, patří nebo spíše patřil do řad ODS. V politice se pohyboval hned od roku 1989 a vydržel v ní až do roku 1998, přičemž určitý čas zastával i funkci ministra vnitra. Ještě coby aktivní politik nazpíval ve spolupráci s tuzemskou country legendou Zelenáči, CD Vyznání.

Muzika prostě politiky láká a není žádným tajemstvím, že se šesti strunami si dobře rozumí i bývalý člen ODA a druhdy i kandidát na prezidenta Vladimír Dlouhý. Dalším poslancem, který má rád zvuk sladkého dřeva, je člen KSČM Jiří Dolejš a šušká se, že s kytarou to kdysi zkoušel (dokonce veřejně, leč nepříliš úspěšně) i Mirek Topolánek. S baskytarou si zase celkem slušně rozumí poslanec za ODS Walter Bartoš.

Ostatně podobné příklady nalezneme asi všude ve světě, stačí jen připomenout zálibu bývalého amerického prezidenta Billa Clintona ve hře na saxofon. Nebo obráceně patnáctileté působení Petera Garretta (zpěvák Midnight Oil) ve funkci ministra životního prostředí v australském parlamentu.

A odpověď na otázku v titulku? Podstatná je hudba samotná a jestli ji ten konkrétní člověk dělá opravdu od srdce. Nebo by se někteří přesto raději měli držet pouze svého "základního poslání"?

Foto © Kryštof Kalina