Ventolin, foto: Bára Linka

Ventolin: U samplů na bitové hloubce až tak nezáleží

David Doubek známější jako Ventolin, jemuž v půlce září vyšlo album Vitajte, patří k těm umělcům, kteří i v dnešní computerové době upřednostňují hardwarové nástroje před virtuálními. Dává přednost analogům kvůli jejich zvuku i kvůli jisté nevypočitatelnosti a dva syntezátory Mopho a MFB Synth Lite tvoří spolu s analogovým bicím automatem a samplerem Volca jádro jeho koncertního vybavení. A právě pro ně upravuje skladby z desky na křty naplánované na 4. a 5. října do Prahy a Brna.

Jak vybíráš nástroje, které využíváš naživo?

Faktory jsou zvuk, velikost a váha – nemám nikoho, kdy by mi je nosil – a taky spolehlivost. Na bicí používám MFB Tanzmaus a ten mě zatím nezklamal. Má dobrý zvuk. Předtím jsem měl Tanzbär, ale ten se občas nespustil, byl hodně nespolehlivý. Ono to MFB dělá hodně na koleně.

Jaké další nástroje používáš na živé hraní?

V živé sestavě mám to, s čím jsem dělal základy. Jsou tam dva analogy – Mopho a MFB Synth Lite 2. Ten je bezprostřední, dobře se na něm dělají i ledové zvuky a má i chyby, takže někdy zní zvláštně. Mopho vždycky programuju na počítači, sice to jde to i bez něj, ale je to moc složité. A na samply mám Volca Sample.

Nevadí ti, že je hodně malý? Mně osobně se kvůli tomu ne vždy dobře ovládal, takže jsem si ho nenechal?

Ne, ale vyměnil jsem mu knoby za větší Jednou jsem si jich v obchodě koupil plno, malinko jsem je upravil, převrtal a nasadil. Akorát se mi tam vešli. A s nimi se dá lépe ovládat. Pomáhá mi i to, že každý knob má jinou barvu. Navíc je Volca bílá, takže si můžu popsat, co kde je, samply si do ní nahrávám dopředu.

A nevadí ti přece jen nižší bitová hloubka?

Ne, zjistil jsem, že u samplů na ní až tak nezáleží.


Využíváš i sekvencery?

Se sekvencery je to tak, že jejich používání víc a víc omezuju. Objevila se móda, že je spousta nástrojů, které mají krokový sekvencer, ale mě to nebaví. A některé se hodně složitě ovládají.

Ale automatický bubeník a sekvecer pomáhají, když člověk hraje sám.

Při tom, jak hraju, to nemůže být celý naprogramovaný od a až do zet, aby se se to dalo upravit podle okamžiku, podle toho, co se povede. Musí to mít takovou formu, aby se to dalo rozebrat na prvočinitele.

Na desce jsou i jiné nástroje. Jak jsi dosáhl osmdesátkového zvuku?

V jedné skladbě jsem použil čistě osmdesátkový automat Yamaha RX-5 s cílem vytvořit atmosféru retro sci-fi. Mít co nejvíc mechanický rytmus. Umí legrační zvuky a má svou logiku, která vede člověka k tomu, že dělá chyby. Ale ty chyby jsou dobré, vytvářejí rytmy, které by jinak nevznikly. Není tam undo, musí se vše vždy programovat celé znovu. A má složitou architekturu programování. Pořídil jsem si jej před pár lety, protože jsem chtěl vědět, jak zní, ale nikdy jsem ji naživo nevyužíval, je moc velká a těžká. Ale její zvuk mi vyhovuje, i když vzorky jsou jen dvanáctibitové. Ukázala mi, že na bitové hloubce až tak zase nezáleží.


Zmiňované nástroje

MFB Tanzmaus

Tanzmaus je malý automatický bubeník, který kombinuje pět analogových zvuků (kopák, virbl, ráfek, tlesknutí a tom), které lze bohatě upravovat, s 16 navzorkovanými dvanáctibitovými.

Korg Volca Sample

Volca je kapesní osmihlasý sampler o rozměrech dvacet krát jedenáct cm, do něhož lze natáhnout až sto vzorků, ovšem o celkové velikosti maximálně 4MB. Má vestavení šestnáctikrokový sekvencer podobný jako je v řadě elektribe. Samply jsou šestnátibité s periodou vzorkování 32,5 kHz.

DSI Mopho

Mopho je komplexní monofonní syntezátor se dvěma digitálně řízenými oscilátory a dvěma suboscilátory, generátorem šumu a nízkofrekvenční modulací. Má bohaté modulační možnosti, čtyři obálky, low pass filtr a čtyřstopý šestnáctikrokový sekvencer. Využít lez i zpětnou vazbu

MFB Synth Lite II

Synth Lite II je dvouoscilátorový syntenzátor s jedním suboscilátorem s relativně omezenou nabídkou průběhů pily a obdélníků, který má kruhová modulátor. K modulaci tvarování zvuku dále slouží nízkofrekvenční oscilátor, dvě obálky a low pass filtr. Vybaven je jednoduchým 32krokovým sekvencerem.

Yamaha RX-5

RX-5 představoval odpověď Yamahy na Rolandy TR 808 a 909. Má 24 zvuků, které lze bohatě upravovat, měnit jim nejen výšku a to i průběžně, ale taky náběh a doběh, naprogramovat akcent i zatlumení blány a vybaven je individuálními výstupy. Váží skoro čtyři kila a na dnešní dobu je s 44 na 34 cm docela velký.