Over the Under, foto: archív kapely

Over the Under: Neexistuje prakticky nic, co je možné oživit

Southern-metalová kapela Over the Under byla založená před šesti lety v polské Bydhošti Karolem Kornilukem (zpěv/kytara) a Krystianem Borowskim (bicí). Originální texty, těžké riffy, autentický hudební projev, to jsou prvky jejich debutového LP, které vydali na začátku roku 2016. Následně v polovině roku 2017 vyrazili na turné Cowboys from Space, během něhož zahráli přes 50 koncertů v Polsku i v zahraničí. Na podzim roku 2017 pak vyjeli na 100% TOUR, kdy jako vůbec první kapela zahráli rekordních 100 koncertů ve 100 dnech. Ve čtvrtek 27. září zahrají v Turnově, v sobotu 29. září v Aši a v neděli 30. září se chystají do Prahy.

Jak a proč se zrodil nápad, že by v Polsku mohla vzniknout kapela, která by hrála jižanský metal?

Krystian Borowski: Protože máme rádi výzvy!

Karol Korniluk: My neškatulkujeme naši muziku. To, že má jižanský nádech, je výsledkem toho, co posloucháme a co nás inspiruje. Hrajeme to, co cítíme a co nás baví.

Krzysztof Wyszomirski (baskytara): Náš hudební vkus je velmi široký. Nezaměřujeme se pouze na jeden styl. Jestliže lidé slyší v naší hudbě jih, je to dobře. Ale nový materiál, který vzniká, je jednoznačně více eklektický, i když je to stále Over the Under.

Muzika, kterou hrajete, je dobře přijímána v motorkářském světě a z definice i všech milovníků hudby amerického jihu. Kolik fanoušků přitahují vaše koncerty a stylově podobné kapely?

Karol: Začněme tím, že v dnešní době lze těžko mluvit o subkulturách.

Krystian: Dnes vidí člověk fanouška Ramones, jak jde na koncert Zenka M. A punkera žijícího ve squatu, jak chodí do práce. Na naší trase jsme to viděli na vlastní oči.

Krzysztof: Jistě máme dobré zkušenosti s motorkářskými kluby, všechno jde plynule a bývá tam dobrá atmosféra. Pokud jde o subkultury, souhlasím s chlapci. V těchto dnech je všechno velmi rozmazané.


Prostá myšlenka oživení polské hudební scény vás přivedla k rozhodnutí vydat se na 100% TOUR, čili zahrát 100 koncertů ve 100 dnech. Tento nápad nevyžadoval pouze spolehlivou logistickou, ale především finanční přípravu. Téměř čtyři měsíce bez příjmu plus obrovské výdaje spojené s průjezdem nejen celého Polska, ale také ostatních zemích Evropy (Česko, Německo, Velká Británie, Belgie, Nizozemsko a Francie). Jak se vám to podařilo všechno zorganizovat a jaké byly kritické momenty?

Karol: Celá příprava trasy nám trvala sedm měsíců. Booking, peníze, reklama a logistika. To vše jsme si dělali sami. Absolutní DIY.

Krzysztof: Co se týče finanční stránky, patří velký dík naším sponzorům, kteří v tento projekt věřili. Bez nich by se nám to nikdy nepodařilo. Je jich příliš mnoho, než abychom je všechny zmiňovali. Někteří se dokonce stali našimi přáteli.

Myšlenka 100% TOUR – jak říkáte – je oživením polské hudební scény. Vzbudilo vaše pokoření rekordu podobné myšlenky či pokusy u jiných kapel? Je podle vás možné, aby nadšení a sebeobětování vytvořilo v lidech dostatek energie pro podobné pokusy, bez podpory velkých médií?

Krzysztof: To oživení polské scény se ukázalo jako mnohem náročnější výzva, protože neexistuje prakticky nic, co je možné oživit. Setkali jsme se s několika kapelami, které se inspirovaly naší aktivitou, ale bylo jich žalostně málo. Většina kapel to vidí zhruba takto: „Je to tak na k*kot, že se s tím nedá nic udělat.“

Stále více muzikantů má větší zájem o koupi nového kytarového efektu, než o rozvoj své kapely. Skrz tyto „ucpávače scény“, jak jim s oblibou říkáme, je mnohem těžší dostat se k lidem. Musíte prolomit ledy tím, že se lidé budou bavit o vaší „super profilovce“ s kytarou na Facebooku.

Karol: Co se týče lidí, kteří se zúčastnili koncertů v rámci našeho oživování, nesetkali jsme se s negativním ohlasem. Když hrajete 100 koncertů na 100 různých místech, je to pokaždé s různými lidmi. To nás obrovsky nakoplo.


Hráli jste ve Velké Británii, setkali jste se s Bad Solution. Co můžete říct po tak krátké a rychlé akci? Plánujete teď v těchto místech častější vystupování?

Karol: Určitě, už plánujeme koncertní invazi na Londýn!

Krystian: Strávili jsme příliš málo času s takovými kapelami, abychom mohli něco říct. Každá měla něco do sebe a svou vlastní prezentaci.

Výhra v respektované polské hitparádě Liście Polisz Czart vás loni 1. prosince zastihla v okamžiku, když jste hráli koncert v Londýně. Co pro vás znamená?

Krystian: Byli jsme velmi šťastní a určitě nám to zvedlo morálku. Děkujeme moc všem!

O čem je váš vítězný song If You Pay?

Karol: „Co nepošmelíš, to nemáš.“ („Jak nie posmarujesz to nie pojedziesz.“) Ale je to také o tom, že v životě toho můžeš hodně získat, a současně i hodně ztratit. Konzum může zničit lidskou bytost, je to jako hazard.

Koncerty ve Velké Británii byly součástí vašeho stokoncertového turné. Po jeho zakončení jste byli ve spoustě médií, porazili jste dosavadní rekord a dokázali jste to sobě i celému undergroundu. Jak zpětně hodnotíte výběr vaší trasy? Jaké jste zaznamenali ztráty a zisk, která show byla nejlepší a která nejhorší?

Karol: Všechny koncerty byly rovnocenné. Těžké situace nám daly stejně moc jako pozitivní zvraty. Nechceme opěvovat ty ani ty, každý byl svým způsobem cennou zkušeností, protože každý byl jiný. Nebylo to turné po stadionech.

Krystian: Vlastně jsme stále sužovaní prací s archivací materiálů z trasy. Zanedlouho z toho něco určitě zveřejníme.

Karole a Krystiane, vy dva jste jádrem a garanty existence Over the Under. Baskytaristé se u vás často mění. Tentokrát už v této sestavě vydržíte?

Krystian: Ta trasa nás spojila navždycky, už není cesty zpět.

Krzysztofe, cítíš se jako plnohodnotný člen kapely. Nakolik chceš spojit svůj osud s tímto projektem?

Krzysztof: Nikdy mě nenapadlo, že se přidám k této skupině a hned se podívám na takovou cestu a dobrodružství. Konec té trasy byl jenom začátkem naší společné aktivity.

O čem sníte nejvíc a jaký je rok 2018 pro Over the Under, kapelu, co začala v suterénu jednoho klubu v malém polském městě Bydgoszcz?

Karol: Přejeme sobě i všem ostatním více otevřenosti k upřímné hudbě, jedno jakého žánru. Kapela se chce nadále rozvíjet a z toho žít. To je vše!

Tagy: