Parallaxe PXS10 EC: smrtelně jedovatá černá vdova

Americké kytary Washburn jistě není kytaristům třeba dlouho představovat. Samotná firma se pyšní dlouhou a bohatou historií (založena byla již v roce 1883 v Chicagu, ve státě Illinois), jakožto i spoustou slovutných hráčů, hrajících právě na její nástroje. Patří mezi ně např. Scott Ian (Anthrax), Paul Stanley (Kiss), Nuno Bettencourt (ex-Extreme, Alter Bridge, Rihanna), James Malone (Arsis) a patřil mezi ně i již bohužel nežijící Dimebag Darrell (ex-Pantera, DamagePlan). Nedávno firma uvedla na trh zbrusu novou řadu kytar pod názvem Parallaxe. A už na první pohled je jasné, že kytary z této řady nebudou žádné "jemnostslečinky", ale řádně nabroušené a nebezpečné "potvory". Kdo se nebojí, může se se mnou na jednu z nich podívat pěkně zblízka...

Už samotný vzhled recenzované kytary Parallaxe PXS10 EC dává tušit, komu je tahle ebenově černá kráska určena především. Jsou to samozřejmě vyznavači řádně zatěžkaných riffů a kvílivých sól, které se vám ovíjí okolo krku jako oprátka. Kytara typu superstrat je vyvedena komplet v černém matném finiši, který výrobce označuje jako Carbon Black, ebenový hmatník barevně taktéž zapadá a veškerý hardware je tudíž stylově také v černěném chromu. Z černočerné image tak vyčnívá jen 24 kovově lesklých pražců a stříbrné logo Washburn na hlavně kytary.

Co se týče materiálů na stavbu kytary, na tělo výrobce použil osvědčenou olši, krk je javorový, ovšem jak jsem již uvedl, je přelakovaný do matné černé barvy. Kytara je vybavena pevnou tune-o-matic kobylkou a struny jsou za ní taženy skrze tělo, což by mělo být zárukou dlouhého sustainu a lepšího přenosu rezonancí do těla nástroje. Orientační značky jsou ve formě malých perleťových teček, pouze na 12. pražci je místo obvyklých dvou teček použito "okřídlené" W, jakožto logo firmy Washburn. Pěkný detail...

Hlava kytary je klasická "hokejka", která (alespoň dle mého vkusu) superstratu sluší nejvíc. Kytara je osazena dvěma aktivními snímači EMG (krk EMG 81, kobylka EMG 85) s klasickým ovládáním - Volume, Tone a páčkový třípolohový přepínač. Co vás ale jistě zaujme, je zadní strana kytary. Kromě klasiky, jako je krytka elektroniky a šachtičky na baterii, potřebnou k provozu aktivních snímačů, váš zrak zcela jistě spočine na netradičním spojení krku s tělem kytary. Lepení krku ani klasická obdélníková destička se čtyřmi šrouby se nekoná. Krk je zde k tělu připevněn pomocí jakési kruhové výseče a pěti šroubů a toto spojení probíhá až téměř na samém konci krku a hmatníku. Díky této specialitce (tzv. Stephen´s Extended Cutaway), která je patentem firmy Washburn, tak máte nejen komfortní přístup ke všem polohám dvouoktávového krku, ale díky větší ploše spoje i maximálně pevné spojení krku s tělem. Menzura nástroje je obvyklých 648mm. Celkově je kytara řemeslně (až na pár bezvýznamných drobností) velmi kvalitně provedena. Pražce typu Super Jumbo jsou taktéž dokonale začištěny, na kytaře jsou od výrobce nataženy struny D´Addario EXL-120 a tudíž nic nebrání rozeběhnout se po hmatníku...

Jak to hraje?

Nejprve jsem kytaru zapojil do lampového komba Kustom Defender 50 a hned od počátku vás nic nenechá na pochybách, že máte v rukou kytaru s aktivní elektrikou. Snímače disponují opravdu silným výstupem a zároveň perfektně vyváženým zvukem. Snímač u kobylky hraje příjemně ostře a při hře na čistý kanál se jeho výšky zařezávají až do morku kostí. Krkový snímač má naopak zvuk kulatější a hraje více v basech a ve středech. Velice pěkně pak působí spojení obou snímačů. Snímače perfektně reagují na práci s potenciometrem Volume a ten díky svému umístění umožňuje pohodlně hrát i tzv. houslové tóny. Tónová clona rovněž funguje bezchybně a v celém rozsahu potenciometru - od jemně potlačených výšek až po hodně, ale stále použitelně "zahuhlaný" zvuk. U takovéhle kytary ale asi každého přeci jen trochu víc zajímá zkreslený zvuk. Ten nejenže splnil, ale možná i trochu předčil mé očekávání. Mírně nakreslený crunch byl na obou snímačích prostě lahůdka, a dělá tak z kytary o něco univerzálnější nástroj, než jen metalovou pilu.

Při dalším přidání gainu se kytara více rozezpívala a pěkně táhla tón (zejména snímač u krku). Sustain kytary odpovídá uchycení strun skrz tělo a je přiměřeně dlouhý. Otočíme-li gain na maximum, stává se z kytary naprosto nekompromisní zvukový zabiják. Pouze pomocí ovladačů na kytaře, gainu a ekvalizéru na zesilovači lze z kytary lehce vydolovat sound od klasického heavy, přes štěkavý thrash až po valivý death metal. A což teprve postavíme-li signálu do cesty nějakou tu nadupanou krabičku. Neřku-li když podladíte struny, to už pak chce mít pevně usazená okna a hodně trpělivé (či hluché) sousedy.

Po přepojení kytary do tranzistorového komba Marshall MG 30 se zvuk na obou kanálech trochu zploštil a přirozeně ubylo dynamiky (zejména u čistého zvuku). Na druhou stranu kytara nabrala ještě více na jedovatosti a při maximálním zkreslení to byla rovněž parádní metalová "bruska". Celkově vzato zněla kytara, jak přes lampový, tak tranzistorový zesilovač velmi dobře a použitelně, záleží tedy čistě na hráči, jakému zvuku dává přednost. Kytara si velmi dobře rozumí s obojím...

Bratříček Parallaxe PXM20 & Olda Krejčoves...

Závěrem

Za velice rozumné peníze tu máme kvalitní, zvukově vytříbenou kytaru určenou především pro hráče tvrdších stylů. Na kytaře vše funguje jak má, kvalitní uzamykatelné mechaniky Grover spolu s kompenzovaným nultým pražcem (Buzz Feiten Tuning System) se postarají o bezchybné a pevné ladění. Co víc si přát. Kytara Washburn Parallaxe PXS10 EC je kytara bez kompromisů a já ji zrovna tak nekompromisně chválím...

A těm, co chtějí mít na své kytaře místo pevné kobylky kupříkladu tremolo Floyd Rose, má nová řada Parallaxe také co nabídnout, zrovna tak jako těm, kteří dávají přednost pasivním snímačům před aktivními. Totéž platí i pro ty, kterým je šest strun málo. Řada Parallaxe má i své sedmi či osmistrunné verze. A fandové kytar typu Les Paul v této řadě také rozhodně nepříjdou zkrátka. Klobouk dolů páni vývojáři z Washburn...

Tagy: