Paul Reed Smith CE24: hřejivý tón černého uhlí

Někde na půli cesty mezi kytarami typu Fender a Gibson, stojí kytary Paul Reed Smith. Jejich zvuková a výrobní kvalita ovšem rozhodně na půli cesty nezůstala. Důkazem může být i jeden z nejnovějších přírůstků do rodiny PRS, kytara Paul Reed Smith CE24 Satin CH USA.

Jak to vypadá?

Ačkoliv historie značky Paul Reed Smith nesahá tak hluboko do minulosti, jako je tomu např. u zmíněných značek Fender nebo Gibson i tak si své místo mezi konkurencí vydobyla a zařadila se mezi pár vyvolených, které poznáte na první pohled. Charakteristický tvar těla se dvěma výřezy, tvar hlavy i vykládání hmatníku v podobě letících ptáků na místě orientačních značek. To jsou základní poznávací znamení kytar PRS.

Pojďme se ale konkrétněji věnovat testovanému modelu. Lehce bombírované tělo tohoto nástroje je vyrobeno z mahagonu, šroubovaný krk je javorový a k němu je přilepen palisandrový hmatník. Čtyřiadvacet pečlivě zasazených a zabroušených pražců slibuje komfort při hře a zmínění letící ptáci vám usnadní orientaci na hmatníku. Tělo je lakováno černým polomatným lakem a díky skutečně tenké vrstvě laku je dobře znatelná struktura dřeva, které díky tomu lépe dýchá a rezonuje. Výrobce tuto barevnou variantu označuje jako Charcoal Black, což můžeme volně přeložit jako černé uhlí.

Krk i hlava je v barvě přírodní. Na hlavě, kromě zamykatelných firemních mechanik PRS Low Mass Locking a černé destičky s označením modelu, kryjící výztuž krku, nalezneme i podpis samotného zakladatele firmy. Na těle kytary se nachází jednozvratné tremolo, o snímání zvuku se stará dvojice rozpínatelných humbuckerů PRS 85/15 ovládaných pomocí třípolohového páčkového přepínače a potenciometrů Volume a Tone. Funkci push/pull sloužící k rozepínání humbuckerů zde obstarává potenciometr Tone. Právě přítomnost rozepínatelných humbuckerů činí nástroj zvukově univerzálním a variabilním, neboť nám nabízí celkem 6 různých zvukových poloh. Pojďme to tedy vyzkoušet v praxi.


Jak to hraje?

Ještě před zapojením do zesilovače zkouším kytaru prohrábnout "unplugged". Kytara sice není tak hlasitá jako např. Gibson Les Paul, ale i tak je znát její dobrý základ. Projevují se velmi pěkné, barevné basy a cinkavé výšky. Pro tiché cvičení bez nutnosti aparátu naprosto dostačující. Po zapojení do aparátu jsem nejprve testoval oba snímače coby humbuckery. Při hře na čistý kanál produkují oba humbuckery velmi příjemný, tlustý tón se sametovou (možná by se spíše hodilo říct saténovou:-)) barvou a dlouhým sustainem. Humbucker u kobylky je trochu kousavější s výraznějším atakem, krkový snímač naopak hodnější, kulatější a zpěvnější. Frekvenčně jsou oba snímače velmi dobře vyvážené a použití tónové clony významně rozšiřuje již tak bohatou zvukovou paletu kytary. Spojení obou humbuckerů přineslo sytý zvuk ne nepodobný starým "esgéčkům" a "lespaulům".

Přepnutí na zkreslený zvuk přineslo kromě zkreslení samotného i jakési zmohutnění zvuku se slyšitelným vlivem mahagonového dřeva. Kytara se ještě více rozezpívala a díky dlouhému sustainu (až neuvěřitelnému na šroubovaný krk) se nedalo jinak než si střihnout pár věcí od Santany. Opravdu nádherný, táhlý zvuk s čitelnými tóny a přirozeným, pozvolným dozníváním. Kytara ale v pohodě unese i brutálnější zkreslení a podladění jí také nedělá žádné problémy, tudíž i milovníci zatěžkaných riffů mohou této kytaře přijít na chuť.

Po rozepnutí humbuckerů na singly se na čistém zvuku objeví pronikavější a cinkavější výšky, ale do typického "stratosoundu" přeci jen ještě něco chybí. Což nepovažuji za nikterak velké mínus, protože jinak se jedná o velmi hezký a inspirativní zvuk. Za velké plus naopak považuji to, že se u singlů objevuje jen minimální brum. I na zkreslený kanál se projevují kultivovaně a nejvíce jim sluší crunch nebo lehký drive. Zvuková variabilita tohoto nástroje je skutečně velká a s jednou kytarou tak můžete mít opravdu široký stylový záběr. A když k tomu připočteme kvalitu zpracování, kvalitu použitého hardwaru a pohodlí při hře, je toho na jednu kytaru až dost.

Závěr

Co dodat... Kytary Paul Reed Smith jsou zárukou kvality a své o tom ví nejen zmiňovaný Carlos Santana, ale třeba i Mark Tremonti, Bernie Marsden, Neal Schon, Dave Navarro, Alex Lifeson a mnoho dalších hráčů po celém světě, kteří této značce dávají přednost. Cena této černouhelné fešandy činí nějakých pětačtyřicet tisíc korun českých a v ceně kromě špičkově zpracované, skvěle znějící kytary a řádně vypolstrovaného gigbagu, dostáváte i jedinečný zvuk kytar PRS.