Petr Furch: Jsme technologicky progresivní, inovace nenarušily design

V Dolnomoravském úvalu nenajdete jen vinice nebo pozůstatky po lovcích mamutů, ale taky rodinnou firmu Furch, jejíž akustické kytary šíří dobré jméno bohaté moravské hudební tradice po celém světě. Blížící se Music Festiwall, kde tyto nástroje nebudou chybět, se tedy stal skvělou záminkou vyzpovídat Petra Furcha.

Když jsem letos v únoru dělal rozhovor s Michalem „Majkláčem“ Novákem z The Switch, přitáhl si s sebou vaši kytaru a přímo o ní básnil. Netušíte, která to byla?

Pokud si dobře pamatuji, Majkláč si pořídil 23-CR, ale nejsem si teď jistý, jestli byl v dreadnoughtu nebo super jumbu. Myslím, že to byl dreadnought. Je to náš nejoblíbenější model ve vysoké třídě, který má přední desku z cedru a luby a zadní desku z indického palisandru. Od začátku tohoto roku dostal nové označení Furch Yellow-CR.

Uspořádat třetí ročník festivalu znamená založit tradici. Asi se shodneme, že to platí i pro druhou generaci kytarářů. Jak vy sám vnímáte odkaz svého otce?

Táta musel před i po revoluci čelit mnoha problémům tehdejší doby. Před revolucí byly jeho aktivity samozřejmě ilegální, takže veškeré shánění materiálu, výroba na strojích, které nebyly tenkrát ani k dostání, nebo třeba logistika, to vše se řešilo pod radarem tehdejšího režimu; z pohledu svobodného podnikání je to již těžko představitelné. Po revoluci nám zase chyběly znalosti; jazyky, managementu i ekonomiky v podnikání. Existovalo i hodně možností, které sváděly k neetickému podnikání. Můj táta je ale etický člověk a navíc výrobu kytar nikdy nebral jako byznys, přestože i on musel řešit obchodní problémy spojené s chodem každé firmy. Je tak důkazem toho, že byznys lze dělat správně a být za to odměněn úspěchem. Myslím, že cesta od začátku k dnešní úspěšné firmě je rozhodně inspirující.

V čem je vám akustická kytara bližší než elektrická?

První věc, která mě na akustické kytaře baví, je zvuk vznikající čistě mechanicky, bez elektroniky. Muzikant a kytara spolu více komunikují a můžou se více ovlivňovat, což je velice inspirativní, pokud máte ten správný nástroj. Druhou věcí, díky které je mi akustická kytara doopravdy bližší, je možnost jejího okamžitého použití. Můžete ji jen tak sundat ze stěny nebo vytáhnout z kufru a prakticky na ni ihned začít hrát.

Považujete se spíš za výrobce než hráče. Necítíte se tím být ochuzen? Přeci jen je rozdíl kytaru zkonstruovat, aby co nejlépe hrála, a pak na ni dennodenně hrát.

Ochuzen se necítím. Stejně jako muzikant i já se snažím něco tvořit, přičemž oba k tomu využíváme svůj talent a jeho jedinečnost. Zároveň je důležité u sebe identifikovat, kde člověk až takový talent nemá. Osobně jsem určitě více technicky myslící člověk, a to se hodí spíše k výrobě a vedení společnosti než muzikantské kariéře. Díky tomuto racionálnímu přístupu je pro mě samotná výroba kytar naplňující. Je to tvůrčí činnost, která vyžaduje hodně disciplín, od ruční práce přes moderní výrobní technologie a design až po správné vedení týmu a efektivní management. Pokud něco tvoříte na takové komplexní úrovni a lidé to oceňují, určitě se necítíte být ochuzený.


Vyrobil jste někdy kytaru, kterou jste považoval na naprosto geniální, a u muzikantů se setkala s nepochopením?

Takový rozpor si nepamatuji. Při vývoji kytary – mám na mysli zvuk – se zabýváme objektivními parametry jako hlasitost, vyváženost, dynamika a ladění. V každém z těchto parametrů se postupně posouváme a objevujeme další pravidla, podle nichž kytara funguje. Pokud je dodržíme, vyhneme se případným nepochopením. Vnímání zvuku je však u každého z hráčů také dosti subjektivní. Při výběru zvukově ideálního nástroje je proto potřeba pracovat i s tvarem těla, materiálem a typem povrchové úpravy.

Výroba akustických kytar je poměrně konzervativní obor. V podnikání platí zase, že konkurovat lze jen přidanou hodnotu. Jakou přidanou hodnotu mají kytary Furch?

Furch je určitě technologicky progresivní. Dali jsme si hodně práce, aby na naše inovace nenarušily design samotného nástroje. V posledních letech jsme veřejnosti představili například naše vlastní ladění přední i zadní desky kytary, unikátní UV lakování s mimořádně tenkou a odolnou konzistencí či revoluční konstrukci krku Furch CNR System zvyšující jeho dlouhodobou stabilitu. Zatímco ladění rezonanční desky je ze své podstaty neviditelné, povrchová úprava má vedle zvýšení kvality zvuku také vizuální výhody, jimiž jsou zejména zvýšená barevná stabilita a čirost. Jemné fládry dřeva jsou tak velice ostré a prokreslené oproti rozpouštědlovým lakům, které žloutnou. Náš CNR systém je pak zcela vložený do krku a díky jeho vysoké pevnosti jsme byli schopni zmenšit patku, která omezuje přístup do vysokých poloh hmatníku.

Podle magazínu Forbes jsou vašimi největšími konkurenty Taylor a Martin. Pokud jste měl možnost se seznámit s V-bracingem Taylora, co na něj říkáte?

V-bracing má své konstrukční výhody. Jednou z hlavních je podle mě lepší odolnost přední desky proti jejímu zvedání vlivem tahu strun a vlhkosti. Jako nevýhoda může být naopak vnímáno odlišné zvukové chování kytary. Sami jsme žebrování do V používali zhruba před dvaceti lety v některých z modelů typu Roundback a i zhruba před osmi lety v prvních verzích modelu Silueton Folk. Tehdy nás běžná konstrukce arch-top nástrojů, kde se toto žebrování používá, inspirovala ji zkusit aplikovat i na flat-top nástroj. Později jsme od něj ale upustili. Viděl jsem nevyužitý potenciál křížového žebrování, které jsme posunuli o výrazný kus dál.

S jakými očekáváními vstoupíte na třetí ročník Music Festiwallu?

Koncept Festiwallu s dobrou muzikou a se zázemím nové pražské prodejny Kytary.cz je výborná příležitost, jak přímo ukázat naše nové portfolio kytar. Přímá komunikace je totiž vždy přesnější. Doufám a očekávám tedy, že se lidé budou ptát a my adekvátně odpovídat.

Na které stánky jste hodně zvědavý?

To zatím nedokážu říci. Účast českých i zahraničních firem je však vysoká, a proto nemám strach, že bychom se na Festiwallu nudili.