MESA BOOGIE Strategy: o tom si nechejte zdát, až budete mít něco za sebou

Rady báby basy: Jak si vybrat ten správný aparát?

Dejme tomu, že svou vysněnou baskytaru už máte. Máte i popruh, ladičku, metronom, učebnici, počítač plný YouTube lekcí a kabel. Ale kam ten kabel zapojit? Aha, do toho správného aparátu na přenos hutných basových frekvencí. Bez něho budete odkázáni buď na sluchátkové blues nebo libovůli zvukařů při zapojování do PA systému. Takže aparát je potřeba. První a zásadní otázka zní, jak výkonný?

Výkon

Nenechte se zmást čísly o výkonech zesilovačů a komb. Za prvé, celo-lampový aparát o 300W hraje stejně nahlas (ne-li víc) jako 1000W mosfetový zesilovač. Za druhé, u basy záleží především na artikulaci tónu a jeho výtlaku, takže pouhá nálož Watty nestačí pro definici výkonného aparátu. Vy potřebujete aparát, který produkuje tón podle vašich představ. Aparát, který vám zaručí, že se uslyšíte i v kapele se třemi kytaristy. Aparát, který bude mít dostatečně robustní konstrukci pro přenos kvalitního spodního pásma.

Takže odkud začít? Tady se nám nějaká ta čísla o výkonu hodit budou. Basový zesilovač (ať již zabudovaný v kombu nebo samostatně jako hlava) pro serióznější použití na pódiu, či ve studiu by měl mít alespoň 200 W. Ideálně 300 W a více. Profesionální zesilovače mají povětšinou výkon mezi 400 až 600 W. Samostatnou kapitolou jsou celo-lampové zesilovače. Tam dostáváte seriózní kopanec již od 100W výkonu a 300W celolampa je prostě zvukový buldozer.

Na současném trhu jsou tři koncepce zesilovačů – tranzistorové (označované také jako MOSFET), hybridní (lampový předzesilovač s mosfetovým koncovým zesilovačem) a celo-lampové. Obecně se dá říci, že tranzistorové zesilovače jsou cenově nejdostupnější, mají moderní zvuk a jsou i váhově nejpříznivější. Hybridní zesilovače jsou velice populární díky spojení hřejivého zvuku lamp v předzesilovači a rychlé odezvy mosfetového koncového stupně. Celo-lampové zesilovače vám přináší klasický, chlupatý zvuk a hřejivost, pro kterou jsou tak milovány u vašich kytarových kolegů. Každý typ zesilovače má samozřejmě své výhody i nevýhody. O tom ale později v článku.

Že se pro basu dá použít i kytarové modelingové kombíčko Roland CUBE 10GX ukazuje hvězda sociálních sítí Anna Sentina...

Kombo či hlava a reprobox?

Doporučuji mít obojí. Je dobré mít malé, lehce přenosné kombíčko na domácí cvičení, zkoušky a malé koncertní akce a pak plnohodnotný aparát (hlavu a bednu) pro větší akce. Formát komba je praktický – máte vše v jednom – zesilovač s reproboxem, jenom zapojit kabel a hrát. U komba je důležitá konstrukce šasi. Čím menší objem má vaše bedýnka, tím menší objem budou mít basy jí produkované. Experti na lehká a výkonná komba jsou například italští Markbass. Je neuvěřitelné, jak dokážou postavit i pidi-kombíčko s 6“ palcovým reproduktorem, které ale pořád hraje a produkuje libé basové tóny. Pokud chcete kombo používat i jinde než doma, tak jděte do alespoň 2x10“ nebo 1x15“ varianty reproduktorů. Pro jazz, folk a jemnější akustické styly by mohlo stačit i kombo s 1x12“ repro. V případě hlavy a samostatného reproboxu je jakýmsi standardem kombinace bedny 4x10“ a zesilovače o výkonu 400 až 600 W.

Tato sada vám postačí na široké spektrum akcí a také se neztratíte v hlasitějších hudebních stylech jako je hard rock a metal. Jako snadněji přenosné alternativy jsou čím dál populárnější kombinace dvou beden s reproduktory 1x12“, já osobně preferuji zase kombinaci 2x10“ a 1x15“ beden a jazz/fusion hráči používají avantgardní 4x8“. Všechny tyto konfigurace jsou postačující i pro větší pódia a festivaly. Pokud se vám líbí velké sestavy beden (já osobně to miluji!), tak vězte, že těžko najdete uplatnění již pro 8x10“ nebo dokonce dvě lednice 8x10“. Tato kombinace je vražedná (nejenom pro vaše záda při transportu) a její plný výkon byste využili opravdu na ohromných pódiích či stadiónovém hraní. A i tam mají často zapojenou jenom jednu bednu a zbytek je pro parádu! Výhoda velkých beden je v tlaku a objemu, který produkují i při nízkých hlasitostech. Pokud dokážete udržet svojí touhu po prosazení se na uzdě, tak vám velká bedna udělá vždy dobrou službu.

K čemu je dobrá lampa?

Celo-lampový zesilovač produkuje tón, který je nenapodobitelný. Má život, barvu, dynamiku, plnokrevnost. Nevýhodou je potřeba žhavení lamp (a tudíž hraní do „plných“), údržba, choulostivý transport a značná váha. To zní jako dost argumentů proti, že? Ale pokud ji milujete, není co řešit. Určitým kompromisem jsou hybridní zesilovače, které mají jednu, dvě a někdy i více lamp v předzesilovači. Bývají cenově dražší než transistorové zesilovače, ale zase o hodně levnější než celo-lampové. Takže taková střední cesta. Můj osobní názor je, že dát někam jednu lampu nic neřeší. Buď chci celo-lampového plnokrevníka nebo se spokojím s „chladnějším“ tónem transistoru. Hybridní konstrukce je kompromis a jako takový by se i měla brát. Ale stejně je nejdůležitější váš pocit z tónu. Pokud se vám zvuk určitého zesilovače líbí, tak pak ani nemusíte řešit kolik má lamp, jestli je hybrid, či tranzistor.

Pozor na čudlíky

V jednoduchosti je síla a platí to i u kvalitních aparátů. Čím víc komponentů a funkcí, tím více se šetřilo na materiálu. Nezapomeňte, že nejdůležitější je zvuk, výkon, konstrukce a spolehlivost aparátu. Ne kolik má potenciometrů na ekvalizéru, podsvícený displej, zabudovaný kompresor, ladičku, efekty nebo jestli vám dokáže udělat topinky. Samozřejmě máte na trhu i vysoce kvalitní a sofistikované aparáty s množstvím funkcí. Množství „čudlíků“ a funkcí by vás mělo varovat spíše u levnějších aparatur.

Transport

A na závěr nezapomeňte dvakrát zvážit nejenom svůj úsudek, ale i vybraný aparát. Budete to právě vy, kdo bude cpát kombo na zadní sedačky či vynášet basovou „lednici“ ze sklepní zkušebny. Rozměry a váha jsou velice důležité pro váš každodenní provoz. Položte si pár otázek typu: Jak často budete aparát přenášet? Vejde se vám pohodlně do vozidla? Máte někoho na pomoc? Jak velké akce a jak často hrajete?

Hodně štěstí s výběrem!