Robert Balzar: Kontrabas a baskytara jsou různé

Robert Balcar je pokračovatelem české jazzové kontrabasové tradice a důležitým spojovacím elementem mezi mainstreamovou a alternativní hudební scénou. Hraje například s J.A.R, Illustratosphere nebo vlastním Robert Balzar triem.

Nabídka elektrických kontrabasů je poměrně široká, přesto tyto nástroje nejsou až tak často k vidění. Čemu to přičítáte? Vy sám, pokud vím, hrajete na klasický (akustický) kontrabas.

Dle mého názoru je tzv. šídlo (elektrický kontrabas) zvukově takový hybrid – ani kontrabas, ani baskytara. Je to jen hmatník se strunami a snímačem. Párkrát jsem na tento nástroj hrál, ale fanda se ze mě rozhodně nestal. Myslím, že většina kontrabasistů dnes na cestování volí například Czech- Ease Road Bass. Tento nástroj je lehce transportovatelný a vyvinul ho newyorský nástrojař David Gage, který je v kontaktu s těmi nejlepšími basisty světa, a tudíž ví, co hráči preferují. Tento nástroj má trochu menší ozvučnici než klasická basa (velikostí se blíží spíše violoncellu), a přesto máte pocit, že hrajete na normální kontrabas.

Na jaký kontrabas v současnosti hrajete?

Kontrabasy mám čtyři, ale už dlouho hraji na ten, který jsem pořídil jako poslední. Koupil jsem ho na inzerát, byl bez strun a musel se u něho předělat úhel krku (poměrně velký zásah), a tak jsem ho nemohl ani vyzkoušet. Koupil jsem ho jen „na oko“ a vyšlo to! Má krásný „dřevěný“ zvuk, je také výborný na hru se smyčcem. Někdo říká, že je to Schönbach, jiný zase Juzek…v každém případě má kolem 60-70 let.

V oblasti smyčcových nástrojů obvykle platí, že čím starší nástroj je, tím lépe hraje. Setkal jste se třeba i s kvalitními nástroji vyrobenými v nedávné době?

Dlouho jsem si myslel, že jde o přímou úměrnost – čím starší, tím lepší. Dnes vím, že tomu tak není. Kdysi jsem hrál na italský mistrovský nástroj Grancini (1695), který původně vlastnil profesor František Pošta, a ač byl tento nástroj velmi starý a vzácný, tak téměř nezněl, a naopak jsem měl několikrát půjčený nástroj, který byl mladý, a hrál výborně. V Anglii dnes například žije houslař a kontrabasista Thomas Martin, který staví velmi kvalitní a znělé současné nástroje.

Kontrabasisté občas mívají problémy s volbou vhodného snímače/mikrofonu. Jaký snímač/mikrofon byste doporučil a proč? Měníte způsob snímání v závislosti na velikosti sálu, v němž hrajete?

Já používám kondenzátorový mikrofon DPA 4099, ten je dle mého názoru v současné době nejideálnější – bere celé spektrum nástroje, má velmi čistý a jasný zvuk, je směrový a má perfektně vyřešené uchycení k nástroji. Snímač mám Fishman - Full Circle Upright Pickup, tento snímač má čtyři snímací body ve šroubu nastavovatelné kobyly, tudíž nemění charakteristiku zvuku nebo úroveň signálu, i když pootočíte šroubem. Velkou výhodou pak je, že na rozdíl od většiny snímačů, které jsou připevněny na/v kobylce, tento nedusí a netlumí nástroj. Myslím, že velmi dobrá varianta je též snímač Realist, který vyvinul David Gage - stejný pán, který postavil výše zmíněný cestovní kontrabas. Pokud hraji s triem v klubu, používám jen mikrofon, když je to větší sál a hrajeme třeba s Illustratospherou, tak tam je snímač nezbytný a mikrofon pouze dodává akustický nádech.

V kapele Illustratosphere střídáte kontrabas a baskytaru. Dělá vám to někdy problémy, nebo už to máte plně zautomatizované?

Mnoho lidí si myslí, že kontrabas a baskytara jsou stejné nástroje, protože plní v podstatě stejnou funkci a noty jsou na hmatníku na stejném místě. Dle mého názoru jsou to dva dost odlišné nástroje, každý se hodí do jiného stylu hudby a běda tomu, kdo nesprávně zvolí! :-) Dokonce si myslím, že není dobré používat stejné prstoklady. Já používám na baskytaru tzv. kytarový systém (hraji všemi čtyřmi prsty levé ruky, což se u kontrabasu nepoužívá). Je to prostě jiný pocit dělat „spodek“ na basu, nebo na baskytaru. Když budu hrát stejnou skladbu postupně na oba nástroje, pak způsob hry, melodické cítění, rytmizace budou jistě rozdílné. Kdybych to měl srovnat, tak mezi těmito nástroji je obdobná vzdálenost jako například mezi saxofonem a flétnou – zdánlivě příbuzné nástroje, ale rozdíl je patrný.

Na Vašem webu jsem se dočetl, že hrajete na pětistrunnou baskytaru od Jana Vlasáka, co Vás na tomto nástroji nejvíce zaujalo?

Honza je velmi šikovný a zručný nástrojař, sám je muzikant, a tak má představu, jak má vypadat kvalitní instrument. Nástroj, který mám od něho já, si kromě mě nemůžou vynachválit jak zvukaři, tak spoluhráči a jak někdy sám slyším po vystoupení, tak i posluchači jsou nadšeni! Například poslední desku J. A. R. Dlouhohrající děcka jsme točili u Romana Holého doma, bez basového aparátu, bez korekcí, přímo do pultu. Basa od Honzy Vlasáka má velmi konkrétní, pevný, průrazný a přitom sametový zvuk.

Jací baskytaristé Vás nejvíce inspirují?
Jaco Pastorius, John Patitucci, Jeff Andrews, Jeff Berlin, Hadrien Feraud…

Tagy: