Sandberg California TT4: zvukově dokáže divy

Jazz Bassy svět zná už bratru pětapadesát let. Klasika se dvěma single snímači je pro spoustu basistů hodnotou, ke které poměřují všechny ostatní baskytary, a proto jej můžete vidět na všech možných pódiích a to snad od všech výrobců na světě – od Bacha po Vlacha, tahle baskytara je prostě všude. A nějaký ten pátek ji vyrábí i německá značka Sandberg.

Jazz Bass – jak ten nástroj všichni známe – se však nejmenuje. Není důležité proč, jestli z důvodu copyrightu, nebo proto, že tahle California v sobě nese několik překvapení. Testovaný kus se tedy nejmenuje jen California, jmenuje se Sandberg California TT4 RQ MH RW DI

Aaaano, to je skoro jako nějaký šlechtický titul, ale ve skutečnosti to znamená Sandberg California se dvěma single snímači, čtyřmi strunami, barvou Roquefort blue, hlavou v barvě a palisandrovým hmatníkem, vykládaným tečkami. Zároveň prošel tento kus úpravou hardcore aged, která novému nástroji propůjčuje vzhled třicetiletého matadora.

Na první ohmat

K testu tohoto nástroje jsem si přinesl ještě mexický Fender kvůli referenci. Sandberg je v ruce o poznání lehčí, přestože jsou na obou baskytarách shodně olšová těla, javorové krky a palisandrové hmatníky. Němec má však tělo o malinko tenčí a je zezadu patřičně probrán, aby hráči neuhýbal přes břicho pryč.

Dobitý a poškrábaný povrch se zašlými mechanikami a zoxidovaným lakem působí neuvěřitelně přesvědčivě. Do poslední chvíle, kdy už se můj nos prakticky dotýkal těla, jsem nechtěl věřit, že takhle precizní a náhodné ošoupaniny (na logických místech), odřeniny a nárazy vytvořil „Ferdi“ z Augsburku se šmirglem a hřebíkem v ruce podle plánku, který mu dali inženýři z designového oddělení.

Samozřejmě, s touto úpravou už se dnes potkáte na každém rohu, takže rozum velí „podvrh“ rovnou – s takovým originálně dotlučeným třicetiletým kouskem se nesetkáte každý den (zvlášť od Sandberga, kdy firma oslaví svých třicet až za rok) – ale mnohdy vypadá dobře jen a jen z velké dálky. Vtipný detail spáleniny v laku hlavice, jakoby od cigárka, které si tam „předchozí majitel“ pod strunu odložil, aby mu v prstech nepřekáželo, už je skutečně jen třešničkou na dortu.


Tělo je (jak už jsem zmínil) ergonomicky vychytané a ten ušetřený kilogram je po chvíli skutečně znát. Krk nástroje, fixovaný k tělu šesti šrouby, je nefendrovsky mělký, což pod palcem trochu překvapí, ale krk i tak drží zakulacený profil, žádnou ploskou modernu nečekejte. Všech dvaadvacet pražců sedí, jako by je tam vyťal sám pan Pánbu a hmatník je čistší než modré nebe bez mráčku. Na téhle straně krku není, co zlepšít.

Zvukově

„Na sucho“ je baskytara o poznání tišší, než její mexická kolegyně, což je logické hned ze dvou důvodů: a) tenčí tělo, b) nový nástroj versus bratru deset let tahaný kus. I s ubranou hlasitostí však bylo znát, že charakter zvuku je, vzhledem k použití stejných dřevin, podobný. Testovacím aparátem nám byl Ampeg Portaflex 500W s Portaflex reproboxem 2x10‘, kvůli své tendenci nechat projevit basu.

V pasivním módu je znát, že se v Sandbergu, respektive v německé firmě Delano, na elektronice tohoto nástroje skutečně vyřádili. Na krkovém snímači všechno působí vyrovnaně, klidně, kobylka do toho vnese trošku ostřejších výšek, ale ne tolik, jako je tomu u obyčejných pasivních nástrojů. Pasiv na této Californii zvuk tak trochu vyhlazuje – takový baskytarový botox. Celá věc se mění jako mávnutím kouzelného proutku u aktivního módu (přepíná se push-pull potenciometrem hlasitosti). Baskytara ožije, jako když polejete dítě studenou vodou.

Najednou vám dopřeje trochu těch jazz bassových výšek, prdlání precisionu, ale hlavně něco, co pasivní baskytary nerady. Ten nádherně zpívající čisťounký zvuk, „sweet spot“, ve kterém se prostě necháte nést nikdy nekončícím sustainem. Tam si tento nástroj prostě hoví, jakoby sice uměl zahrát jako strejc Jazz Bass, i jako strejc Precission, když tolik chcete, ale radši by prostě zpíval, jak mu zobák narostl.

Shrňme to

Sandberg California TT4 RQ MH RW DI je baskytara, která vypadá jako starý, omlácený Jazz Bass, akorát v perfektním technickém stavu, lehčí, s ergonomickým tělem a užším krkem. Zvukově dokáže skutečné divy, ale nejjistější v kramflecích je, když hraje jako moderní nástroj, na což má vzhledem k aktivní elektronice plný nárok. Precizní technické i estetické zpracování z tohoto nástroje dělá skutečnou radost pro ucho, oko i duši toho, komu bude říkat pane. Bezpochyby si zaslouží i tu poněkud vyšší cenovku čtyř desítek tisíc.

Tagy: