Squier Bullet Stratocaster: limitovaná, lákavá a... levná

Titulek může sice znít poněkud nesourodě: limitované edice zpravidla nebývají levné a levné kytary často nejsou zrovna lákavé. V případě Squier Bullet Stratocaster HSS 2TS Limited Edition se ale tahle tři L překvapivě sešla.

Jak to vypadá?

Dvoutónový sunburst v kombinaci s černým hardwarem a černým pickguardem dává kytaře punc elegance a neotřelosti. Co se týče materiálů, tělo kytary je vyrobeno z lípy, krk z javoru a hmatník, nesoucí 21 pražců typu Medium Jumbo, je z palisandru. Nultý pražec je ze syntetické kosti.

Kytara je u kobylky osazena jedním humbuckerem a dvěma singly na pozici uprostřed a u krku. Ovládání snímačů je klasicky "straťácké", tedy jedním potenciometrem Volume, dvěma tónovými clonami a pětipolohovým přepínačem. Die-cast ladící mechaniky fungují bez jakýchkoliv problémů a žádnou velkou výtku nemám ani ke klasickému vintage tremolu. Funguje lehce a k výraznějšímu rozladění dochází až při extrémním použití.

Řemeslné zpracování kytary je na slušné úrovni. Mírnou výtku bych směřoval snad jen k začištění pražců, které mají poměrně ostré hrany. Jinak jsem (alespoň u testovaného kusu) nenašel nic k vytknutí. Svůj podíl na tom jistě nese i fakt, že kytara nepochází z Číny, jak tomu u low-endových Squierů povětšinou bývá, nýbrž byla vyrobena v Indonésii – a ten rozdíl ve zpracování je prostě markantní.

Základní tovární seřízení by možná mohlo být o něco lepší, nicméně žádný velký průšvih to nebyl. Stačilo jen nepatrně srovnat prohnutí krku, lehce doladit oktávy, upravit výšku snímačů, natažené firemní "devítky" vyhovují... a můžeme hrát.

Malá ukázka zvukových možností této kytary...

Jak to hraje?

Hned po pověšení na krk mě mile překvapilo, jak dobře je kytara vyvážená. Navíc je díky štíhlejšímu tělu (42 mm) i o poznání lehčí. Což se naštěstí nijak negativně neprojevilo na zvuku. I nasucho má kytara poměrně slušnou hlasitost a plný zvuk s příjemně zvonivými výškami.

Po zapojení do (lampového) zesilovače mě znovu kytara příjemně překvapila. Tentokrát tedy hlavně snímače, které (ač zcela jistě pocházejí z asijské produkce) produkují příjemný čistý zvuk. Akordová hra, rozklady i sóla na čistý zvuk znějí konkrétně. Zvonivé výšky nám stále připomínají, na jaký typ kytary zrovna hrajeme – i přes použitý humbucker je onen typický "stratosound" stále tak nějak podvědomě přítomen.

Při použití tónové clony se na této kytaře můžeme snad dostat od ostrého a tvrdého soundu až na kulatý a teplý jazzový tón. Něco do sebe má ale taky vesměs čitelný zkreslený zvuk.

Vždycky, když už jsem se chystal snímačům něco vytknout, jsem musel sám sebe upozornit, že mám v rukách pořád low-endový nástroj. Tento ovšem podle mého soundu ostatní nástroje z této kategorie výrazně převyšuje. Ačkoliv při hrají beglajtů byl zvuk trochu nekonkrétní a lehce zahuhlaný.

Nejlépe z trojice snímačů mi vycházel kobylkový humbucker. Nicméně tento nešvar je typický pro snímače v dané kategorii, a leckdy to bývá ještě mnohem horší. To, že singly brumí o maličko víc, než je zdrávo, jim asi také nelze vytýkat, ale na okamžitou výměnu snímačů bych to také úplně neviděl. Začátečníkovi poslouží víc než dobře a výměna je v budoucnu možná kdykoliv. Samotný základ kytary je totiž v této cenové relaci nadprůměrný a po lehkém upgradu se dá dopracovat k velmi slušnému nástroji nejen pro začátečníky.

Závěr

Překvapivě velmi dobrý nástroj z low-endové kategorie, který sice není dokonalý, ale nikdo to od něj ani nečeká. Budoucího majitele tak může jen příjemně překvapit. Jedná se o stylově univerzální a díky použitému humbuckeru i zvukově variabilnější kytaru z rodiny Stratocasterů, s povedeným designem i zpracováním. Za necelých tři a půl tisíce se zde nabízí možnost vlastnit zajímavý a hratelný nástroj z limitované edice. A to se zase tak často nevidí.