Igor Ochepovsky, foto: archív autora

Svět opanovala uměle vytvořená agrese, ukazuju syrskou realitu

Skladbu Lost in Words jsem napsal pro své debutové album I'm the Wind. Od ostatních, jazzovějších tracků na desce se hodně liší. Prvotním impulsem k jejímu napsání pro mě bylo dnes velmi aktuální téma – politická propaganda, dalším válka v Sýrii.

Souvisí to hodně s mým původem. Narodil jsem se v Rusku, kde média manipulují veřejným míněním v nebývalé míře a kde lidé, kteří nemají přístup k zahraničnímu zpravodajství, žijí po generace v informačním vakuu. Velmi na mě zapůsobila práce reportérek Lenky Klicperové a Markéty Kutilové, které dlouhodobě přinášejí svědectví z války v Sýrii. Potom, co jsem dočetl jejich knihu Islámskému státu na dostřel, jsem viděl dokument Nezlomené a rozhodl se jim nabídnout spolupráci. Kývly na ni a Lost in Words získala působivý vizuální doprovod.

Vytvořili jsme první hudební videoklip, který přibližuje nejistou budoucnost obyvatel zničeného syrského města Kobaní. V klipu vystupují obyčejní Kurdové nebo Arabové, kteří se musejí vyrovnávat s realitou války ve své zemi. Jsou to civilisté, vojáci, děti a ženy… Záběry Lenka s Markétou pořídily bezprostředně po osvobození města v roce 2015.

Chtěl jsem ukázat dnešní realitu lidí z Kobaní. Svět opanovala uměle vytvořená agrese vůči syrským imigrantům, zapomínáme, že jde o obyčejné lidi, kteří musejí bojovat o holý život. Přes všechno, co tito lidé prožili, přes ztrátu svých domovů a smrt příbuzných, jsou odhodláni žít a od základu vše znovu vybudovat. Umělecké projekty na podobná témata jsou zatím jediný způsob, jak se můžu k takovým událostem vyjádřit.

Skladbu uvádí jednoduché a volně zahrané ad libitum, hlavní téma nyní na koncertech místo kytary hraje trubka, což dodává ještě větší emoční hloubku. Tuto pasáž střídá emočně ještě vyhrocenější improvizovaná část, doprovázená sound efekty s válečnou tématikou. Pak nastupuje tvrdý, opakující se a rytmicky nepravidelný riff a kytarové sólo, které dosáhne emočního vrcholu. Na konci skladby ještě jednou do ticha zazní původní téma, ale tentokrát si bere hlavní slovo piano. Coda je emočně otevřená…


Obsazení na nahrávce:
Kytara – Igor Ochepovsky
Piano – Jan Steinsdörfer
Bicí – Roman „Pípa“ Vícha
Bass – Ondřej Hauser

Autorky záběrů: Lenka Klicperová, Markéta Kutilová
Autor hudby: Igor Ochepovsky
Střih a režie: Zuzana Staregová

www.ochepovsky.com