Simon Tächl v Kytary.cz

Zkoušení limitky od Taylora? Jako grátis doutníky Havana.

Taylor Guitars poprvé v Česku předvedli žebrování ve tvaru V, které akustickým a elektroakustickým kytarám otevírá dosud netušené možnosti. Do pražské prodejny Kytary.cz na Děkance je přivezl německý expert Simon Tächl, který je také představil a zapůjčoval zájemcům.

Simona Tächla jsem potkal v butiku obstoupeného třemi zvědavci. Rozdával úsměvy, trička, struny elixirky a půjčoval kytary. Čekal jsem tu hlavu na hlavě. Přeci jen přivezl nástroje, které od základu mění zvuk akustických a elektroakustických kytary. Ubezpečil mě, že největší nával už butikem prošel, a s úsměvem dodal, že o véčka tu byl větší zájem než letos na NAMMu.

Zosobňoval snad všechno, co si běžný Čech představí pod úslovím „expert z Německa“. Usměvavý, dokonale upravený a v mezích lehce mechanické angličtiny výmluvný modrooký blonďák. Trpělivě zodpovídal na rozdíly ve dřevě a konstrukci mezi véčkem a běžnou kytarou, které se opakují s ubíjející pravidelností.

Vždycky začne úskalími při stavbě akustické a elektroakustické kytary. „Na jednu stranu každý hledá hlasitou kytaru, na stranu druhou s větším sustainem. Aby byl sustain delší, musíte udělat vrchní desku tužší. Uděláte-li ji tužší, máte méně hlasitosti, když naopak měkčí, aby rezonovala, znamená to méně sustainu.“

Podle Simona Taylor své kytary hodně změnil už v minulosti, hlavně jejich krky a povrchovou úpravu. Teď prý ale mění základy. „Před pár lety jsme se snažili najít perfektní tvar (vzpěr). Nakonec z toho bylo V. Běžné tělo má svrchní desku s profilem X, které zvuk rozbíjí.“ Rukama pak naznačuje, že vzpěry do V na zvukové vlny působí obdobně jako surf na ty mořské a šíří se rovnoměrně do obou stran.


Tolik úcty k nástroji jako během Simonovy prezentace jsem v hudebninách vídával málokdy. Snad každý, kdo si Taylorovu limitku půjčil, pokynul hlavou, jako by dostal grátis doutníky Havana. Zároveň mu na čele vyrašil pot. Jeden takový nástroj měl větší cenu než všechno, co v mé bývalé práci na dvoře parkovalo. Snad jen kolega Honza Krčmář s kytarou zapózoval před kamerou, aby fanoušky kapely B.U.M. navnadil na nový singl.

„Zvuk je úplně čistý,“ horuje Simon. „Mnohem lépe zní spolu s ostatními nástroji v kapele nebo jinou kytarou. Díky sustainu a čistému zvuku se výborně se hodí i pro sólové písničkáře. Frekvence způsobené nežádoucími pohyby jsou úplně pryč, a to i díky zvláštní povrchové úpravě, která omezuje ruchy od knoflíků nebo opasků. Máte jen ty správné, ty, které hrajete. Proto je také jednodušší je nahrávat.“

Těžko věřit, že za tohle všechno může v podstatě dílčí změna v uspořádání vzpěr, přesto je to tak. Ptám se ho, proč se kytary s takovými možnostmi neobjevily dřív. „Protože to nikoho nenapadlo,“ směje se. „Je to jako byste se mě ptal, proč nikdo nemá sériově vyráběný elektromobil.“