AKG K121 Studio

Umíte si vybrat sluchátka?

Chcete poslouchat opravdu kvalitně? Nebudeme řešit modely, které většina nosí někde po kapsách a vyloví je jen pro zahnání nudy v hromadné dopravě nebo během ranní patnáctistovky. Posvítíme si na sluchátka určená k poslechu už trochu na úrovni, případně k odposlechu či studiovému monitoringu.

Prvním bodem při výběru je tedy účel, za jakým si sluchátka pořizujeme. Jestli nám jde pouze o kvalitní poslech reprodukované hudby, při kterém nechceme rušit okolí ani být okolím rušeni, případně zda hledáme sluchátka pro odposlech (zejména ve studiu) nebo přímo pro studiovou práci (nahrávání, mix, mastering atd.)

Dalším hlavním kritériem výběru je u sluchátek především pohodlí pro uši. Měla by nám na nich dokonale sedět, bez tlačení a padání z hlavy. Pokud budou sluchátka nepohodlná, pravděpodobně vás i ten nejkvalitnější zvuk a poslech po chvilce přestane bavit. A nakonec se musíme rozhodnout, zda chceme sluchátka supraaurální či circumaurální a zda dáme přednost otevřené, polootevřené nebo uzavřené konstrukci.

Na ucho, nebo kolem ucha?

Supraaurální sluchátka spočívají na ušním boltci a rozměr náušníků až na výjimky nepřesahuje velikost ucha. Tato konstrukce sluchátek sice umožňuje použití dostatečně velkého rozměru měniče, a tím i dosažení velmi dobrých (a oproti circumaurální konstrukci někdy i přirozenějších) zvukových kvalit, nicméně jejich hlavní nevýhodou je horší izolace od okolních ruchů. Lze je ale s úspěchem využít kupříkladu v hlukově izolované místnosti nahrávacího studia.

Circumaurální sluchátka obepínají celý ušní boltec, mušle se opírají o hlavu a uzavřený systém vytváří velmi dobrou mikroakustiku. Velikost měniče zde má ještě menší limity než v případě supraaurální konstrukce, a tudíž lze docílit ještě lepších zvukových vlastností. Špičkové zvukové vlastnosti bývají u profesionálních modelů podpořené pohodlným pohodlným polstrovaným mostem, měkkými náušníky potaženými buď jemnou koženkou či textilem, v případě luxusních modelů i pravou kůží. Vynikající izolace od okolních ruchů je často ještě ovlivnitelná pomocí možnosti regulovat sílu přítlaku mušlí a také materiálem, z nějž jsou náušníky vyrobeny.


Tři varianty konstrukce mušlí

Otevřená sluchátka jsou taková, která mají mušle průchodné i z vnější strany, kde jsou tvořená nejčastěji plastovou či kovovou mřížkou. Tato varianta umožňuje velmi přirozený zvuk vyvážený ve všech pásmech, nedochází k jeho zkreslení neboť zvuk zde nenaráží na žádné překážky a může se volně šířit. Bohužel někdy se takto snadno šíří i vně sluchátek, což může obtěžovat okolí a také jejich izolační vlastnosti nebývají nejlepší.

Polootevřená sluchátka bývají spíše výjimkou – a jak již název napovídá, stojí někde na půli cesty mezi otevřenou a uzavřenou konstrukcí mušlí. Jejich vnější strana je tvořena materiálem sice zvukově nepropustným, ale různým způsobem perforovaným. Jak z uvedeného vyplývá, tato konstrukce poskytuje všechny výhody i nevýhody jako otevřená a uzavřená konstrukce mušlí dohromady.

Uzavřená sluchátka mají mušle tvořené zvukově neprostupným materiálem a poskytují tak výborné izolační vlastnosti. Nevýhodou této konstrukce, ale bývá (zejména u levnějších modelů) fakt, že měnič nevysílá zvuk jen směrem k uchu, ale i na opačnou stranu, kde zvuk narazí na neprůchodnou překážku a odrazí se zpět. Nedostatečné vychýlení membrány reproduktoru má navíc velký vliv na reprodukci basů. Proto výrobci dražších sluchátek tohoto typu hledají různé metody jak tyto neduhy odstranit a to zejména pomocí vhodně umístěného miniaturního „dýchacího“ otvoru.

Dalším detailem, kterému je potřeba věnovat pozornost, by měla být i délka přívodního kabelu (ideálně 1,5 až 3 m) a také možnost jeho výměny či odpojení od sluchátek. Pro profesionální použití ve studiu se určitě nehodí sluchátka bezdrátová. Určitou pozornost si zaslouží i most hlavový, který by měl být v ideálním případě dostatečně pružný, odolný, pohodlný a nastavitelný pro různé velikosti hlavy. Zde je potřeba hlavně klást maximální důraz na jeho odolnost vůči mechanickému opotřebení, které by mohlo mít za následek nestabilitu sluchátek po jejich nasazení. Most tvořený jednoduchým plastem rozhodně není ideální ani z hlediska mechanického ani z hlediska pohodlí.


Šetříte? Na odhalení drobných chyb zapomeňte

Pokud se tedy rozhodnete pro koupi kvalitních sluchátek, která využijete nejen pro vychutnání nejjemnějších detailů vaší oblíbené hudby, ale i při práci ve studiu, raději na nich nešetřete. Skutečně kvalitní sluchátka leckdy odhalí i chybičky, které nám při kontrolním poslechu, masteringu či mixu na studiových monitorech přece jen mohou občas uniknout.

Pokud se při výběru nechcete spálit, je dobré držet se ověřených výrobců a značek, mezi nimiž vynikají zejména sluchátka firem AKG, Shure, Beyerdynamic, KRK či Audio-Technica. Nemůžete-li si něco podobného dovolit, bez obav můžete sáhnout i po některých levnějších modelech od firem Samson či Superlux, s nimiž mám dobré zkušenosti. Jen se pak musíte smířit s určitým zvukovým i komfortním handicapem. Na profi studiovou práci (kde raději přitlačte na pilu) nedosáhnou, ale k příležitostnému, méně profesionálnímu nahrávání určitě obstojí.

Každopádně si je ve všech případech před koupí nezapomeňte pořádně vyzkoušet, i po stránce pohodlí a mechanické odolnosti. Přeju příjemný poslech.

(Peckám a špuntům, tedy sluchátkům intraaurálním, se budeme věnovat jindy. A pokud svůj sluch teď potřebujete pouze chránit, doporučuji tento článek.)