V Čechách a na Slovensku taky zraje

Po určitých intervalech se rád ohlížím zpět, sumarizuji, kvantifikuji, třídím... prostě tak nějak srovnávám, co se všechno událo. Za poslední rok jsem viděl přibližně sto kapel a na akcích jsem si všiml dvou specifických trendů:

1. „Otvíráci“ byli často nejlepší kapelou večera.
2. Nejzajímavější kapely jsem potkal na nejmenších akcích.

Žádný pokus o škatulku nebo znít jako... žánrovou legendu si domyslete sami prosím. Pokora místo ega. Srdce místo řemesla. Hodiny a dny hledáním vlastního zvuku a identity místo revivalu. Poté mi došlo, že v české hudbě je ještě spousta potenciálu.

V lednu jsem potkal The Places, pět nenápadných a na podiu plných nápadů. Muzika tepe v rytmu indie-popu, Evin hlas se nese místy až snově a obklopuje posluchače. Kytary přitakávají jednoduchými riffy. Vytváří pestrou škálu od intenzivních kopáků na čtvrtinku až po post-rockové plochy. Věkové rozpětí 19-25 let v jejich případě podporuje kreativitu a je to znát na již třech EP za tři roky existence.

Je to metal? Není to metal? Určitě ano, ale... Morna je především parta veselých „hiphopových chalanů z Novej Dubnice“! Na pomezí těžkých ploch a progresivních vyhrávek se málokdy hledá taková obklopující muzika. Už od prvního poslechu alba jsem si říkal „jestli jsou aspoň způlky naživo“ a byli na 120 %. S debutem byli nominovaní na Radio Head Awards 2013 a už chystají na léto další album.

Přes sociální sítě ke mně dopluli Fresh Out of The Bus. Toto trio z Nitry (slovenský Liverpool) při prvním poslechu připomíná základy 65daysofstatic, ale jsou zvukově mnohem decentnější, dynamičtější, čistší a hlavně i se zpěvem. Letní sezonu strávili na festivalech, na podzim chtěli vydávat debut, který se bohužel ze zdravotních důvodů přesouvá na jaro.

Tekutý emoce... to je asi nejpřesnější výraz jak definovat Nod Nod. V nekompromisní kombinaci post-rocku, metalu a sludge se utopí takřka každý. Od prvního tónu mrazí po zádech, euforie a smutek kráčí ruku v ruce. Masteringu tohoto doma nahraného debutu se ujal Ondra Ježek (OTK). Dlouho jsem hledal „oblíbenou“ skladbu, až mi po koncertě navždy v hlavě utkvěla Helen.

Něžnější část Nod Nod se prezentuje duo Verči a Davida Kalle. Příjemné kytarové party přes looper doplňuje Veronika svým zpěvem. Společně vytváří muziku, která je něžná, přemýšlivá a dynamická a krásně tak rozšiřuje tuzemskou scénu v pojmu „duo“. Od vydání alba mají už v repertoáru několik dalších nových písní a tradičně je těžké určit, která je ta „nej“. Jejich zápal pro hudbu je vidět na každém koncertě.

Když vidím kapely, jako výše zmíněné, dáva mi to naději, že v tuzemských vodách vzniká něco nového, krásného a unikátního. Všem kapelám bych tímto chtěl poděkovat za chvíle spolu strávené, do nového roku spoustu nápadů, fanoušků, akcí a dobrý zvuk. Pro čtenáře: pokud máte chvilku, poslechněte si jejich bandzone, zajděte na koncert, kupte si placku, popovídejte si... udělá jim to radost.