Vydělá tvoje kytara ležením ve skříni? Podle statistiky může.

Přiznejte se, kdo z vás už někdy musel z nedostatku financí prodat svoji strunnou krásku, která už delší domu ležíc ve stojanu jen zvelebovala interiér vašeho pokoje, abyste poplatili složenky, dluhy za pivo, opravu kapelní dodávky nebo nájem? A kdo jste brzy na to, jakmile se vaše konto opět zazelenalo, neváhal zakoupit další kytaru nebo aparát?

Pro mnohé z nás jsou kytary nejen předmětem k vyluzování libé hudby, nýbrž i artiklem sběratelským. Často jde o krátkodobé i dlouhodobé investice. Takový nástroj nejčastěji z druhé ruky se zápalem koupíme, střežíme, oprašujeme a hýčkáme, občas ho vezmeme provětrat do studia, a on nám za to drží hodnotu, a někdy ji i zvýší, a to nám může vydělat. A protože hodnota se nejlépe vyjádří čísly, pojďme teď prozkoumat jednu statistiku, která se přímo věnuje vintage kytarám.

Podíváme se na americký žebříček 42 Guitar Index, který vznikl, aby pomohl nadšencům vystopovat hodnotu jejich vintage nástroje a v jedné křivce určit tendenci trhu. Každoročně jej vydává ve své ročence Price Guide kytarový plátek Vintage Guitar Magazine. Index získává údaje od téměř 40 bazarů, butiků a internetových prodejců z USA, kteří přispívají dotazníkovou metodou do statistiky vybraných modelů od značek Fender, Gibson a Martin, někdy označovaných „vintage big three“ (seznam všech kytar najdete ve fotogalerii článku). Započítává se 14 modelů vyrobených mezi rokem 1931 až 1969 od každé značky, jednotlivé průměrné ceny se pak sečtou. V roce 2017 přesáhla hodnota 42 Guitar Indexu 700 tisíc amerických dolarů.

Loni zaznamenal celý index pokles o 4,43 % oproti předchozímu roku, když klesly ceny všem sledovaným kytarám s výjimkou 4 modelů od Fenderu, celkem tedy pouze 9 % ze zkoumaných kytar stouplo na ceně. Při pohledu na graf můžeme zkonstatovat, že se za posledních 5 let trh příliš nehnul. Neznamená to, že je dobrá doba nakupovat? Mohla by být. Když se na vývoj cen podíváme v delším časovém horizontu, je zřejmá stoupající tendence, i přes propad během krize po roce 2008, kdy index po dostoupání na historické maximu 1 milión dolarů postupně padal a zastavil se v roce 2013 na 700 tisících dolarech, kde se drží doteď.

Přestože ceny každoročně sledovaných modelů mírně klesají, máme k dispozici ještě další čísla z příručky Price Guide. Modely, které v indexu nejsou, se krátkodobě stávají výrazným trendem. V minulém roce překvapily nárůstem ceny přesahující 20% modely 1957 Les Paul Goldtop, 1958 Flying V nebo 1958 Explorer. U Gibsonu dále o slušných 20 % rostly na ceně kytary Les Paul Signature ze 70. let, novodobá ´68 reissue Les Paul Standard se snímači P-90, nebo Les Paul Custom s tělem z jednoho kusu dřeva, dále akustické kytary 1942 Super Jumbo 100 nebo nylonka Gibson C0 z počátku 60. let, jen o trochu méně se zhodnotila lubovka ES 175.

Mezi Fendery stouply Mark Knopfler Stratocaster (+35 %), japonské Paisley Strat a Hot Rod Strat (+20 %) nebo USA Deluxe Jazz Bass (+20 %). Japonští sběratelé hlásí odklon od výhradně americké produkce a začali ve velkém sbírat rané made in Japan modely z 80. let, což se také projevilo jejich inflací. U Martinu bylo zajímavé sledovat novodobé archtopy CF-1 a CF-2 z let 2004-05, které rostly o 22 %, respektive 16 %.

Nenašli jste pod postelí signovaného Marka Knopflera, nezoufejte. Sbírání kytar je především o poznávání – materiálů, zvuků, ale i podobně zapálených lidí. My zapálení budeme zrovna teď bedlivě sledovat vývoj kolem krachu Gibsonu. Koupí někdo zadlužený gigant a zachrání tak značku ve finančních potížích? Nejistota a výpadek výroby by mohly z vyšších řad amerických Gibsonů udělat zajímavou investiční příležitost. Celá kauza by mohla i cenami historických vintage kusů pěkně zamíchat. Nu, jistotou je, že nové vintage nástroje už nikdo nevyrobí. Zřejmě se bude stále posunovat s každým rokem hranice toho, co už budou sběratelé považovat za vintage.

Odhadnout, který nástroj se chytne trendu, je velmi těžké. My sázíme na nástroje z metalové éry 80. let, japonské výrobce i raritní a zatím velmi levné modely Fenderu z přelomu 80. a 90. let. Pravděpodobně celé odvětví bude nadále mírně stoupat, ale kdo ví, možná budou v kurzu španělky s kovovými strunami, se kterými jezdili naši tátové na Sázavu, a třeba přijde do módy i banjo.