Znova a od začátku. A neřikej mi Lulane!

Hrát a zkoušet jen ve třech, a s novou kapelou, byl ten nejlepší nápad za dost dlouhou dobu. A je to o dost lepší, než jsem si myslel, že bude.

„Kde seš, kurva? Soráč, ujela mi tramvaj. Jo? Takže žádná pumpa, nikde nestavíme a jede se rovnou. A bez keců!“ Nastoupit do rozjetý kapely je super. Skočíš do vlaku, kterej se jen tak nezastaví. I když někdo zrovna není ve formě, nebo zvukař nepočital s tím, že bude muset něco zvučit, nebo třeba nepřijdou lidi, vždycky se ten motor nějak roztočí a jede to. To mě baví.

S Garáží jsem si tenkrát poprvý začal připadat jako součástka. Máš svoje místo v dodávce. V klubu je celkem dost lidí. V šatně lednice s pivem. Nepamatuješ si moc přesně, kde jsi hrál minulej víkend, a pak najednou stojíš nad ránem u pumpy někde v poli a žvejkáš bagetu. Paráda, takhle jsem chtěl vždycky žít.

„Dáš si ještě pivo? Jasně.Tak tam skoč a přines mi taky jedno.“ Tak nějak je to pořád. Za tu dobu se ti vlastně přihodí všechno minimálně jednou. A jednou za čas se tě někdo zeptá „A to tě to jako pořád baví, jo?“ No hele, já nevím, asi jo, no. Kdyby mě to nebavilo, nedělal bych to.

Venku ubíhá nějaká krajina a do zadku ti dálnice vyťukává morseovku. „O čem jsme to mluvili?“ O tom, kdy dáme zkoušku. Jo, no jasně... uvidíme, ale teď to vůbec nestíhám...

Založit po nějaký době znova další kapelu je super. Jsi zase na začátku, stojíš ve zkušebně a máš to mrazení. Netušíš, co bude. Čistej list papíru. Některý věci dokážou změnit všechno a jsou nadčasový. Najednou to zase funguje, hraješ v triu a všechno do sebe zapadá. To mě teda baví.

Těšíš se, až budeš ve zkušebně a pojedeš na vlně hluku a těch divnejch rytmů. Až se ti ježej chlupy. Nejsvobodnější svoboda. Bejt tam, kde se to rodí. Adrenalinový řeky tě odnášej do moře v zemi bez času. „Chceš zalejt eště jednou ten čaj? No tyvoe ten je fakt silnej. To už je třetí nálev.“

Vzduch je hustej jako pyré a ty posloucháš, co hrajou ostatní. Je to paráda. V kuchyni sis nahrál nějakej nápad, a teď to zní, jako když jede kolem trambus. Normální posedlost, jako každá jiná. Když v tom jedeš od mládí a pořád je co hledat, tak s tím jen tak nepřestaneš. Silueta s basou na zádech. Nosič beden. Zdroj hluku. Klubovej filtr. Cesťák.

Když si to chceš všechno dobře zapamatovat a kdykoliv si to připomenout, tak neni špatný nahrát desku. Je to diář, kterej po čase otevřeš a najednou jsi zase tam. Cestování v čase funguje.

Jednu desku jsme teď s tou novou kapelou Pyré nahráli. Všechno podstatný, co nás za tu dobu napadlo. Spiklenectví ve třech. Džus ze všech zkušeben.