±0 svůj postpunkový smutek prokrvují špinavě živelným způsobem

Čtyři roky trvalo, než pražská čtveřice ±0 (čti: Plus Mínus Nula) připravila k vydání novou osmičku skladeb. Kapela neopustila postpunkový základ své tvorby, původně strohý rukopis posunula do novějších, živelnějších míst.

„Architektonická kapela“ (ano, tři čtvrtiny kapely se potkaly na fakultě architektury v Liberci) už první deskou jasně zamířila svým soundem desítky let nazpátek. Nejen za úsporným rukopisem ostrovních otců zakladatelů, ale také za první domácí vlnou postpunku s Prouzou a ranými Priessnitz v čele. Když navíc připočteme, že Matyáš Švejdík svým vokálem chtě nechtě připomene odkaz svého otce Jaromíra (99)…

Přesto už na bezejmenné debutové desce kapela především textově vykročila vlastní cestou. Žádné sychravé výjevy z Jeseníků či jiného Bohem opuštěného kraje, čtveřice se spíše držela niterné, městské lyriky, která jen podtrhovala ducha písniček ±0. Dobu mezi oběma deskami vyplnila kapela koncertováním, ale také dalšími specialitami. Například účastí na kompilaci k desetiletému výročí časopisu Full Moon s novou skladbou Možná nebo koncertem v rámci programu Soundtrack of Prague se speciálními projekcemi.

Nová deska získala svůj základní tvar už před koronavirovou lapálií. Přesto v rozhovoru pro Full Moon bubenice Zuzka přiznala, že lockdown dal kapele extra čas pro dokončení alba. Díky tomu Nový zprávy žádný působí jako vyklenutý, uzavřený příběh. Textově s řadou špílců směrem k současnému konzumnímu každodennímu pachtění. „Zástupy velkejch hlav, Stejný účesy límečky, Netflix a spát, Členský karty po kapsách, Manuály jak se dobře chovat,“ vypočítává Matyáš hned v otvíráku Netflix a k tématu se ještě na mnoha místech vrací. Přesto kapela sama se brání označení, že jejich druhá kolekce by hrála pouze negativními emocemi. „Nikdy nebylo líp a nikdy nebude hůř,“ konstatuje kvarteto ve Vlně za vlnou a je jasné, že tématem desky je také přechod od bezstarostného mládí plného optimismu směrem k dospělosti. Jak z této šlamastiky ven? „Mezi párou a tmou lítáš, Měsíc tě sleduju když svítá,“ navrhují poetický eskapismus ±0 v razantních V mracích.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Zatímco první desku kapela natáčela s Tomášem Neuwerthem, producentství nové kolekce vložila do rukou Amáka. Prý spíše z lenosti nejezdit znovu přes půlku republiky, ale pouze přes půlku Prahy, jak kapela prozradila v rozhovoru s Ondřejem Bambasem pro pořad ArtCafé Českého rozhlasu Vltava. Jiný přístup, prý volnější ruce ze strany kapely, a hned na první poslech výrazné změny ve výsledném přednesu kapely. Možná ne tak průzračný sound naopak disponuje živějším, nebo lépe řečeno živelnějším zvukem. To už naznačila klipovka Světy s nenápadnými klávesami, které výborně podtrhují většinu písniček. A když mají skladby jako Vlny za vlnou potenciál, Amák kapelu donutí ke sborovému zpěvu v refrénu. Původní minimalismus je pomalu obohacen o další prvky a výsledné podobě Nový zprávy žádný to jen prospívá.

±0 dokážou na nové desce výrazněji prodat, jak silným koncertním potenciálem disponují, aniž by výrazně uhnuli z nastoupené postpunkové cesty. Ostatně dnešní další vlna postpunku díky řadě kapel, které Pražáci citují jako své vzory (Protomartyr nebo Fontaines D.C.), může i skrze Nový zprávy žádný po právu k ±0 přitáhnout další hromadu fanoušků. A to nejen z domácích luhů a hájů. Moc bych jí to přál.

±0 – Nový zprávy žádný

Full Moon Forum, 2021, 30:12

postpunk, rock

85 %